Něco bláznivého

Listopad, popadané barevné listy pod stromem.
Foto: Freepik

Jak se tak všichni na ulici začínají zmenšovat a balit do kapucí, šál a teplých kabátů, je nejvyšší čas udělat něco bláznivého. Co vám rozbuší srdce a rozproudí krev. Co vám udělá radost a vyplaví adrenalin. Že nevíte, co by to mělo být? No je to váš život, tak přemýšlejte.

Klasické cvičení na rozvoj představivosti a fantazie klade jednoduchou otázku: Kdybyste nemohli neuspět, co byste udělali? Kdyby byl zaručen úspěch, do čeho byste se pustili? Nebo jinak: Co jste si nikdy nedovolili vyzkoušet, udělat, nacvičit, protože jste si na to nepřipadali dost dobří? Mohou to být velké, opravdu velké věci. Třeba objet zeměkouli nebo se stát mistrem světa v šachu. Nebo jen soukromá potěšení, kterých jsme se dobrovolně vzdali, protože jsme se báli, že neuspějeme. Že se ztrapníme. Přijdeme o přízeň důležitých osob. Ztratíme peníze, čas, léta života. Ano, je to dost těžký úkol a přemýšlení bolí. Proto je naprosto nezbytné si tyto otázky klást a poctivě na ně odpovídat.

Na konci života člověk vždycky lituje jen toho, co neudělal. Ať selžete, ať neuspějete, ať z velké lásky zbydou jen oči pro pláč, budete si moci říct: Aspoň jsem to zkusil/a. To je hlavní motto mého roku Úžasné Báry.

Kdy, když ne teď? Všichni sledujeme, kolik skvělých lidí z tohoto světa odchází od rozdělané práce. Je nám to líto a oplakáváme je. Ale my jsme ještě tady, a nějaký důvod to mít musí. Musíme žít i za ně a hlavně, hlavně sami za sebe. Strašně ráda bych věřila, že po sedmdesátce chytnu nový dech, začnu skákat padákem a stepovat. Ale jestli ne, i tak chci žít každý den krásně. Naplno. Bláznivě. Zkoušet nové věci, po každém dalším pádu vstát a jít dál. Ne proto, že musím, že se to ode mě čeká, ale protože já chci být úžasná. Sama pro sebe.

A tak plánuju a chystám jednu opravdu velkou a opravdu bláznivou věc. Včera jsem se při nácviku smála v koupelně tak, že jsem si nedokázala v klidu vyčistit zuby. Dnes mě bolí břišní svaly a už mi to tak směšné nepřipadá. Ale k čertu s tím! Zasmála jsem se? Zasmála! Dnes si narazím čapku odvážně na stranu a vyrazím vstříc dalším bláznivým nápadům. Třeba naučit se pár nových koled s mnoha slokami, když si nejsem schopna ani zapamatovat, v kolik zkouška sboru začíná. Dáme to? Jasně že jo! A když si zase v kostele při koncertě na slova nevzpomenu, zazpívám své hallellujah a budeme se všichni smát jako blázni. Protože kdy, když ne teď?

Vaše Bára (www.uzasnabara.cz)

Další články z této rubriky

Mladické nerozvážnostigutentor-overlay

Mladické nerozvážnosti

Když máte velký dům jako my, můžete schovávat velkou spoustu věcí. Nepotřebných je většina, uznávám, a také se snažím v…
Automatické psanígutentor-overlay

Automatické psaní

Dnes sedám před prázdnou stránku a píšu automatický text. Tedy nepřemýšlím, nedumám, nepřipravuju si žádné argumenty pro žádnou stranu, protože není téma, nejsou…
Úžasná Barčagutentor-overlay

Úžasná Barča

Rozmohl se nám tady takový nešvar. Z hlubin minulosti se vynořují lidé, kteří mi říkají Barčo. A oslovují mě tak…
Příběhy s veselým koncem I.gutentor-overlay

Příběhy s veselým koncem I.

Začal listopad, můj nejméně oblíbený měsíc roku. Abych předešla obvyklým splínům, které se mě drží jako zlomyslná tma, rozhodla jsem se zavzpomínat…

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*