Květomluva aneb Řekni to květinou - 5. díl

Vonička kvítí z letních lučin a polí kraje nám drahého je tentokrát uvita v symbolických národních barvách.

Chrpa polní

(Centaurea cyanus)

Nezištnost, věrnost

Charpa, charva, sinavět, nevaza, blavatek, jesenec, modráček, jak je v našich oblastech známá chrpa modrák neboli chrpa polní, vyjadřuje svým vzhledem totéž co symbolikou – nevtíravost, nezištnost, upřímnost a věrnost.

Chrpa s blankytně modrými květy byla v obilí, kde často rostla, považována za nevítaný plevel. Dnes patří k chráněným rostlinám, neboť v důsledku používání herbicidů v zemědělství se její výskyt značně omezil. Modravá kvítka jsou vítaným cílem pilných včel i hmyzu. Člověk využívá jejich léčivých účinků, pomáhajících při čištění krve, žaludečním a ledvinovém onemocnění a při léčbě otoků. Uplatnění tato léčivka najde i při některých očních nemocech a zánětech či kožních problémech. Užívá se ve formě nálevu k obkladům, jako přísada do aromatických čajů nebo do koupele. Květy jsou rovněž chutnou složkou salátů a ozdobou vybraných pokrmů.

Spolu s vlčím mákem je připomínkou Dne válečných veteránů první světové války.

Kdo ji dává, říká: „Jsem šťastný/á.“

Koblížky s domácí čokoládovou polevou podle Josefa Maršálka

Jednoduchý recept na domácí nadýchané koblížky s čokoládovou polevou od mistra cukráře Josefa Maršálka, známého…

Číst dále

Kopretina

(Leucanthemum vulgare)

Symbol lásky

Přátelé kopretiny – vaše bílá květina, jak zní v překladu její název, je známá i pod názvy buličí oko, svatojánské kvítko, ruchtarec či kuří oko. Kopretina, připisovaná znamení Lva, miluje slunce, v jehož paprscích se ráda hřeje na loukách, stráních i v zahradách.

Křesťané ji považují za květinu zasvěcenou Panně Marii, jako něžný symbol lásky, čistoty a panenství. Zároveň je vnímána její ochranná moc, již využívali například poutníci na cestách, jako talisman před nehodami a nenadálým nebezpečím.

Kopretina šlechtěná – chryzantéma, se u nás pěstuje jako známá listopadka. V pestrosti druhů a barev jsou chryzantémy oblíbené zejména v Číně a Japonsku. „Bílou chryzantému / pozvedáš k oku / a nikde ani smítko,“ předkládá k zamyšlení své haiku zenový filosof a estét Bašó (1644-1694).

Čaj z květů kopretiny se využívá díky protizánětlivým účinkům při kašli a nachlazení, utišuje bronchitidu a účinkuje při kolikách a žaludečních vředech. Mast hojí drobná poranění nebo hemeroidy. Jako homeopatický lék pomáhá při poruchách spánku a tiší nervozitu.

Kdo by někdy neotrhával lístky a neptal se přitom: „Má mě rád, nemá mě rád, láskou se souží, po jiné touží…“? V naší lidové květomluvě kopretina říká: „Tvá krása je jen pýchou.“

Sedmiletka splněných přání

ZMĚNA patří k nejčastějším slovům, se kterými se v poslední době setkáváme. Zatímco dříve bylo snem udržet si v životě…

Číst dále

Vlčí mák

(Papaver rhoeas)

Plodnost, hojnost, sebeobětování

Vlčí mák roste často na rumištích či okrajích obilných polí, kde od května do srpna již z dálky září. Křehké květy kryjí budoucí plod – makovici, jejíž semena, především u máku setého, jsou vyhledávána v podobě uklidňujících a protikřečových léků. Korunní lístky se používaly k léčení plicních chorob, neboť jejich léčivé vlastnosti tlumí kašel a usnadňují vykašlávání. Ve větším množství je však droga životu nebezpečná.

Zaschlá šťáva – opium – z naříznutých nezralých makovic máku, pěstovaného již po tisíce let, obsahuje morfin a kodein, působící jako lék, avšak patří mezi silně návykové opiáty, stejně jako heroin, jež se z opia získává.

Vraťme se ale do českých luhů plných poezie – krajové názvy vlčího máku zní: červánky, maková panenka, mačec, pleskánek, ohníček. Bylinka přináležející znamení Raka, symbolizuje útěchu a plodnost. Představuje rovněž sebeobětování, vzpomínky, spánek i nový život. Květ vlčího máku je známou připomínkou padlým vojákům v 1. světové válce. Udržovaná tradice vznikla díky kanadskému podplukovníkovi a chirurgovi Johnu McCrae, autoru slavné básně „V polích flanderských“, v níž vzdává poctu zabitým spolubojovníkům v zákopových bojích. „Na flanderském poli vlčí máky kvetou / v řadách mezi rovy, kam nás cesty vedou…“

V květomluvě vyjadřuje přání: „Neprozraďme naši lásku“. Nad mákem setým si dívka nebo žena povzdechne: „Jsi příliš pohodlný milovník.“