David Černý: Tajemství Karlova mostu

Tentokrát nás David Černý provede po proslulém Karlově mostu, jedné z nejslavnějších a nejstarších pamětihodností Prahy, a odhalí i ne zcela známé informace a zajímavosti s ním spojené. Pověstný, přes půl kilometru dlouhý most byl jako součást královské cesty vystavěn z podnětu Karla IV. v letech 1357-1402 přibližně v místě původního, povodní poničeného Juditina mostu. Až do roku 1841 byl v Praze jediným a říkalo se mu kamenný, pražský nebo jednoduše most. Autor zmiňuje, že byl pod ochranou svatého Víta, jehož socha spolu s ostatními světci a panovníky zdobí Staroměstskou mosteckou věž. Podobně měly působit i dva magické nápisy objevené pod její střechou.

Na mostě byl vždy rušný provoz, a tak bylo počínaje rokem 1707 zavedeno opatření chodit vlevo. O několik let nato chodcům a povozům svítily na cestu olejové lampy, které byly roku 1866 nahrazeny plynovými, než je vystřídaly elektrické. Již více než dvacet let je však most – jako jediný na světě – opět osvětlován příjemným jasem plynových lamp. V adventním čase dokonce můžeme potkat pražského lampáře Jana Žákovce, který je rozžíná. Od roku 1905 tudy jezdila tramvaj, avšak kvůli poruchovosti speciálního vedení elektrického proudu byl její provoz po třech letech ukončen a připomínají ho už jen dobové fotografie, které jsou v knize spolu s dalšími také uveřejněny.

Hlavní část publikace se zaměřuje na pozoruhodné barokní sochy slavných tvůrců. Jedinou, která se nachází mimo most, je postava legendárního rytíře Bruncvíka na hraničním pilíři mezi Starým městem pražským a Malou stranou. Nejslavnější plastikou je sv. Jan Nepomucký, jenž byl po mučednické smrti svržen z mostu do vln Vltavy. U vyhledávaného poutního místa se scházejí věřící i ti, kteří náhodně procházejí a prosí, aby jim světec splnil přání. David Černý vysvětluje, jak provádět nezbytný rituál, aby bylo přání vyslyšeno.

Postupně poznáváme všech třicet soch a sousoší svatých na Karlově mostě počínaje sv. Ivem a Madonou s Ježíškem a sv. Bernardem až po sv. Václava a sv. Salvátora, Kosmu a Damiána. Dozvídáme se o jejich životě, atributech a rovněž o autorech soch, ale také o zajímavých detailech a pozoruhodnostech, jako například u populárního sousoší s tzv. pražským Turkem.