Listopad, měsíc sebelásky

Houpačka.
Foto: Scandishop.

Za pár dní začne listopad. Ochladí se, bude větší tma a z každého šuplíku na nás budou vyskakovat Vánoce s výčitkami, že ještě nemáme nakoupené dárky. Samozřejmě ty nejdražší, nejstylovější a nejmodernější dárky, protože jinak asi svátky ani nebudou. Je třeba čelit násilí vnitřním klidem. Mějme se rádi a hýčkejme se. Nikdo jiný to za nás neudělá.

Mnohokrát v životě jsem ověřila platnost rčení V nouzi poznáš přítele. A ještě vícekrát jsem pochopila, že spoléhat musím především sama na sebe. Že očekávání, která mám od druhých, nebudou naplněna, protože oni mají očekávání svoje vlastní. Pokud jste ten typ, co pořád dává – energii, lásku, čas, a má pocit, že nedostává zpět tolik, kolik by si zasloužil, tak mi budete rozumět. Zvedněte hlavu vzhůru a ramena dozadu. Přichází měsíc, kdy budete myslet hlavně sami na sebe. Dávat si energii, lásku a věnovat si čas. Sami sobě. Muži, ženy, děti, na tom nezáleží. Každý na tomto světě chce být milován.

Pokud se nemáme moc rádi, nelíbíme se sami sobě, pokud si na sebe nenajdeme čas, žádná změna nenastane. To je celé. Jestli vás nikdo nepochválí, pochvalte se sami. Jestli vás právě teď nikdo nemiluje nebo vám to nedává dostatečně najevo, milujte se sami, ve všech významech toho slova. Je velký rozdíl mezi egoismem, sobectvím a sebeláskou. Abyste mohli rozdávat, musíte sami mít dostatek. Je to jako s tou kyslíkovou maskou v letadle. Napřed ji musíte nasadit sami sobě, abyste pak mohli pomoci svým dětem a lidem okolo. Neexistuje žádný jiný způsob. Tak ho vyzkoušejme i na zemi.

Navrhuji každý listopadový den ve 21 hodin zapálit svíčku a pár minut věnovat sami sobě. Pošleme si navzájem lásku a porozumění. Když nás bude dost, myšlenky se určitě někde v prostoru potkají a zesílí.

Budeme společně myslet na to, jak jsme úžasní, a svět kolem nás ani názory druhých na tom nic nezmění. Šálek dobrého čaje, chvilka usebrání, drobná radost na konci dne. Zvládne to každý. Pět minut denně. Se svíčkou i bez ní. Doma nebo v kině, ve vaně nebo u počítače, na tom až tak nezáleží. Prostě se na chvíli odpojte a buďte sami se sebou. Mějte se rádi a pošlete to dál. Možná jsem naivní, možná praštěná, ale já prostě věřím tomu, že jedna správná myšlenka může změnit celý svět. Tak proč to nezkusit?

Vaše Bára (www.uzasnabara.cz)

Další články z této rubriky

Zachraňte Úžasnou Báru V.gutentor-overlay

Zachraňte Úžasnou Báru V.

Smetana, nebo Dvořák? Pro mě vždycky Antonín Dvořák. Vždycky. Ale musím říct, že v průběhu svého pražského macerování v kultuře…
Zachraňte Úžasnou Báru IV.gutentor-overlay

Zachraňte Úžasnou Báru IV.

Tak jsem se dnes chystala do divadla, které je na programu až zítra. Naštěstí jsem to zjistila včas, když jsem…
Zachraňte Úžasnou Báru III.gutentor-overlay

Zachraňte Úžasnou Báru III.

To si tak sedíte ve žlutém ušáku ve své dočasné laskavé pražské rezidenci, pracujete a za oknem najednou stíhačky. Napřed…
Zachraňte Úžasnou Báru II.gutentor-overlay

Zachraňte Úžasnou Báru II.

Když přijedete z malého města do velkoměsta, počet pošuků na metr čtvereční se výrazně zvýší. Jsem stále ve střehu.
Zachraňte Úžasnou Báru I.gutentor-overlay

Zachraňte Úžasnou Báru I.

Stačí pár šedých zimních měsíců bez většího povyražení a slunečního svitu a cítím, že uvadám. Jak vtipně poznamenala moje dcera,…
Emerencie a ty druhégutentor-overlay

Emerencie a ty druhé

Miluju procházky po starých hřbitovech a zkoumání jmen na náhrobcích. Zajímavé je, že žili byli pořád jen Josefové, Františci, Janové…
Bez obalugutentor-overlay

Bez obalu

Říct něco bez obalu znamená nebrat si servítky. Jít přímo k věci. Najít jádro pudla a pojmenovat ho.

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*