Pokazil se mi vysavač. Nevysává, ale sám se přisává ke koberci. Pojezdové kolečko je prolomeno a dírou v bakelitu vzduch a s ním patrně i všechen nasávaný prach uniká v koncentrovanější podobě znovu do koberce. Píšu záměrně pokazil se mi, protože je to můj osobní vysavač, který ale zcela samozřejmě používám pro celou domácnost. Je to můj vysavač, můj vánoční dárek.
Rozbalila jsem ho pod stromečkem už před řadou let, ale ta pachuť na jazyku ještě nevyprchala. Ba s každým dalším vysáváním sílila a rostla do obludných rozměrů. Měli jsme tenkrát tiché Vánoce, protože zlost byla jedinou reakcí na tuto pro obě strany neuvěřitelnou situaci. Můj muž byl hluboce uražen a já zklamána. Cítila jsem se stejně potěšena, jako když jsem dostala kráječ na cibuli, kterou nesnáším (ale on má velmi rád).
Nejsem praktická žena a nesnáším praktické dárky do domácnosti.
Jsem navzdory drsnější slupce duše romantická a rozervaná, která (marně) čeká na závan něčeho nečekaného, zajímavého, bláznivého. Cestu kolem světa nebo poukaz na dvě kila lásky, to je fuk. Miluju zážitky a překvapení! Věci jsou prostě jen věci, pokud to tedy není kabelka nebo kniha.
Můj manžel z fotografie
Desítky let jsem dostávala na narozeniny velké růže, přestože miluju luční kvítí či pestrobarevné jarní květy tulipánů, frézií, narcisů. Když loni přišel můj muž s něžným výrazem a kyticí vhodnou pro babičku k osmdesátinám, udělala jsem zásadní rozhodnutí. Kytku jsme darovali jedné starší paní a já jsem si vybrala v květinářství závěsný květináč s jahodami. K tomu jsem si poručila šampaňské, a ne jedno, jahody samozřejmě dozrávají postupně. Popíjela jsem celé léto bublinky se sladkými jahodami na terase na houpačce, kterou jsem si sama vybrala k jubilejním narozeninám, a světe div se, opravdu jsem ji dostala! Letos už se těším až mi uzrají nové jahody a chladí se další lahve šampaňského.
Člověk si prostě musí umět říct, co chce. Od druhých i sám od sebe. Protože když budete nechtěné dárky přijímat dál s výrazem hraného potěšení, budete je dostávat do konce života.
Příběh s vysavačem byl dramatický od samého počátku. Negativní energii, kterou umím jako nikdo na světě kumulovat a pouštět do světa, pocítil vysavač již velmi záhy poté, co jsem s ním směla uklízet náš rozlehlý dům. Velmi záhy prostě vyhořel. Spálil motor. Shořel hanbou. Když pak dárce musel vysavač pracně balit a vozit na opravu a měl s tím dost starostí, cítila jsem poprvé něco jako drobnou zlomyslnou radost. Postupně jsme se sžili, vysavač s novým motorem jel jako fretka a nakonec jsem mu odpustila, stejně jako svému muži. Nechtěné dary totiž přicházejí a odcházejí, ale láska zůstává. A to je happy end.
Vaše Bára (www.uzasnabara.cz)
Zdroj: redakce – Barbora Janečková (autorské dílo)
Další články z této rubriky
gutentor-overlayMladické nerozvážnosti
gutentor-overlayAutomatické psaní
gutentor-overlayÚžasná Barča
gutentor-overlayPříběhy s veselým koncem I.
gutentor-overlayTisíc mil
gutentor-overlayZamotaný příběh se jmény
gutentor-overlayProti srsti
gutentor-overlay
Buďte první kdo přidá komentář