Proč v zahradě nepoužívat rašelinu a jak ji nahradit

proc nepouzivat raselinu
foto: Freepik

Rašelina je skvělá a zahradníci ji milují pro spoustu prospěšných vlastností. Má ovšem jedno velké ALE. Její těžba je obrovským zásahem do přírodních ekosystémů a zavání přírodní katastrofou.

Koho by zajímala rašeliniště?

Abychom pochopili všechny souvislosti, je potřeba se nejdřív podívat na zoubek rašelině jako takové.

Rašeliniště jsou velmi citlivý ekosystém. Jejich plocha poskytuje domov spoustě živočichů a zároveň díky schopnosti nasát obrovské množství vody slouží jako ochrana před povodněmi. Za zmínku stojí i schopnost zadržovat CO2. Pokud se plocha rašelinišť na světě výrazně sníží, úměrně tomu vzroste riziko záplav a dojde k obrovskému skleníkovému efektu.

Někteří odborníci tvrdí, že rašeliniště jsou pro zadržování oxidu uhličitého dokonce zásadnější než deštné pralesy, o kterých se v této souvislosti v posledních letech často hovoří.

Co je rašelina?

Rašelina se těží ze stovky let starých rašelinišť. Jedná se o shnilé kořeny mechu rašeliníku, který nad zemí roste rychlostí 1 mm za rok. Mezitím pod zemí tleje a mění se na rašelinu. Vzhledem k rychlosti, jakou roste, se v tomto případě mluví o neobnovitelném zdroji.

Největším spotřebitelem rašeliny jsou zahrádkáři

Ještě před několika desetiletími se na zahradách používala přírodní hnojiva, úplně jsme vyřadili kompost, a v důsledku toho byla půda hutná a bez organických složek. Rašelina i těžkou půdu dokáže nadlehčit a zadržovat v ní vodu. Proto je u zahradníků tolik oblíbená a její spotřeba obrovská.

Že se jedná o skutečně velký problém, uznala třeba i Britská královská zahradnická společnost, která za posledních 10 let snížila svou spotřebu rašeliny o 90 %.

Pěstovat bez rašeliny je snadné

Abyste měli zdravou načechranou půdu, stačí mít na zahradě kompost a ten jednou, dvakrát ročně vpravovat do záhonů.

Pokud nemáte kvalitní zahradnickou zeminu, můžete na jarní výsevy používat koupené substráty bez obsahu rašeliny. Je jich stále málo, ale už se dají sehnat i u nás.

A radu máme i v případě, že chcete semínka vysévat do své zahradní půdy. Nadlehčíte ji přídavkem pilin, kousků papíru nebo kokosových vláken, která se dají koupit samostatně a vznikají jako odpadní produkt při výrobě zboží z kokosových ořechů.

Zdroj: Petra Matějková, Petrazahradnic.cz

Další články z této rubriky

Co se dá vysévat v létěgutentor-overlay

Co se dá vysévat v létě

I když se letní měsíce nesou ve znamení sklizně, je spousta zeleniny, kterou můžete vysévat. Prodloužíte si tak zahradnickou sezónu…
Tajemství správné letní zálivkygutentor-overlay

Tajemství správné letní zálivky

Léto je v plném proudu, úroda ze zahrady pomalu dozrává a nastává období, kdy je potřeba zemi dodávat vláhu. Spousta…
Z manažera kovářemgutentor-overlay

Z manažera kovářem

Nedaleko Klatov v obci Mlýnec najdete kovářství, které plní sny. Komu? Všem, kteří touží po kvalitně zpracovaném uměleckořemeslném kousku do exteriéru…

3 Comments

  1. To je fajn, to nahradíte rašelinu ve struktuře půdy, ale nikoliv z hlediska udržení kyselého pH pro vybrané rostliny (borůvky, rododendrony…), to vám kompost neudělá.

    • S kyselym pH trochu pomůže mulč z jehličnanů – borůvka, azalky, rododendrony ji mají rády (a dá se i promíchat s pudou při výsadbě).

      • Máte pravdu, také to tak dělám. Na zasazení borůvky a brusinky jsem smíchala obyčejnou zeminu se shrabaných jehličím zpod smrku a oběma keříkům se daří, kyselost půdy je zřejmě dostatečná a vyhovující.

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*