Historie stolních, deskových či společenských her má svá temná zákoutí a někteří odborníci dokonce sestavili žebříček titulů, k nimž byste určitě zasednout nechtěli. Není bez překvapení, že jednu z nejvyšších příček zaujímá příspěvek z meziválečného Německa, v němž vzrůstal vliv Adolfa Hitlera a NSDAP.
Psal se rok 1936, Německo mělo za sebou požár Říšského sněmu i Noc dlouhých nožů a chystalo se na řešení další zásadní otázky – té židovské. V roce 1936 drážďanské nakladatelství Günther & Co. vydává stolní hru Juden Raus!, jež je v periodikách inzerována jako „zábavná, poučná, rodinná hra postavená na solidních a aktuálních základech“. Na hrací ploše o rozměrech 50 × 60 cm se rozkládalo nejmenované město s uličkami, v nichž se nacházely židovské obchody a podniky. Součástí setu byly dvě hrací kostky, šest figurek v červeném kabátě s vysokým černým kloboukem a opaskem (němečtí policisté) a 36 kuželů připodobňujících pokrývky hlavy, které byli Židé nuceni nosit ve středověku. Obličej na nich je záměrně nakreslen ve zdeformovaném, pitvořícím se tvaru. Z města ústilo šest bran do prostor Sammel-Platz (shromaždiště), odkud čekala židovské obyvatele deportace do Palestiny.
Pravidla jsou v podstatě triviální – policisté procházejí městem a když se zastaví na políčku židovského obchodu nebo podniku, majitele zajmou – hráč si na hlavu svého policisty nasadí „židovský kužel“. Pak ho transportuje na jedno ze šesti shomaždišť, které si zvolí (ostatní policisté si rozeberou zbývající prostory). Vítězem se stává ten, jenž jako první vyžene z města šest židů. Vzhledem k minimu zachovaných her není jasné, zda ostatní policisté nadále pokračují, nebo tím hra končí. Bližší informace nejsou ani o způsobu pohybu (směr) nebo jak probíhá vlastní předání vypovězeného žida na shromaždiště. Háže se jen jednou kostkou, policisté začínají z červeného kruhu uprostřed herního plánu.
Na hrací ploše jsou umístěny dva nápisy: Gelingt es Dir 6 Juden rauszujagen, so bist Du Sieger ohne zu fragen! (Pokud se vám podaří vyhnat 6 židů, jste bez debaty vítězem!) a Zeige Geschick im Würfelspiel, damit Du sammelst der Juden viel! (Prokažte dovednost v hodu kostkami, ať zajmete hodně židů). V dolní části hracího plánu je pod „typickou“ tříčlennou prchající židovskou rodinou další heslo Auf nach Palästina (Vzhůru do Palestiny).
Navzdory jasnému antisemitskému ladění nenajdeme u hry rysy nacistické propagandy – chybí židovská i fašistická symbolika; navíc – nejspíš s ohledem na dobu vydání – ani nemohlo být zmiňováno tragické Konečné řešení. Dost možná i proto byly reakce oficiálních míst odmítavé: týdeník SS Das Schwarze Korps se dokonce ve svém vydání z 29. prosince 1938 dotčeně ohradil, že hra židovskou problematiku činí triviální; metodické a přesně plánované vyhnání židů z Německa zlehčuje složkou štěstí. Důrazné odmítnutí přišlo i ze strany NSDAP; šéf nacistické tajné policie GESTAPO a říšský vůdce SS Heinrich Himmler se hrou zásadně nesouhlasil a podrobil ji ostré kritice: „Nesmíme se stát otroky židovské otázky a dopustit, aby ovlivnila produkci velkých výrobců při výrobě her pro malé děti.“ Spíš bychom tedy Juden Raus mohli označit za komerční deskovou hru, využívající momentální nálady v Německu a snažící se vydělat na antisemitské náladě obyvatelstva. Není ani zcela jasné, kdo byl autorem hry jako takové, informace jsou kontroverzní až vysloveně protichůdné, je pouze známo, že jedním z prodejců byl hokynář Rudolf Fabricius.
Hra se v roce 1970 dostala do telavivské Wiener Holocaust Library a zdejší kapacity se jí zabývaly. Ben Barkow zmiňuje milion prodaných kusů, ovšem ve studii pro časopis International Society for Board Game Studies Journal označuje tento počet za velmi nevěrohodný. Nebývalo výjimkou, že reklamní materiály ve snaze zvýšit zájem nadsazovaly čísla skutečně zakoupených her. Navíc se zdá být poměrně nepravděpodobné, že by hra, negativně přijatá ze strany oficiálních míst, byla u obyvatel tak úspěšná. Leccos naznačuje i doložený fakt, že už měsíc po takzvané Křišťálové noci (listopad 1938) byla hra nabízena nejen v Německu, ale i na jím okupovaných územích za sníženou cenu. Doktorka Barbara Warnock, hlavní kurátorka Wiener Holocaust Library, prohlásila: „Zdá se, že antisemitské hračky a hry byly v nacistickém Německu ve srovnání s knihami využívány k propagandě podstatně méně, protože byly nabízeny pouze v obchodech, zatímco knihy byly distribuovány přímo do škol.“
„Juden Raus!“ ukazuje, že po deseti letech propagandy už byl antisemitismus v Německu třicátých let hluboce zakořeněn, proto někoho napadlo, že by mohlo být dobrým obchodním nápadem využít ho jako námět pro dětskou hru. Rasismus se objevuje v mnoha deskových hrách, ale Juden Raus! je unikátní ukázka, jak se projevuje ve společnosti, a děsivě odhaluje na první pohled banální zlo. Bohužel existuje dost míst na zemi, kde by se tato hra setkala s kladným přijetím,“ dodává prof. José Brunner, akademický ředitel a předseda vědeckého výboru Wienerovy knihovny, ve studii pro periodikum International Society for Board Game Studies Journal. Profesorka Dina Porat, přednášející na katedře židovských dějin v Tel Avivu, k tomu dodává: „Takto fungoval nacistický systém – ovlivňoval mysl malých dětí, aby si osvojily ideály režimu. V 30. letech v německých školkách a školách bylo mnoho her, u nichž si děti formovaly povědomí o stranických institucích. Jsou zřejmé rozdíly mezi těmi, které byly vychovávány na těchto principech od útlého věku, a dětmi, které jim byly vystaveny až v pozdějších letech.“
Plná pravda o legendární Chovrince – někdejší nemocnici duchů
Oficiálně evidovány jsou pouze dva dochované exempláře: první ve zmíněné Wienerově knihovně i s citovaným vydáním deníku Das Schwarze Korps, v němž byl otištěn kritický článek vztahující se ke hře. Do depozitáře se tyto artefakty dostaly díky postoupení vídeňského archivu nacistických zpráv shromážděných v Londýně. Druhý herní set najdeme v Muzeu židovského dědictví v New Yorku (Museum of Jewish Heritage – A Living Memorial to the Holocaust). Není ovšem známo, zda a kolik exemplářů může být v soukromých sbírkách sběratelů. Hra byla několikrát v rámci muzejních výstav představena veřejnosti, v roce 2023 byla poskytnuta pro putovní výstavu týkající se nacistického vyhlazovacího tábora v Osvětimi, která má trvat až do příštího roku.
Zdroj: RoBertino (autorské dílo), wikipedia, Das schwarze Korps, Wiener Holocaust Library
Další články z této rubriky
gutentor-overlayALWEG – nenaplněný (nejen slovenský) sen
gutentor-overlaySvátky dva v jednom
gutentor-overlayZávěsné truhlíky a neshody u nás doma s nimi spojené
gutentor-overlay
Buďte první kdo přidá komentář