V médiích čtete, slyšíte a vidíte v poslední době mnoho informací o půstu. O tom, jak je oním zázračným šémem našeho zdravotního stavu a jak je potřeba současně dbát opatrnosti.
Spoluzakladatel Twitteru Jack Dorsey moc nejí. Ne proto, že by neměl dost peněz na jídlo – právě naopak. Spolu s ním mnoho celebrit vychvaluje zázračné účinky hladovění a nazývá ho novodobým způsobem sebezdokonalování. Je půst opravdu k něčemu dobrý? Je půst vhodný pro každého? Nakolik je tento způsob rekonvalescence přijatelný pro osoby starší 45 let?
Půst je v Hollywoodu v módě. Jack Dorsey na své stránce napsal, že si „už nějakou dobu hraje s půstem“: postí se 22 hodin denně (jí jen oběd), vyzkoušel třídenní půst a nyní je na vodě. Milionář dodává, že si všiml, „jak moc se čas zpomalil“: „Den se zdá mnohem delší, když ho nerozdělíte snídaní, obědem a večeří“.
Novinářka Arwa Madhavi mu oponovala: „Mám stejnou zkušenost. Tohle a další vedlejší účinky hladovění jsem zažila jako teenager a říkalo se tomu anorexie.“ Arwa Madhavi píše, že v důsledku hladovění utrpěla vážnou újmu na zdraví a dlouho se zotavovala.
Jak to tedy je?
V roce 2016 získal Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství japonský profesor Yoshinori Osumi za svůj přínos k pochopení mechanismů autofagie. Jedná se o proces buněčné obnovy, při kterém naše tělo odstraňuje poškozené buněčné složky, a také využívá vlastní zdroje při nedostatku živin zvenčí. A právě hladovění stimuluje proces autofagie. „Tento proces pomáhá chránit před nemocemi, jako je Parkinsonova choroba, Huntingtonův syndrom a některé formy demence. Pomáhá také chránit před infekcemi a zmírňuje záněty,“ komentuje Dr. David Rubinstein, profesor na univerzitě v Cambridge. Vědci doufají, že se jim podaří vynalézt léky, které uměle stimulují právě proces autofagie.
Jak se tedy postit?
Existuje několik druhů půstu. Jednak půst každý druhý den. Pak takzvaná dieta 5:2: pět dní plnohodnotného stravování, po nichž následují dva dny, během nichž můžete „sníst“ maximálně 500 kalorií denně.
V současné době neexistuje v praktické medicíně plná shoda o prospěšnosti půstu. Odpůrci léčebného hladovění považují tuto metodu za nefyziologickou, vedoucí k závažným biochemickým změnám v organismu spojeným se změnou metabolismu. Zastánci a propagátoři této metody ji považují naopak za univerzálně prospěšnou, nepřinášející žádné nežádoucí důsledky.
U starších osob nemusí být hladovění bezpečné, a proto není indikováno. Po 45. roce věku se zpomaluje metabolismus, klesá hladina hormonů, zpomaluje se dělení buněk, takže je velmi obtížné předvídat, co se s organismem člověka stane během hladovění. V pokročilém věku není půst kategoricky doporučován, protože může mít velmi negativní následky.
Až do tmy
Dnes se za jeden z druhů půstu považuje i omezené stravování, které není omezeno množstvím jídla, ale délkou dne. Studie ukazují, že naše tělo nejlépe tráví potravu ráno a odpoledne, kdy je denní světlo. Z tohoto důvodu někteří vědci doporučují jíst pouze od rána do podvečera. Dr. Satchin Panda, odborník na výzkum cirkadiánních rytmů (tyto biorytmy udávají kolísání aktivity a bdělosti během dne, měsíce a roku) a autor světoznámé knihy Cirkadiánní kód, tvrdí, že dodržování takového harmonogramu zlepšuje metabolismus. Izraelští vědci při experimentu zjistili, že se u účastníků s nadváhou výrazně zlepšila hladina cukru a inzulinu a snížilo se riziko kardiovaskulárních onemocnění. Jejich nejvýznamnějším jídlem byla snídaně, menším oběd a velmi malá byla večeře. „Slunce vychází ve dne a zapadá večer, v noci potřebuje mozek spánek, aby se zotavil, a všechny ostatní orgány a systémy potřebují čas na obnovu,“ komentuje doktor Panda.
Ostatně staré anglické přísloví říká: “Snídani sněz sám, o oběd se rozděl se svým přítelem a večeři daruj svému nepříteli.”
Zdroj: Sberbankaktivno.ru
Další články z této rubriky
Buďte první kdo přidá komentář