Marie Luise Ritterová: Sama a šťastná

Sama a šťastná
Foto: Freepik

Jak si užít čas, který trávíme sami se sebou

Sympatická berlínská novinářka a spisovatelka Marie Luise Ritterová (nar. 1991) se dělí o zážitky z objevné cesty k nalezení osobní svobody, kterou umí prožívat sama se sebou. Inspiruje mnohé ženy, které touží být na chvíli samy, věnovat se jenom sobě, ale dosud se k tomu neodhodlaly.

Sama a šťastná
Foto: se svolením nakladatelství Kazda

O potřebě „být sám“ píše Marie Luise Ritterová jako o cestě, kdy se mohla svobodně rozhodovat jen sama za sebe. Vyzkoušela si to na výletech po různých zemích Evropy, kam se vydala jen sama. Potkávala zajímavé lidi a prožila nečekané zážitky. Vnímala je mnohem intenzivněji, ať už byly plánované, či k ní přicházely „náhodou“, stejně jako myšlenky, vystupující z uklidňujícího ticha. Mnohé by nezažila, pokud by cestovala ve dvou či ve společnosti dalších osob.

Než se k tomu odhodlala, nedovedla si představit, že by někam vyrazila bez partnera nebo kamarádek. Ale jak zjistila, „všechno, co lidé dělají v páru nebo prostě obecně ve dvou, můžeme dělat i sami.“ Cestovat po světě, objednávat si v restauraci nová jídla, zajít do kina, divadla nebo na koncert, i když se zprvu ctíme divně. „Ale život není čekárna, kde sedíte, dokud se neobjeví ta správná osoba, která s vámi bude chtít něco prožít.“

Jsme přesvědčeni, že ve svém životě nutně potřebujeme partnera, aniž bychom připustili, že žádný vztah nezaručí, že vše bude lepší. Marie Luise žila nějaký čas s přítelem. Aniž byla proti vztahům, zjistila, že život si nejvíc vychutná sama a vzpomínky na krásné zážitky jí nikdo nikdy nevezme. Proto povzbuzuje, aby každý našel odvahu dělat věci na vlastní pěst, život mu tak nabídne mnohem větší výběr možností.

Sama se tak rozhodla, když měla s přítelem již zamluvené letenky, ale on na poslední chvíli cestu odřekl a zrušil jejich vztah. Po váhání se nakonec do Porta v Lisabonu vypravila sama. Ne vše se odehrávalo podle jejích představ, ale těch několik dnů jí dalo novou životní zkušenost, za kterou je velice vděčná.

Na dalších místech, která navštívila záměrně sama, si potvrdila, jak může být samota krásná a umožňovat netušené zážitky. „Na nic nečekám, ale snažím se, aby mi bylo hezky teď a tady.“ Dodalo jí to novou energii a sebevědomí, naučila se otevřenosti. Vnímá pozitivně možnost rozhodovat se sama, kterou si nejvíc užívá ve dnech volna a na dovolené. Tehdy se nám dostává nových poznatků, seznamujeme se s jiným prostředím, jídlem, lidmi a probouzí se i naše kreativita. Samota nemusí být smutná, ale naopak plná života.

Dostaví-li se pocit osamělosti, i ten patří k životu. Můžeme zjistit, z čeho pramení a zda s tím lze něco konkrétního udělat, anebo se s ním smířit. Pokud má hlubší příčinu, je dobré začít s terapií. Jinak lze osamělost rozptýlit setkáním s přáteli, vycházkami do přírody a věnovat se tomu, co vyvolává pocity štěstí. Autorka povzbuzuje, jak si zpříjemnit život, pokud bydlíme sami nebo pociťujeme smutek a prázdnotu. Dělí se o množství zážitků a příběhů lidí, kteří se úspěšně vyrovnali se samotou. Stačí roztáhnout křídla odvahy, zbavit se strachu a žít naplněný, šťastný život.

Kniha Marie Luise Ritterové povzbuzuje k upevnění duševního zdraví, přijetí samoty a k důvěře v sebe sama. Jejím hlavním poselstvím je „naučit se být sám a zaujmout k tomuto stavu pozitivní přístup“.

Zdroj: redakce – Dana Vondrášková (autorské dílo), kazda.cz

Další články z této rubriky

Život začíná po přechodugutentor-overlay

Život začíná po přechodu

Populární spisovatelka Marcela Mlynářová vydala dvacet jedna zábavných knížek o tom, jak se dají životní starosti zvládat.

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*