Fejetony a zamyšlení
Květomluva aneb Řekni to květinou
Dalo by se říci, že floriografie, jak se odborně květomluva nazývá, existuje od té doby, kdy dárce chtěl květinou potěšit a sdělit něco navíc. Symbolika rostlin se uplatnila již ve starověkém Egyptě, stejně jako v Indii, kolébce buddhismu, jehož učení připomíná květ lotosu. V 16. století květomluva doznala značné obliby v byzantském světě, zejména v Konstantinopoli (Cařihradu), odkud se šířila do dalších zemí.
Kterak jsme překazili vznik konkurence Klementina
Ano, každý máme nějaké záliby. Velkou zálibou mého otce byla soukromá statistika. S železnou pravidelností si každý den zapisoval do kalendáře hned několik údajů: jakou teplotu mu ukázal venkovní teploměr, jaké bylo počasí a kolik vajec snesly naše slepice. Pak si vypracovával statistiky a údaje zanášel do nějakých nám nesrozumitelných grafů.
Jak mému muži uletělo UFO
„To musíte vidět! Ale rychle!“ vtrhnul do obývacího pokoje můj manžel hned po příchodu domů a místo obvyklého pozdravu hned rozkazoval. Vrátil se zrovna ze školení bezpečnosti práce a požárního školení a zároveň porady firmy a ještě k tomu nějaké podnikové oslavy, která probíhala (jak jinak) v nedaleké hospodě.
Správné načasování
Víte, jaké to je, když máte konečně chvilku času jen pro sebe? Káva voní, knížka i brýle čekají, až se s nimi vnoříte do společného světa příběhů. Jen si sednout do stínu a být chvíli v klidu, sami se sebou a svými literárními hrdiny, se zrnky skvělé kávy čerstvě pomleté a uvařené…
Altruistova vánočka
Těsto na perníky? Mám! Těsto na vánočku? Jasně! Už od rána kyne u topení. Tak ještě sbalit vál, váleček, mouku, vajíčko, zástěry a všechno to odvézt do cizího města, tam to upéct a nechat sníst cizím lidem. Takto vypadá ideální den naší rodiny. Protože Bača peče vánočku…
Předvánoční oslavy aneb noc plná pádů
„Hlavně po příchodu nedávejte klíče do zámku, aby se ostatní dostali domů!“ dával manžel ráno instrukce a pro jistotu nám to třikrát zopakoval. Byly dva dny před Štědrým dnem a všichni tři jsme ten večer vyráželi na svoje vánoční večírky: já s kolegy z práce, manžel se svými kolegy a podřízenými z jeho práce a dcera s bývalými spolužáky ze střední školy.
Dejme si čas
Čím jsem starší, tím je pro mě tento pojem důležitější. Vím, dá se říci v různých podobách, jako třeba: „to chce čas“, „až nastane ten správný čas“, „až budu mít čas“. Je toho mnohem více. To, o čem bych Vám dnes…
Vibrace
Taky je vám někdo sympatický, jen co vejde do místnosti, zatímco někdo druhý vám přijde nesnesitelný ještě dřív, než otevře pusu? Teorií o tom, jak lidské tělo funguje, je mnoho, a každý má tu svou, které věří. Já třeba věřím na energetické vlny, které vysíláme a které svým vlastním radarem přijímáme.
O matkách a dcerách
Odpočítávání dnů je děsivější, než jsem si kdy myslela. Zatímco v jiných případech, třeba když vojáci stříhali metr do civilu, šlo o to těšení se na poslední centimetr, já bych nejraději každý den zastavila a prožila několikrát za sebou. Jako v tom filmu Na Hromnice o den více. Ne každý…
Dveře – nedoceněný dopravní prostředek
Maminčina máma se k nám přistěhovala, když mi byly necelé dva roky. S jejím příchodem se naší rodině obrátil život vzhůru nohama. Babička byla opravdový generál a dokázala nás všechny „postavit do latě“. Nutno ovšem podotknout, že mně občas procházelo i to, co by mí bratři odnesli pořádným výpraskem.
Pozor, vyletí ptáček!
Kolik máte fotografií svých praprarodičů z doby jejich mládí? Na kožešině od fotografa, od prvního přijímání, sváteční rodinnou fotku, možná portrét ze školního tabla a pak svatební fotografii. Pár malých momentek z dovolené, na kterých ani lupou nepoznáte, kdo je kdo. Když se někde objeví fotografie z vašeho města z počátku století,…
Z hada v lihu
Jeden pozdně prázdninový víkend jsme celá rodina trávili na chatě, za kterou byla obrovská louka, na níž toho roku vyrostla krásná tráva. Táta se těšil, že si ji naseče a nasuší a bude mít luxusní seno pro králíky na celou zimu. Jeden den ráno kosil s razancí žacího stroje, pak obracel a předsevzal si, že letošní podzimní soutěž „o nejkrásnější seno“ (též zvanou jako „seno roku“), kterou vyhlašovali každoročně ve svazu chovatelů, s přehledem vyhraje.
Barvy, ze kterých se vám zavaří hlava
Rozšiřování slovní zásoby je pro textaře nezbytností. Chytáme zajímavá slova mezi řádky románů, v odborných statích i na internetu. Nečekané osvěžení ale může přinést i obyčejný katalog zásilkového obchodu. Při podrobnějším studiu produktů jsem zjistila, že si některé nabízené barvy ani neumím představit. Tak schválně, jak jste…
Co se děje, když mluvím anglicky
Kromě setrvalé snahy zhubnout se na mém seznamu předsevzetí neustále objevuje položka: zlepšit svou angličtinu. Ne že bych anglicky vůbec neuměla, jen jak celý život pracuji s českým jazykem a všemi jeho nuancemi, jak vytvářím složitá souvětí a hledám zajímavá česká slova, neumím myslet ani vyjadřovat…
Brno. Brnečko
Brno prostě buď máte rádi nebo ne. Já jsem ho ráda neměla, a teď ho ráda mám. Myslím Brno, ne cestu do Brna nebo cestu ucpaným Brnem, to je čisté utrpení. Ale když už tam jsem, tak jsem tam ráda. V Brně se může…
Hurá! Schody, věže, zahrady a závrať
Bylo to v létě před téměř dvaceti lety, kdy jsme měli s manželem dovolenou ve stejném termínu, užívali jsme si krásného počasí a jezdívali jsme se koupat. Ke konci naší dovolené se obloha zatáhla a přišlo ochlazení. Ani nám to nevadilo a pro změnu jsme se rozhodli, že navštívíme nějaké pamětihodnosti, které všichni v rodině milujeme.
Prosím, nebudit!
Spím ráda, často, hluboce a hlasitě. Spánek je pro mne něco jako stav bezvědomí, zvláště v poslední době. Když se mi chce spát, sednu do postele a řeknu Dobrou, a než dopadne hlava na polštář, už spím. Na to druhé slovo Noc už skoro nikdy nedojde. Padám za zavřenými víčky…
Horoskopy
Každé ráno si čtu horoskop na dnešní den. Ne ten románový, že potkám muže s černou botou, co mi řekne důležitou zprávu. Čtu si o aktuální situaci nad hlavou, kde se planety seskupují do konstelací jako na spartakiádě, připraveny podpořit nebo zhatit moje životní rozhodnutí. Dneska by…
Na Toníčka!
Pokud opět postrádáte několik blogů, jste v obraze. Kromě dvou dnů hledám i klíče od auta, zubní kartáček, kaktus a rám na obraz. Zatímco věci i dny mizí v červí díře, děti přibývají. Do skříně s alkoholem jsem si už proklestila cestu. Tak na Toníčka! Poslední, tedy doufám, zmínka o malování v našem…
Kulturní výzva
Můj muž se chystá běžet půlmaraton. Prý to vždycky chtěl zkusit – je to jeho první – a je to pro něj výzva. Spojená s náročným tréninkem, upraveným jídelníčkem a zejména několikahodinovým výběrem vhodného oblečení, obutí, oblečení na převlečení, jídla, pití, obinadel a batohů. Já ležím v posteli s virózou a taky právě bojuju se svou výzvou. Ne sportovní, ale kulturní.