V lednu si připomeneme dvě magické posvátné rostliny – břečťan a kapradí, jejichž moci lidé odedávna využívali k ochraně a podpoře štěstí, věrné lásky a přátelství.
Břečťan
(Hedera helix)
Věrnost, štěstí, láska
Stále zelená popínavá rostlina, navozující myšlenku věčného života, bývala používána již při pohanských rituálech. Spolu s cesmínou, prezentující mužskou bylinu, byl břečťan coby ženská rostlina splétán do věnců pro ženicha a nevěstu na znamení věrné lásky. Ke korunovaci nesloužil jen při svatebních obřadech, ale byli jím dekorováni také například básníci.
Tajemství a magie cesmíny
Ovíjivý břečťan podobně jako vinná réva je jedním ze symbolů Dionýsa, řeckého boha úrody, plodnosti, ale také vína, k jehož oslavě se pořádaly velkolepé, někdy až nespoutané oslavy. Protože se břečťanu přisuzovala schopnost tišit horko z vína, tradovalo se, že samotný Dionýsos nařídil „svým věrným korunovat se břečťanem“. Sám bývá znázorňován s břečťanovým věncem nebo holí břečťanem ovinutou. V některých vinárnách či hostincích, častěji na venkově, se také objevují zavěšené výhonky břečťanu, který prý „učiní víno nevinným a neškodným“.
Blušť, ličok, eťaj se také říká rostlině, jež je jedovatá, ale i léčivá, používá-li se v lékařem určeném množství. Její látky působí na činnost srdce a krevního oběhu, upravují trávicí procesy a mají dezinfekční i protizánětlivé účinky. V podobě zábalu uleví namoženým šlachám, léčí některá kožní onemocnění a je součástí speciálních šamponů a regenerační kosmetiky. Ve formě sirupu pomáhá při zánětlivých onemocněních dýchacích cest a tlumí kašel.
Břečťan symbolizuje věrnost a přátelství. Napomáhá také získat štěstí a lásku. Větvička břečťanu vyjadřuje: „Naše láska nepomine. Nic na světě nás nemůže rozdělit.“
Kapraď samec
(Dryopteris filix-mas)
Štěstí
Vytrvalou kapradinu, jejíž mladé, do spirály svinuté výhonky připomínají biskupskou berlu, lze vidět nejen v lesích, ale také jinde na zastíněných místech s vlhkou půdou, která jim vyhovuje.
Poprač, paví peří, cicvár, hadí střecha, jazyk sv. Jana, paprut, svatojánský kořen, paračina nebo šustkovičník, tak rozmanitě se u nás říká kapradi samci, magické rostlině s kouzelnou mocí. Znali ji a využívali již keltští druidové. Dodnes se věří, že kdo u sebe nosí kousek kapradí, je chráněn před očarováním či jinými nepříznivými vlivy magie. Ceněno bývalo kapraďové semeno, odebrané za svatojánské noci. Pak údajně přinášelo štěstí v lásce i v obchodních transakcích.
Bývalo zvykem ukládat prach kapradiny k penězům, aby jich neubývalo. Jeho majiteli prý bylo také za určitých podmínek dopřáno poznání skrytých tajemství přírody, porozuměl řeči zvířat a dokonce se mohl učinit neviditelným. O Valpružině (nebo též filipojakubské) noci z 30. dubna na 1. května toho podle pověstí využívaly čarodějnice, které nikdo nemohl zpozorovat. Sběr čarovného prachu se jako posvátná činnost vymezoval pouze na večery slunovratů před svatým Janem a vánočním.
Svatojánská noc a její tradice
Není bylina, aby na něco nebyla. Platí to i u kapradiny, jejíž výluh se dříve používal proti střevním parazitům. Pro vysokou toxicitu, jež může vést k oslepnutí, silným křečím a život ohrožující otravě, se tato praxe nedoporučuje. Sušená kapradina již toto nebezpečí nepředstavuje, naopak suchými listy se plnily polštáře pro snadnější spánek, který mohl někdy navodit i věštecké sny.
Kapraď samec očišťuje prostor od nežádoucích mentálních energií a napomáhá obnovení narušené rovnováhy. V jeho blízkosti jsou lidé vstřícnější a vnímavější ke vzájemnému porozumění.
Kapradinou upřímně vyznáváme: „Miluji tě od prvního spatření“.
Zdroj: redakce – Dana Vondrášková (autorské dílo), soukromý archiv autorky
Další články z této rubriky
gutentor-overlayALWEG – nenaplněný (nejen slovenský) sen
gutentor-overlaySvátky dva v jednom
gutentor-overlayZávěsné truhlíky a neshody u nás doma s nimi spojené
gutentor-overlay
Buďte první kdo přidá komentář