Pokud opět postrádáte několik blogů, jste v obraze. Kromě dvou dnů hledám i klíče od auta, zubní kartáček, kaktus a rám na obraz. Zatímco věci i dny mizí v červí díře, děti přibývají. Do skříně s alkoholem jsem si už proklestila cestu. Tak na Toníčka!
Poslední, tedy doufám, zmínka o malování v našem domě. Firmu Malování s radostí si člověk vybere v očekávání dne plného pohody a legrace, při kterém vám mimochodem vymalují polovinu domu. My jsme si to s mužem opravdu užili, protože jsme po třech dnech stěhování a příprav najednou nemuseli dělat nic. Jen jsme čekali, co se kde uloupne, spadne, praskne, nepůjde přemalovat. Když bydlíte v domě starém skoro dvě století poslední půl století, jste na potíže připraveni.
Nastaly v koupelně, kde se odjakživa dějí ty nejpodivnější věci. Když jsme tam dělali podlahu, našli jsme díru, tunel. Muž do ní strčil kovovou lopatku a šátral hloub a hloub, až mu ta lopatka vyklouzla. Už se nikdy nenašla. Dole v přízemi nevypadla a shora jsem nedovolila po ní pátrat, aby mi v meziprostoru nezmizel i můj muž. Kdo by potom mohl za všechna příkoří, která jsou mi činěna?
Na klenbě se začala malba loupat, až jsem se skoro obávala, že se objeví nějaká freska a státní památkový úřad nám nedovolí se koupat další dva roky. Za pomoci ventilátoru a fénu se nakonec podařilo stěnu vysušit a udržet pohromadě.
Pokud by v naší rodině někdo upsal duši ďáblu, vím, kudy by s ním Mefistofeles uletěl. Můj muž čte pouze deník Sport, takže spí klidně a nezatěžuje si hlavu faustovskými konstrukty. Všechno je tak, jak má být. V každé rodině stačí jeden intelektuál, aby vytvořil dost problémů pro všechny ostatní.
Příběhy s veselým koncem I.
Malíři odjížděli s pochybnostmi o radosti z malování, kterou deklarují, ale my jsme nadšeni. Zvláště ta barva ostružinové zmrzliny se opravdu povedla. Kousek jí vidím ze svého křesla v pracovně, kde se sice nemalovalo, ale stala se skladištěm všeho možného. Než jsem si sem proklestila cestu, trvalo to jeden a půl dne. Takže ano, mám zpoždění, ale taky je vymalováno!
Začala jsem Toníčkem, Toníčkem i skončím. Další přírůstek do naší alternativní valašské rodiny pokračuje v trendu starých českých jmen. Současné maminky kolem mne jsou naprosto skvělé a obdivuhodné. Já jsem taková nikdy nebyla, a mrzí mě to. Když vidím, s jakým klidem přivádějí na svět další a další děti, naplňuje mě to velkou radostí a optimismem. Tato generace je opravdu jiná, víc v klidu. Kromě všech apoštolů máme v rodině i nositele dalších tradičních jmen, nově Antonína. Tak ať se ti na světě líbí!
Závěr dne #270 zní: Byl to den jako malovaný, který neskončil odletem čerta, ale příchodem anděla.
Vaše Bára
Zdroj: redakce – Barbora Janečková (www.uzasnabara.cz)
Další články z této rubriky
gutentor-overlayZachraňte Úžasnou Báru V.
gutentor-overlayZachraňte Úžasnou Báru IV.
gutentor-overlayZachraňte Úžasnou Báru III.
gutentor-overlayZachraňte Úžasnou Báru II.
gutentor-overlayZachraňte Úžasnou Báru I.
gutentor-overlay
Buďte první kdo přidá komentář