


Píši o době, kdy byl internet v plenkách, a pokud náhodou fungoval, často se stávalo, že nefungoval. Při vymýšlení dárku rozhodně neexistovala taková vymoženost, že si čtete stránky a ve sloupci vedle vám probíhá nabídka, které se můžete „chytit“ – protože nápad, to je to nejdůležitější. Opravdu bych se nechtěla vrátit do doby, kdy – pokud jsem už konečně něco vymyslela – druhým, často daleko složitějším úkolem bylo danou věc sehnat.
Očekávání versus skutečnost. To je vždy největší úskalí vánočního nadělování. V nejlepší víře nakupujete druhým a oni v nejlepší víře nakupují vám. Ale ta radost, to tetelení v břiše při rozbalování dárků někdy ne a ne přijít. Dobrá zpráva je, že ještě máte čas to změnit. Zapomeňte…
Tradiční zvyky jako zdobení stromečku, čekání na zapálení každé svíčky z adventního věnce nebo přichystání betléma známe všichni. Zvyků napříč naší republikou je ovšem mnohem více. Pojďte si s námi zavzpomínat na dětství a připomenout si, jaké zvyky pomáhají a pomáhaly navodit tu pravou vánoční atmosféru.
Mezi tradiční přípravu na Vánoce patří výroba adventního věnce, který nám pomáhá odpočítávat čtyři týdny do adventu. Každou neděli se těší děti i dospělí na zapálení další svíce, která nám přiblíží vánoční čas. Adventní věnec můžeme jednoduše koupit, nebo se ponořit do jeho výroby a tím si zkrátit dlouhou chvíli a zároveň navodit příjemnou atmosféru.
Ráda bych vám představila paní Jiřinu Liebermannovou, která se vrátila z Latinské Ameriky na Valašsko. Mezi její žáky patří například cimbalisté Růžena Děcká, Dalibor Štrunc nebo Jan Rokyta. Dvakrát odešla se svým mužem Emilem do Latinské Ameriky, nejprve do Bolívie, později do Mexika, kde strávili 34 let.