Články od Olga Skálová

„Jedna babka, která nám organizuje život, je tak akorát, dvě už jsou příliš!“ vyjádřil trefně můj otec myšlenku, která nás, zbývající členy rodiny, provázela už několik týdnů.

Když se můj bratr učil na státnice, nebylo to určitě pro něj, ale kupodivu ani pro naši rodinu lehké období. Z nařízení naší babičky, která dohlížela, aby měl klid ke studiu, jsme několik dní nesměli hlasitě ani promluvit.

Díky tomu, že u nás babička bydlela od mých dvou let, jsem do školky dlouho nemusela. Babička se vyžívala v mém hlídání, při kterém zvládla nejen vařit a postarat se o domácnost, ale ještě si se mnou i hrát na školu. K mé smůle však zcela opomněla hraní na školku.

Jeden pozdně prázdninový víkend jsme celá rodina trávili na chatě, za kterou byla obrovská louka, na níž toho roku vyrostla krásná tráva. Táta se těšil, že si ji naseče a nasuší a bude mít luxusní seno pro králíky na celou zimu. Jeden den ráno kosil s razancí žacího stroje, pak obracel a předsevzal si, že letošní podzimní soutěž „o nejkrásnější seno“ (též zvanou jako „seno roku“), kterou vyhlašovali každoročně ve svazu chovatelů, s přehledem vyhraje.