Senioři jako častý terč digitálních hrozeb?

16. dubna 2024 Justýna Malásková On-line, Rady, tipy, návody, Technologie 0
Senioři jako častý terč digitálních hrozeb?
Foto: Freepik

61 % řešilo falešné doručení balíčku, každý druhý už narazil na deepfake video

Digitální technologie jsou u lidí ve věku 65+ stále oblíbenější. S rostoucím počtem seniorů pohybujících se v online prostředí roste i počet hrozeb, kterým musí čelit. Sebevědomí v odhalení podvodných e-mailů či sms je přitom podle průzkumu projektu Neviditelní u této skupiny velmi nízké. Senioři mají zkušenost s falešným balíčkem, více než polovina s deepfake videi. Jak tyto hrozby rozpoznat a jak jim čelit budou seniory učit odborníci z Creditea v rámci akce Global Money Week. 

Senioři jsou v pohybu na internetu stále sebevědomější

Podíl seniorů používajících digitální technologie se rok od roku zvyšuje. Nejčastějším nástrojem v rukou lidí ve věku 65+ je mobilní telefon. Ten podle ČSÚ v roce 2023 používalo 96 % osob v této věkové kategorii. Na stálém vzestupu je ale také používání internetu, kterému v roce 2023 přišla na chuť více než polovina lidí ve věku 65+. Denně přitom internet využívá 35 % seniorů. Podle dat ČSÚ senioři používají internet nejčastěji ke čtení zpravodajství (47 %), zasílání e-mailů (44 %), vyhledávání informací o zboží či službách (42 %) a vyhledávání informací o zdraví (37 %). Průzkum projektu Neviditelní ukázal, že právě v oblasti používání internetu jsou senioři nejvíce sebevědomí. Za pokročilého začátečníka, který umí používat různé aplikace, instalovat software a řešit základní problémy, se totiž označila třetina lidí ve věku 65+. Za zkušeného uživatele internetu se pak považuje 18 % seniorů.

Třetina seniorů odhalí jen některé podvody, 19 % o sobě v tomto směru pochybuje

I přesto, že je seniorům online prostředí i ovládání moderních technologií stále bližší, patří ke skupině, která se může stát nejsnazším terčem různých digitálních hrozeb. Ty s rychlým vývojem AI nástrojů a dalších technologií nabývají stále sofistikovanějších podob, s jejichž prohlédnutím můžou mít právě lidé v pokročilém věku značné problémy. Průzkum projektu Neviditelní ukázal, že o své schopnosti odhalit digitální hrozby, jako je podvodná sms, e-mail a další, pochybuje 19 % seniorů. Více než třetina (32 %) pak uvedla, že rozpozná jen některé. O naprosté odolnosti vůči nástrahám, které pohyb v online prostředí přináší, jsou přesvědčena jen 4 % respondentů.„Senioři jsou celkem přirozeně skupinou, která v obklopení moderních technologií nevyrůstala, tudíž si jejich ovládání postupně osvojuje a stejně tak se učí nakládat se všemi riziky, která například používání internetu, může přinášet,” uvádí Marek Sabaka ze společnosti Creditea a dodává: „Těchto nástrah nejenže stále přibývá, ale zároveň jsou mnohem hůře odhalitelné než kdy dříve. Také proto je potřeba seniory, jako jednu z nejohroženějších skupin, o jejich podobách pravidelně informovat a ukazovat jim cesty, jak s takovou zkušeností naložit. O to se teď snažíme skrze naši účast v projektu Global Money Week, v rámci nějž realizujeme workshop pro seniory ze ŽIVOTa90 zaměřený právě na digitální hrozby.“

Senioři už řešili nedoručený balíček i deepfake! Nejvíce se bojí zablokovaného účtu

Podle průzkumu má určitou zkušenost ze sedmičky typů (uvedených v průzkumu) digitálního podvodu či hrozby většina seniorů. Dobrou zprávou je, že těch, kteří alespoň na jeden z těchto podvodů naletěli, je menšina, tedy 16 %. Nejčastěji lidé ve věku 65+ uvádí zkušenost s podvodnou zprávou o nedoručeném balíčku, která má za cíl získat bankovní údaje jedince. Takovou zprávu či e-mail někdy obdrželo 61 % seniorů, přičemž 58 % uvedlo, že podvod rozpoznalo. Častým podvodem, cíleným nejen na seniory, jsou také zprávy o údajné výhře, kterou někdy dostalo 56 % respondentů. Trojici nejčastějších podvodů pak uzavírají falešná videa, tzv. deepfake, která se rozmnožují v poslední době zejména na sociálních sítích a s nimiž se již setkala více než polovina (51 %) seniorů. Nejméně seniorů má zatím zkušenost s falešným telefonátem od „blízkého“ či „člena rodiny“, před nimiž odborníci i média varují především v posledním půl roce. Takový telefonát doposud obdrželo jen 11 % seniorů. Kromě reálné zkušenosti se průzkum zaměřil i na obavy z takových hrozeb.

Ty největší u seniorů způsobují zprávy o zablokovaném účtu, kterých se obává až 58 % respondentů, přičemž 15 % z nich by si s takovou hrozbou neumělo poradit.

Senioři jako častý terč digitálních hrozeb?

Ovládání technologií učí rodina. Kurzy senioři navštěvují méně

Pokud jde o rozvoj svých digitálních dovedností, sází senioři spíše na samostudium či pomoc rodiny. Kurzy, ať už prezenční či online, podle průzkumu navštěvují jen 4 % respondentů. Nejčastěji se pak senioři učí v rámci rodiny (33 %) či skrze různé příručky, tutoriály či videa (22 %). Překvapivé je, že až 47 % seniorů uvedlo, že se v oblasti digitálních technologií nijak nevzdělává. „Se svými klienty a klientkami jsme v úzkém kontaktu, a tak jsme bohužel svědky i různých triků, které na ně internetoví podvodníci zkouší. Jsme rádi, že jim můžeme nabídnout i workshop zaměřený na digitální hrozby, který pořádáme spolu s Provident Financial v rámci jejich projektu Neviditelní jako doplnění našich kurzů ovládání počítačů a telefonů. Věříme, že osloví i ty, kteří se již v online prostoru pohybují, aby se v něm cítili bezpečněji,“ uvádí Jaroslav Lorman, ředitel organizace ŽIVOT90.

O průzkumu

Projekt Neviditelní realizoval průzkum ve spolupráci s výzkumnou agenturou Ipsos. Sběr dat byl realizován prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos v únoru 2024. Celkem bylo dotazováno 524 lidí ve věkové kategorii 65-99 let napříč celou Českou republikou. 

O projektu Neviditelní

Projekt vznikl v roce 2020 s cílem upozornit veřejnost na důležité celospolečenské téma a zlepšit životní podmínky Neviditelných. Od vyčíslování a popisování specifických problémů Neviditelných, které je podloženo rozsáhlou analytickou studií, se postupně posouvá blíže přímé a konkrétní pomoci ohroženým skupinám. Do té se zapojují především odborníci z více než 10 neziskových organizací, kteří jsou součástí projektu. Pro každou skupinu odborníci navíc připravili sady doporučení, která pomohou k vystoupení z bludného kruhu neviditelnosti. Radí, jak mohou sami Neviditelní zlepšit svou situaci, co mohou udělat firmy jako zaměstnavatelé a jak by se měl změnit systém veřejné pomoci. Neviditelní jsou společným projektem společnosti Provident Financial, Spotřebitelského fóra a Centra ekonomických a tržních analýz CETA. Hloubkové rozhovory se zástupci Neviditelných prováděla společnost Confess. Podrobné informace najdete na www.neviditelni.org.

Zdroj: Radka Rokosová, neviditelni.org

Další články z této rubriky

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*