Delia Owensová: Kde zpívají raci

Delia Owensová: Kde zpívají raci
Foto: Pixabay

Americká zooložka Delia Owensová (nar. 1949) strávila se svým manželem několik let v poušti Kalahari a dalších částech Afriky při vědeckém výzkumu divoké přírody. Přestože zasvěcenými články přispívá dlouhou dobu do odborných periodik, svůj první román vydala teprve nedávno, ve svých sedmdesáti letech. Stal se ihned bestsellerem a stejně úspěšné je i jeho filmové ztvárnění.

Delia Owensová: Kde zpívají raci
Foto: se souhlasem nakladatelství Jota

Fiktivní děj poutavého románu byl údajně částečně motivován vraždou pytláka, k níž došlo v Zambii v době, kdy tam s manželem žili jako vědečtí pracovníci. Autorka uvedla, že příběh, odehrávající se v 50. a 60. letech minulého století, nese stopy jejích zkušeností z přírody a potřeby ji chránit.

Příběh Catherine Daniely Clarkové, jíž rodina říkala Kya a ostatní „holka z bažin“, se odehrává v těžko proniknutelných močálech Severní Karolíny. Její otec, nešťastný z nevydařeného života i z válečných traumat, často pije a stává se z něj krutý tyran. Když je Kye šest let, matka nadobro opouští jejich chatrč v mokřadech a zanechává tu rodinu. Postupně odcházejí i všichni sourozenci, včetně jejího milovaného bratra Jodieho. Kya, nejmladší z dětí, je vydána na milost a nemilost surového otce, a přitom nepřestává doufat, že se matka vrátí. Nakonec ale zmizí i otec a ona zůstává sama. Živí se sběrem mušlí, jež prodává starému černochovi, u něhož kupuje nejnutnější potraviny a benzín do své loďky. Jeho rodina jí poskytuje vše nutné a také ochranu, porozumění a zázemí.

Kya vyrůstá izolovaná od společnosti, s níž se jí nedaří sblížit, neboť jí opovrhuje jako chudou „holkou z bažin“. Její matkou je příroda, rackové, zvířata a zákruty řeky, prodírající se nebezpečnými zákoutími. „Jestli někdo rozumí samotě, pak je to měsíc. Uchýlila se zpět k předvídatelným životním cyklům pulců a k baletu světlušek. Ponořila se hlouběji do němé divočiny. Příroda byla jediným kamenem, který uprostřed řeky neklouže.“

O půvabnou čtrnáctiletou Kyu, která strávila ve škole pouhý den, neboť děti se jí nemilosrdně vysmívaly, začínají projevovat zájem dva chlapci. Tate, přítel jejího bratra Jodieho, který stejně jako ona miluje přírodu. Naučí ji číst a ona ho zase překvapuje znalostmi rostlin a ptáků. Jejich přátelství se mění v hlubší pouto, které má prověřit zkouška odloučenosti, když Tate odjíždí na studium. Druhým hochem, který se o ni uchází, je pohledný Chase, jemuž učarovala jako jedna z mnoha jiných. Učí ho vnímat krajinu a život v ní. Tím ho uchvátí, stejně jako hlubokými vědomostmi.

Jednoho dne se však nalezne v prostoru bažin mrtvé Chaseovo tělo. Kolem něj nejsou žádné stopy, které by usnadňovaly vyšetřování, zda jde o vraždu či nešťastnou náhodu. Obviněna a poté i souzena je Kya jako jediná podezřelá. Začíná se roztáčet kolo soudních jednání, po jehož ukončení vyjde najevo celá pravda…

Název knihy souvisí s frází používanou matkou Delii Owensové. Povzbuzovala tak dceru, aby se vydala do lesů obklopujících jejich venkovský dům v Georgii, a naslouchala, co říkají. Delia tehdy poznala, že pokud sami půjdete dostatečně hluboko do divočiny, nebude tam nic než vy a příroda, jež k vám bude promlouvat. Do románu vnesla význam vlivu, který může mít na člověka izolace a osamělost. V ní se však autorka cítí jako doma. Je ráda daleko od všeho ostatního, stejně jako hrdinka jejího románu, neboť sama žije odlehlý život. Šťastná je právě tam, „kde zpívají raci“. „To je ono. Konečně jsem to našla. Trvalo to celý život!“ řekla před svým domovem v Idahu.

Zdroj: redakce – Dana Vondrášková, jota.cz

Další články z této rubriky

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*