Červené listy na stromě.
Čtení ke kávě

Podzim

Je víkend, vše mám hotovo. Doma už není jen „zaklizeno“, ale opravdu uklizeno. Z kuchyně voní koláč, na terásce u kuchyně voní na stolku přede mnou káva. Můžu si sednout s knihou a odpočívat.

Žena před lednicí.
Čtení ke kávě

Ledniček není nikdy dost…

Pokud se vám pokazí spotřebič, stane se tak dle zákona o záruční lhůtě vždy dva dny po jejím uplynutí. Pokud se vám pokazí ještě v termínu této lhůty, nastává situace, kdy pochopitelně nenajdete účtenku či záruční list. A pakliže tyto dokumenty máte, zhusta se stává, že na typ poruchy, která má být opravena, se záruka nevztahuje.

Film.
Čtení ke kávě

Kino a naše rodina

Ráda chodím do kina. Je to trochu jiné, než když si pustíte film doma. A zvláště od té doby, kdy už jsou kina panoramatická, zvukově na takové úrovni, že máte dojem, že letadla prolétávají kolem diváků, a promítání ve 3D, to je něco úžasného.

Plavání v bazénu.
Čtení ke kávě

Na plavání s prakem

Od malička mě voda fascinuje. Vlastně pravdu, že bez ní nemůžeme žít, jenom potvrzuji. Navíc mě provází od narození. Vedle potoka jsem vyrůstala. V okolí našeho městečka bylo několik průzračných lomů, do nichž jsme se chodili v létě koupat. Pár metrů od našeho domu zase bylo koupaliště napájené potůčkem, který pramenil nedaleko a celou dobu protékal lesy. Jeho voda se neměla vůbec možnost ohřát ani v době nejparnějšího léta a já jsem už tehdy nevědomky absolvovala kurzy otužování.

Zmije v seně
Čtení ke kávě

Z hada v lihu

Jeden pozdně prázdninový víkend jsme celá rodina trávili na chatě, za kterou byla obrovská louka, na níž toho roku vyrostla krásná tráva. Táta se těšil, že si ji naseče a nasuší a bude mít luxusní seno pro králíky na celou zimu. Jeden den ráno kosil s razancí žacího stroje, pak obracel a předsevzal si, že letošní podzimní soutěž „o nejkrásnější seno“ (též zvanou jako „seno roku“), kterou vyhlašovali každoročně ve svazu chovatelů, s přehledem vyhraje.

Německý ovčák.
Čtení ke kávě

Penzion se psem

Rok poté co jsme absolvovali neslavnou dovolenou v Dudincích, jsem zase, podporována svým mužem, na internetu hledala, kam bychom jeli tentokrát. Pravda, trochu jsem „zaspala datum“, a tak penziony v místě, kam jsme plánovali jet, byly v termínu naší dovolené již obsazené.

Žena sedí mezi barvami.
Čtení ke kávě

S barvami na tahu

Je to už spousta let, kdy jsem bydlela v suterénním bytě rodinného domu u známých mých rodičů. S jejich dcerou jsme se přátelily, chodívaly jsme spolu na zábavy a také jsme často realizovaly nejeden nápad.

Rozesmátá starší žena.
Čtení ke kávě

Babivláda

„Jedna babka, která nám organizuje život, je tak akorát, dvě už jsou příliš!“ vyjádřil trefně můj otec myšlenku, která nás, zbývající členy rodiny, provázela už několik týdnů.

Silueta muže proti nočnímu nebi.
Čtení ke kávě

Jak mému muži uletělo UFO

„To musíte vidět! Ale rychle!“ vtrhnul do obývacího pokoje můj manžel hned po příchodu domů a místo obvyklého pozdravu hned rozkazoval. Vrátil se zrovna ze školení bezpečnosti práce a požárního školení a zároveň porady firmy a ještě k tomu nějaké podnikové oslavy, která probíhala (jak jinak) v nedaleké hospodě.

Točité schodiště.
Čtení ke kávě

Hurá! Schody, věže, zahrady a závrať

Bylo to v létě před téměř dvaceti lety, kdy jsme měli s manželem dovolenou ve stejném termínu, užívali jsme si krásného počasí a jezdívali jsme se koupat. Ke konci naší dovolené se obloha zatáhla a přišlo ochlazení. Ani nám to nevadilo a pro změnu jsme se rozhodli, že navštívíme nějaké pamětihodnosti, které všichni v rodině milujeme.

Tarotové karty.
Čtení ke kávě

Babiččina zkušenost s věštbou

Moji rodiče se jednu dobu přátelili s dvěma rodinami. Když se zjistilo, že všichni muži jsou narození v rozmezí jednoho měsíce, rozhodlo se, že se vždycky udělá oslava v jeden den, který obvykle připadl na poslední prázdninový víkend.

Muž si upravuje motýlka.
Čtení ke kávě

Světový den úžasných manželů

„Tak ty máš v neděli svátek,“ sdělila jsem svému muži při pohledu do kalendáře. „Co-že??!!“ ozvalo se od stolu, „víc než třicet let po svatbě, a ty nevíš, kdy mám jmeniny? To já! – no schválně, schválně, poslouchej!“ Načež na mě z patra vysypal všechna data narozenin a svátků a výročí celé rodiny, včetně letopočtů.

Rozladěná žena se drží za hlavu.
Čtení ke kávě

Zbytečné dotazy

Nevím jak koho, ale mě občas přivádějí do stavu zuřivosti. Mám na mysli takové ty otázky typu: „Co děláš?“, když stojím u dřezu a umývám nádobí, což je patrné na první pohled.

Papír s grafem, brýle a propiska.
Čtení ke kávě

Kterak jsme překazili vznik konkurence Klementina

Ano, každý máme nějaké záliby. Velkou zálibou mého otce byla soukromá statistika. S železnou pravidelností si každý den zapisoval do kalendáře hned několik údajů: jakou teplotu mu ukázal venkovní teploměr, jaké bylo počasí a kolik vajec snesly naše slepice. Pak si vypracovával statistiky a údaje zanášel do nějakých nám nesrozumitelných grafů.

Dívka sedí na hromadě knih.
Čtení ke kávě

Honba za autorem

V naší i manželově rodině jsou knihy nejoblíbenějším dárkem. Patřily vždy k nejskvělejším dárkům k narozeninám, svátkům, za dobré vysvědčení a nesměly chybět pod stromečkem žádné Vánoce.

Balení na cesty.
Čtení ke kávě

Babička jede na návštěvu

„Na dnešní večer svolávám rodinnou radu,“ pronesla babi ráno při snídani a přes naše veškerá dorážení, o čemže se to budeme „rodinně radit“, nevyrazili jsme z ní ani muk. Tvářila se jako tajemný hrad v Karpatech a nám doporučovala, abychom „dočkali času…“

Holčička nakukuje ze dveří.
Čtení ke kávě

Dveře – nedoceněný dopravní prostředek

Maminčina máma se k nám přistěhovala, když mi byly necelé dva roky. S jejím příchodem se naší rodině obrátil život vzhůru nohama. Babička byla opravdový generál a dokázala nás všechny „postavit do latě“. Nutno ovšem podotknout, že mně občas procházelo i to, co by mí bratři odnesli pořádným výpraskem.

Kraslice ve sněhu.
Čtení ke kávě

Svátky dva v jednom

To mi bylo dvanáct let a velikonoční víkend jsme tehdy trávili na chatě. Už pár dní bylo nádherné jaro. V sobotu a v neděli jsme pracovali venku, dělali jarní úklid na zahradě: vyhrabání trávníku, stříhání stromků, okopávání a pletí skalek…. Sluníčko krásně hřálo, proháněli jsme se po venku jen v tričkách, obdivovali první jarní sněženky, bledulky, petrklíče, kočičky. Odpoledne jsme na vyhrabaném trávníku hráli toho roku první partie kroketu.

Zabijačkové speciality.
Čtení ke kávě

Na zabíjačkové pochoutky zapomeň

„A tu černou zabíjačkovou polévku a jitrničky mám kde?“ přivítala nás naše babi a s mírně povytaženým obočím přehlédla naši zdevastovanou rodinu. Vraceli jsme se zrovna ze zabíjačky, která se konala u druhé babičky, tatínkovy mámy, v nedaleké vesnici.

Sova v letu.
Čtení ke kávě

Respekt k ptactvu

Už několikrát zde mí kolegové uváděli články o ptáčcích. A mně to najednou vrátilo v čase i prostoru na jednu z našich letních dovolených ve slovenských termálních lázních.

Čarodějnice.
Čtení ke kávě

Jak začarovat auto

Svět je plný magie a rituálů. Někteří z nás věří na anděly, jiní na duchy, další přikládají důležitost dodržování tradic, mnozí se drží pověr a najdou se i tací, kteří každé ráno listují snářem.

Lyžařka na svahu.
Čtení ke kávě

Lyže, které jezdily samy

Jsem pasivní milovník zimy a zimních sportů. Je mi v tomto období zima a moje emoce se přenášejí tak dokonale, že pokud se dívám v televizi na zimní sporty, dokáže mi být zima i v obývacím pokoji.

Psaní novoročních předsevzetí na papír.
Čtení ke kávě

Novoroční nařízení

Moje babička si potrpěla na vánoční svátky se vším všudy. Dbala i na dodržování různých obyčejů jako házení střevícem, lodičky ze skořápek, krájení jablíček, házení slupkou z jablka, lití vosku a podobné, při nichž jsme se bavili celá rodina.

Přiťuknutí šampaňským.
Čtení ke kávě

Předvánoční oslavy aneb noc plná pádů

„Hlavně po příchodu nedávejte klíče do zámku, aby se ostatní dostali domů!“ dával manžel ráno instrukce a pro jistotu nám to třikrát zopakoval. Byly dva dny před Štědrým dnem a všichni tři jsme ten večer vyráželi na svoje vánoční večírky: já s kolegy z práce, manžel se svými kolegy a podřízenými z jeho práce a dcera s bývalými spolužáky ze střední školy.

Dárky pod stromečkem
Čtení ke kávě

Kde jsou dárky?

Píši o době, kdy byl internet v plenkách, a pokud náhodou fungoval, často se stávalo, že nefungoval. Při vymýšlení dárku rozhodně neexistovala taková vymoženost, že si čtete stránky a ve sloupci vedle vám probíhá nabídka, které se můžete „chytit“ – protože nápad, to je to nejdůležitější. Opravdu bych se nechtěla vrátit do doby, kdy – pokud jsem už konečně něco vymyslela – druhým, často daleko složitějším úkolem bylo danou věc sehnat.

Zdobení vánočního stromečku.
Čtení ke kávě

Umělý, nebo živý? Rozhodla svině

Tento spor kolem volby vánočního stromku probíhal v naší rodině po dobu několika let. Táta, velký milovník přírody, prosazoval stromek živý, máma, velká ochránkyně přírody, stromek umělý. Táta argumentoval vůní jehličí a dřeva, máma úklidem jehličí opadávajícího, které tahá z parket ještě na jaře.

Kufr a pas.
Čtení ke kávě

(Ne)Povedená emigrace

Kromě koček, psů, králíků a jednu dobu i holuba byly součástí našeho zvěřince pochopitelně i slepice. Táta je měl dost zajímavě vycvičené na zapískání, to spolehlivě přiběhly. Navíc za tátou chodily jako pejsci. Na obvyklé zavolání „na pipipi“ se tvářily nechápavě a na povel „kšááá!“ spolehlivě skákaly do náruče. Dost jsme tomu nerozuměli, ale nesnažili se to ani pochopit.

Štěně dogy.
Čtení ke kávě

Čekání na dogu

Po chvíli odmlky, kdy nás opustil náš foxteriér, babička svolala rodinnou radu, aby nám oznámila, že takhle to dál nejde. Se slzou v oku vzpomenula na chvíle švandy, které jsme si s Milu užili.

Čtení ke kávě

Teorie velkého třísku

Jako malá jsem milovala hru na četníky a zloděje. Kdybyste ji náhodou neznali, v této jednoduché a akční hře se hráči nejprve rozlosují, kdo bude zloděj a kdo četník, následně se stanoví oblast.

Čtení ke kávě

Fenka v ofsajdu

Vedle toho, že v naší domácnosti zuřila válka koček o každou píď našeho domu, vlastnila naše rodina také hezkou řádku psů. Dnes vás chci seznámit s příhodami jedné z našich fenek.