Alex Lasker: Sloní paměť

Alex Lasker: Sloní paměť
Foto: Pixabay

Dramatické putování starého slona Afrikou

Známý americký filmový scenárista a producent Alex Lasker napsal za svoji třicetiletou kariéru mnoho skvělých scénářů filmů se slavnými herci. Poslední dobou se ale raději věnuje psaní románů a hned prvním s názvem Sloní paměť vzbudil nadšené ohlasy.  Motivací k jeho napsání byl článek v časopise National Geographic o sloní školce David Sheldrick Wildlife Trust v Nairobi v Keni, který Laskera zaujal.

Alex Lasker: Sloní paměť
Foto: se svolením nakladatelství Euromedia Group, a. s.

Emotivní příběh zachráněného osiřelého slůněte, jež v dospělosti prožilo mnoho dramatických zvratů i šťastných okamžiků, se odehrává v letech 1962 až 2015 ve východní Africe, Velké Británii a v New Yorku. Ke konci života se slon jménem Ishi vydal zpět na místo, kde se ho ujali lidé ze záchranné stanice a pečovali o něj. „Rozhodl jsem se uskutečnit svůj plán. Právě začínalo období dešťů, které jsem pokládal za nejlepší čas k započetí cesty. Budu mít dostatek jídla a vody a menší šanci, že narazím na dvounožce. Noci budu mít jen pro sebe.“

Opustil rezervaci a šel dalekou cestou, veden vnitřním pudem a mimořádným orientačním smyslem. „Pamatuji si „každičký obraz, zvuk a pach od chvíle, kdy jsem se narodil, až doteď… Můj svět je venku pod širým nebem, kde bývají hvězdy tak blízko, že vidíte, jak putují po nebi. Kde slyšíte jen bzučení hmyzu, řev predátorů či pištění a skřehotání obyvatel stromů – a vylekané ticho těch, kdo musí spát na zemi.“

Vzpomíná na dětství a stádo, v němž vyrůstal se sourozenci a moudrou matkou, jež ho učila pravidla přežití a byla stále nablízku. Vybavuje si i chvíli, kdy stádo napadla skupina pytláků. Aby získala cenné kly, vyvraždila všechny včetně mláďat. Byly mu tehdy dva roky, když ho vážně zraněného, marně se snažícího vzbudit mrtvou matku, našel Kanau, chlapec z kmene Kikujů, který ihned běžel pro pomoc do sloního sirotčince. Útulek pro zraněná a opuštěná zvířata založila Jean, manželka Russella Hathawaye, výborného lovce, jenž nyní vedl safari výpravy. Jejich dvanáctiletý syn Terenc měl zakrátko nastoupit v anglické soukromé škole a dceru Amandu čekalo studium ve Švýcarsku, jak to v bohaté společnosti, k níž Russel patřil, bylo zvykem. Manželé chlapci nabídli, aby u nich zůstal a pomáhal s péčí o zvířata. Přijali ho do rodiny a zajistili vzdělání.

Sloní mládě Ishi bylo prvním, které se Hathawayovým v tak raném věku podařilo odchovat. Slůně rychle rostlo a později se připojilo ke stádu, s nímž volně putovalo. Za svůj dlouhý život zažil Ishi mnoho příhod, často velmi nebezpečných, na něž vzpomíná při putování zpět do národního parku Tsavo, kde se před padesáti lety narodil a kde se ho jako sirotka ujali hodní „dvounozí“, k nimž přilnul. Mluví o sobě, o nadějích, zklamáních i současných zkušenostech. Zdolává časté překážky, než dorazí do cíle. „Většinu života jsem prožil mimo toto místo, ale jak tak jdu po známých údolích a koupu se v oblíbených řekách, zjišťuju, že na mě přesto nezměněné čekalo.“

Příběh, který chytí za srdce, napsal zkušený scenárista způsobem, jako by ho čtenář prožíval ve filmu. Dojme ho sloní něha, citlivost a láska, obdivuje jeho vytrvalost, neohroženost a povinnost chránit své bližní. Ishi s moudrostí a laskavostí překonal mnohé bolesti, těžkosti, krutost pytláků i nástrahy přírody. S vyrovnaností přijal vše, co ho v životě potkalo. Rozloučil se s „dvounohými“ přáteli a připravil se pak o samotě na setkání s původní sloní rodinou.

Připomeňme, že Trust založila v roce 1977 obdivuhodná Dr. Dame Daphne Sheldrick (zemřela v 93 letech roku 2018) na památku svého manžela Davida, zakladatele národního parku Tsavo East v Keni, jednoho z největších afrických parků. Stal se průkopnickým programem na záchranu a rehabilitaci slonů, který postupem času rozšířil svůj dosah na ochranu nosorožce černého a dalších ohrožených druhů. Kromě mnoha ocenění za obětavou práci ochránkyně přírody ji královna Alžběta II. roku 2006 povýšila na Dámu velitelku Řádu britského impéria za „služby pro ochranu volně žijících živočichů, zejména slonů, a za místní komunitu v Keni“.

Činnost úspěšného projektu na záchranu slonů Laskera natolik fascinovala, že se rozhodl ho připomenout a sdílet se čtenáři vzpomínky slona i lidí, kteří je zachraňují. Jim a Dr. Dame Daphne Sheldrickové knihu připisuje.

Poznámky:

O článku v National Geographic více zde: keňské sloní školce David Sheldrick Wildlife Trust v Nairobi nationalgeographic.com/magazine/article/orphan-elephants.

O zmiňované sloní školce se lze dozvědět na stránkách: sheldrickwildlifetrust.org.

Zdroj: redakce – Dana Vondrášková (autorské dílo), euromedia.cz

Další články z této rubriky

Rotraut Susanne Bernerová: Důmgutentor-overlay

Rotraut Susanne Bernerová: Dům

Cenami ověnčená německá malířka Rotraut Susanne Bernerová (nar. 1948 ve Stuttgartu) patří k nejuznávanějším a nejoblíbenějším ilustrátorům dětských knih v…
Sestry pod vycházejícím sluncemgutentor-overlay

Sestry pod vycházejícím sluncem

Heather Morrisovou z Nového Zélandu přitahují silné příběhy pozoruhodných lidí, kteří v životě projevili odvahu překonávat mezní situace. Vydala o…
Každý den je Valentýngutentor-overlay

Každý den je Valentýn

Nová kniha Anety Kollerové Maškové Každý den je Valentýn slibuje čtenářům humorný a něžný příběh, jehož hlavním motivem je láska.

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*