Hledání kousku puzzle

Leží na mě smutek jako deka. Takový ten nečekaný, tíživý pocit, že s každou kapkou deště padá dolů trochu beznaděje a nečasu. Chybí mi sluneční svit, a to je škaredě teprve druhý den. Je třeba vykřesat světlo uvnitř sebe a chránit ho před poryvy nálad i počasí. Protože jinak bych tady do jara psala pořád totéž. U nás doma tomu říkáme „mít prčivou“, tedy otravnou neutěšenou náladičku, kterou rozdáváme plnými hrstmi ostatním. Zajíček Otrčpysk kdysi vstupoval do naší dcery a my jsme se ho společně snažili zahnat a nahradit hodným Zajíčkem Ušáčkem. Teď mám pocit, že Otrčpysk už mi sedí za krkem. Honem, honem, jak jsme to jen dělali, aby utekl? Ušáčku zlatý, kde jsi?

Samota, nebo osamění

Je pro nás nebezpečnější samota, nebo osamění? Potřebuje člověk někdy být sám? Hrozí nám nebo…

Číst dále

Dělám si z toho trochu legraci. Protože bez humoru není života, aspoň pro mne. Kde chybí humor, tam se můžete usmívat do aleluja, a nepomůže to. Tak jako sami sebe nepolechtáte, tak sami sebe většinou ani nerozesmějete. Pokud na to nemáte diagnózu. Zkoušela jsem už ledacos. Dívala jsem se na zápas NHL a vyhrála Philadelfia, které jsem držela palce. Pak jsem si přečetla dvojrozhovor s Voráčkem (náš hráč) a kapitánem Girouxem. Už léta v kabině žertují, jsou jedno tělo a jedna duše, rozdávají na ledě radost a mají vyděláno do konce života. A jsme zase u toho. Kdo má takové štěstí, že může v životě dělat to, co ho nejvíc baví, bavit tím ostatní, a ještě být za vodou? A kdo má takové štěstí, že to, co ho baví, vůbec v životě najde?

Terapie sdílením

Kdybych měla shrnout jednou větou svůj dojem z knihy Terapie sdílením, zněla by asi takto:…

Číst dále

Já mám krásný život a v nejmenším si nestěžuji. Ale kousek skládačky pořád chybí. Proto hledám, zkouším, přemýšlím, proto jsem stále na cestě za štěstím a za vlastní úžasností. Ten důvod, proč bych měla ráno radostně vyskočit z postele a na něco se těšit, pracně hledám každý den. Moc jsem toho zažila, moc jsem toho přečetla, možná až příliš. Třeba je třeba se vrátit za začátek. Můj nejoblíbenější citát je hádankou a já cítím, že až ho jednou pochopím, ten poslední dílek puzzle zapadne a obraz bude celý. Jestli to bude můj konec, nebo začátek, to se neví.

Konec našemu hledání nastane, vrátíme-li na místo, z něhož jsme mnohokráte vyšli, a tuto pravdu poznáme.

Vaše Bára (www.uzasnabara.cz)

Další články z této rubriky

gutentor-overlay

Časožrouti a zesílená gravitace

Zemská gravitace prochází v posledních dnech nějakým zásadním upgradem. Zesiluje, a to tak, že velmi. Věci, pokrmy, nástroje, a hlavně…

gutentor-overlay

Mladické nerozvážnosti

Když máte velký dům jako my, můžete schovávat velkou spoustu věcí. Nepotřebných je většina, uznávám, a také se snažím v…

gutentor-overlay

Automatické psaní

Dnes sedám před prázdnou stránku a píšu automatický text. Tedy nepřemýšlím, nedumám, nepřipravuju si žádné argumenty pro žádnou stranu, protože není téma, nejsou…

gutentor-overlay