Když napadne první sníh

Zimní krajina
Foto: Pixabay

Není větší změny v ročním koloběhu, než když se podíváte z okna a okolní krajina, domy, stromy jsou pokryty bílou čepicí. Barevný svět podzimu se tento týden překlopil do černobílé zimy. Byla by to docela podívaná, kdyby se ty dvě základní barvy velmi brzy nepromíchaly.

Jsem proslulý zimní hejtař. V podstatě mi nevadí sněhobílá ani černá, vadí mi ta šedá.

Hnusná, čachtající, zatažená šedá, která je v patách každé sněhové nadílce. Pokud tedy nežijete na samotě na vrcholu kopců nebo nejste výrazný životní optimista, který s první vločkou procitá v Ladově idylické venkovské krajině. My, normální zimní mrzouti, prostě nejásáme nadšením, když nám kape ledová voda za límec a auta projíždějící břečkou u krajnic ohazují bezbranné chodce. Jak lehce se dá někdo pošpinit, když přijde sníh a bláto.

Jsou lidé, kterým nevadí mokré ponožky ani mokrá záda, když posté odhazujete tuny sněhu na cestičce k domovu. Staví veselé sněhuláky, vyrážejí nafotit zimní selfie na pozadí zasněžených vrcholků. Rudolící obličeje pod čepice s huňatou bambulí nenesou stopy strasti ani zoufalství. Jak já jim závidím! Já se podívám na sníh ráda z křesla u krbu v nějaké chatě, se sklenkou svařáku v ruce. V přímém fyzickém kontaktu ale tuhnu.

Tuhne mi úsměv. Tuhnou mi klouby. Tuhnou mi mozkové závity. Jsem až do jara takový tuhýk. Ťuhýk.

Jedinou výjimkou, kdy bych ráda viděla za okny bílý sníh, třpytící se na slunci v milionech hvězdiček, jsou Vánoce. Tam bych tu zatracenou zimní idylu klidně snesla. Modrá obloha, pod nohama mrzne, jen to praští, všechno je čerstvě lehce pocukrováno. A večer, když vyjde první hvězdička, se všichni sejdeme u štědrovečerního stolu. Jenže světe div se, Vánoce jsou jediný čas, kdy je zaručeně všude bláto, fičí severák, děti jsou na nedobrovolné vycházce promrzlé na kost dříve než uhoněné maminky stačí dozdobit stromeček. Do Matrixu se vloudila chyba a nikdo ji už řadu let není schopen odstranit.

Tak s Kájou na cédéčku stále sním o Vánocích bílých. Po nich by pro mě klidně mohlo nastat jaro. Ten nadějeplný čas, kdy se negativní černobílý svět opět překlopí do barevného módu a já začnu roztávat a rozplývat se nad každým zeleným pupenem. Do té doby do mě, prosím, nešťouchejte klackem, neposílejte mi fotky z lyžování, nešlapejte mi zablácenýma botama po vytřené podlaze a neházejte mi sníh za kapuci. V zimě koušu a jsem popudlivá. A jestli to chcete změnit, pozvěte mě k sobě do vyhřáté chaty s výhledem na zimní krajinu. Flašku si přivezu.

Vaše Bára (www.uzasnabara.cz)

Další články z této rubriky

Matka s dcerou mají kávu v platovém kelímku při procházce.gutentor-overlay

O matkách a dcerách

Odpočítávání dnů je děsivější, než jsem si kdy myslela. Zatímco v jiných případech, třeba když vojáci stříhali metr do civilu, šlo o to…
žena se dívá do zrcadlo a usmívá se.gutentor-overlay

You are so beautiful

Tak se mi zalíbily ty názvy písní v titulku, že v tomto experimentu pokračuji. Joe Cocker a jeho slavný song se k dnešnímu blogu velmi hodí.
Kdo uteče, vyhraje!gutentor-overlay

Kdo uteče, vyhraje!

Nevím, jakou máte zkušenost s naštvanými, přetaženými, nemyslícími lidmi, ale já je vidím letos úplně všude. Místo hlavy mají papiňák,…
Staré fotografie na stolegutentor-overlay

Pozor, vyletí ptáček!

Kolik máte fotografií svých praprarodičů z doby jejich mládí? Na kožešině od fotografa, od prvního přijímání, sváteční rodinnou fotku, možná portrét ze školního tabla a pak svatební…
balkon s květinamigutentor-overlay

Mikrovýzvy v makrovýzvě

Krásné vzpomínky vám nikdo nevezme ani nesežere. Proto je dnes třeba žít tak, aby bylo zítra na co krásného vzpomínat.
Dívka v bílých šatech s rozpuštenými vlasy.gutentor-overlay

Voda má rozpuštěné vlasy

Přestože jsem zrozena v zemském znamení Býka, jsem vodní živel. Miluju vodu ve všech skupenstvích.
podzimní barevné listígutentor-overlay

Barvy, ze kterých se vám zavaří hlava

Rozšiřování slovní zásoby je pro textaře nezbytností. Chytáme zajímavá slova mezi řádky románů, v odborných statích i na internetu. Nečekané osvěžení ale může přinést i obyčejný…
Tower bridge v anglii a cedule anglického metragutentor-overlay

Co se děje, když mluvím anglicky

Kromě setrvalé snahy zhubnout se na mém seznamu předsevzetí neustále objevuje položka: zlepšit svou angličtinu. Ne že bych anglicky vůbec neuměla, jen jak…

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*