Svatojánská noc a její tradice

Žena se koupe v prameni.
Foto: Pixabay.

Svatojánská noc, kdy přestávají platit hranice mezi světem nadpřirozeným a reálným. Doba plná kouzel a tajemství. Doba plná magických rituálů.

V náboženstvích bylo období slunovratu právě tím okamžikem, kdy přestávaly platit hranice mezi světem nadpřirozeným a reálným. Obdobím plným kouzel a tajemství, s nímž je spojeno i množství magických rituálů. Svátek sv. Jana Křtitele 24. června byl již odedávna spjat s lidovými tradicemi a obyčeji. Hlavní roli hrál kult vody, ohně a zeleně.

Jedním z rituálů se stalo pálení posvátných ohňů. Těm předcházely očistné koupele, které měly mít léčebnou moc. Tyto svátky byly spojené také s pletením květinových věnců, sběrem bylin, tancem a veselím. Svatojánské tradice zůstaly zachovány zejména na Islandu, ve Skandinávii, pobaltských republikách a některých východoevropských státech.

Postupem času se rituály slunovratu spojily s křesťanskými tradicemi a letní slunovrat pak připadl na svátek sv. Jana Křtitele.

Slavení slunovratu na tento svátek se traduje již od 6. století. Prolnuly se tak pohanské rituály s křesťanskými. Jan Křtitel je znám jako prorok, který v řece Jordán pokřtil Ježíše Krista. Do dnešních dnů se nám dochovaly hlavně tradice svatojánského ohně a svatojánských bylin.

Svatojánské byliny

Byliny sbírané o svatojánské noci mají zázračnou moc. Zahánějí nemoci, chrání před zlými silami a s jejich pomocí se dá věštit nebo čarovat. Sbírání bylin mělo daná pravidla. Také skladba bylin byla přesně stanovena, ovšem lišila se podle kraje.

Svatojánské byliny.
Foto: Freepik. Byliny sbírané o svatojánské noci mají zázračnou moc.

Dobová literatura zmiňuje byliny jako kvítí svatého Jána (třezalka), pelyněk černobýl, kapradí, mydlici lékařskou (kočičí mýdlo), plavuň vidlačku (jelení skok), lnici květel (bludníček), chrpu, mateřídoušku, devětsil, rozchodník (svatojánské zelí), dobromysl, heřmánek, šípkovou růži, řebříček či zvonek.

Přesto, že se skladba bylin mohla podle kraje lišit, muselo být zachováno pravidlo, že se musí koření skládat z devíti rostlinných druhů. Lidové vyprávění říká, že se v tuto noc otevírala země s poklady, dal se najít zlatý květ kapradí pro porozumění zvířat nebo bylo možné se stát neviditelným.

Svatojánské byliny.
Foto: Freepik. Přesto, že se skladba bylin mohla podle kraje lišit, muselo být zachováno pravidlo, že se musí koření skládat z devíti rostlinných druhů.

Moc svatojánských bylin

Svatojánské byliny měly magickou moc – chránily statek jako takový, obilí proti myším, pomáhaly kravám, aby více dojily a měly mléko pro dobré máslo. Známější jsou svatojánské byliny v milostném životě. Dívky pouštěly věnce ze svatojánských bylin po vodě, a které se věneček zastavil u břehu, ta zůstala v domě. Ta, které krásně plul po vodě dál, se podle tradice vdala. Když si dívka vložila svatojánské byliny pod polštář, v noci se jí – jak praví tradice – zjevil její nastávající. Pokud se dívce podařilo všít svému milému byliny do polštáře, byla veselka jistá. Někde se věnce místo do vody vyhazovaly na stromy, odkud je v noci zamilovaní mládenci odnášeli.

Věneček z bylin.
Foto: Freepik. Dívky pouštěly věnce ze svatojánských bylin po vodě, a které se věneček zastavil u břehu, ta zůstala v domě.

Tradice svatojánských postýlek

Tradice svatojánských postýlek se mnohde zachovala dodnes. Děti natrhaly byliny a vystlaly s nimi malou postýlku. Položily do ní sošku Jana Křtitele nebo svaté obrázky a umístily ji pod stůl, u kterého celá rodina obědvala. Pokud děti nezlobily a modlily se, ráno mohly v postýlce najít drobné mince, cukrovinky nebo ovoce – jako poděkování za nocleh od sv. Jana, který si přes noc v postýlce na svých cestách odpočinul.

Svatojánská postýlka.
Foto: Zakrasnejsivimperk. Tradice svatojánských postýlek se mnohde zachovala dodnes.

 Svatojánská rosa a vodní prameny

Magickou moc měla také svatojánská rosa, která měla přinést zdraví tomu, kdo se v ní proběhne nebo si oroseným šátkem otře oči.

Stejnou moc jako rosa měla i voda, proto se voda z pramenů používala k očistným koupelím. Tyto koupele provázely modlitby a zaříkání a prováděly se v noci. Měly očistit tělo a ozdravit ducha.

Žena se koupe ve vodě.
Foto: Pixabay. Tyto koupele provázely modlitby a zaříkání a prováděly se v noci.

Pálení svatojánského ohně

Tradice pálení ohně pocházela z pohanských zvyků. V pradávných dobách lidé zapalovali hranice, aby odehnali draky, kteří mohli otrávit prameny a studny. V novodobějších křesťanských tradicích bylo možné se setkat se symbolikou zažehnutí světla víry v srdcích hříšníků. V některých oblastech do středu ohně dávali máje. Jinde se na hranici umístila slaměná postava čarodějnice pro ochranu právě před zlými silami. Očistnou a ochrannou moc měla také tradice přeskakování ohně, která byla rovněž demonstrací síly a obratnosti.

Svatojánský oheň.
Foto: Freepik. Tradice pálení ohně pocházela z pohanských zvyků.

S tradicemi svatojánské noci se můžeme setkat dodnes.

Zdroj: Redakce – Justýna Malásková, Staročeské pověsti, zpěvy, hry, obyčeje, slavnosti a nápěvy; Obyčeje a slavnosti v české lidové kultuře

Další články z této rubriky

Potápěč.gutentor-overlay

Je to možné? Rekordy českých seniorů

Zmapovali jsme pro vás pár zajímavostí o aktivitách některých našich spoluobčanů ve vyšším věku. Samotné nás překvapilo, jací borci mezi…
Knižní festival - Svět knihy 2022gutentor-overlay

Svět knihy Praha 2022

Žijeme pro knihy a je to sladké poslání ve světě upadajícím a zmítaném nepořádkem. Citát románu „Jméno růže“Umerta Eca se…
Paní Křečková, manželka majitele největší sbírky lega na světěgutentor-overlay

Jak se žije s Legem

Exkluzivně pro náš magazín poskytla rozhovor Lenka Křečková, manželka Miloše Křečka, majitele největší sbírky stavebnic Lega na světě.
Bylinky.gutentor-overlay

Něco z historie léčivých bylinek

Dalo by se téměř říct, že jejich použití je staré jako lidstvo samo – léčivé květy, lístky, keře, kořeny… Mnohdy…

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*