Tak jsem ráno vstala, vypila jsem hrnek nezbytné kávy a vyšla na terasu. Podívat se, jak je venku. Zkontrolovat výšku, tlak, teplotu a rosný bod. A pozdravit jaro.
Už je cítit ve vzduchu, už je zapsáno v kalendáři, už klepe na naše srdce, aby se otevřela.
Kupodivu nemá svátek Jaro-slav ani Jaro-slava, ale Světlana. Posel světla, vlastně poselkyně, poslice, no raději světlonoška. Moje kamarádka Světlanka je přesně taková: rozzáří každou temnotu a rozežene těžké zimní mraky. Někdy stačí ten jeden jediný paprsek, aby se všechno proměnilo k lepšímu. Z některých lidí vyzařuje, jiní ho pohlcují jako černá díra. První jarní krůčky si ovšem vyžadují i jistou obezřetnost.
Jaro je zrádné, jak říkala moje babička.
Myslela tím zejména snahu odhodit teplé bundy a ulehnout na vyhřáté meze, i když ve skutečnosti fičí nepříjemný vítr a zem je studená.
Lidé k jaru upínají své naděje. Morena hozená do potoka odnáší zimu přes peřeje dál a dál a než dopluje k nejbližšímu moři, bude rozložená na molekuly. My se naopak začínáme z molekul schovaných před zimou znovu skládat v ty okouzlující a energie plné osoby, které si ničí nehty na rukou zabořených v hlíně a objímají stromy. Koho mohou nechat klidným krokusy rašící z trávy či záhony narcisů, bledulí, sněženek, prvosenek a zanedlouho i tulipánů? Přesazujeme, vysazujeme, stříkáme, zastřihujeme, obcházíme po zahrádkách jako mlsní kocouři. Jaro je tady!
Kalendář – nepostradatelný pomocník zahradníka
Přehnaný optimismus však není na místě. Pokaždé, když v březnu schovám zimní boty a nechám vyčistit péřovky, začne chumelit. Pokaždé, když v mrazu leštím okna, dorazí k nám písek ze Sahary a dá mému zoufalství žlutooranžový nádech. Pokaždé, když začnu plnit novoroční předsevzetí a chodit pravidelně ven, něco se zvrtne. Většinou jedna z mých noh. Nebo některý z mých jarních plánů. Protože jaro je nový začátek a já toho chci pořád v životě tolik změnit!
Divoká rašící jarní energie proudí mým lymfatickým systémem a okysličuje mé srdce, okoralé dlouhou zimou a nekonečnou řadou epidemií a mocenské agrese.
Na jaře máme sadit kytky, ne bojovat s blázny. Pusťme symbolicky po vodě všechno, na čem lpíme. Obavy o zdraví a majetek, strach z toho, že sami budeme mít málo, když budeme pomáhat druhým. Hranice mezi „oni“ a „my“ stejně neexistuje, protože hrana už dávno zvoní každému z nás.
5 tipů na zajímavé čtení o zahradě
Zhluboka se nadechněte a nechte ten svěží jarní vzduch proniknout do celého těla. Dnes je jarní rovnodennost.
Poměr tmy a světla se vyrovnává, což nám dává tu každoroční naději, že se svět vrací do harmonie.
Pokud ji chceme udržet nebo snad dokonce vychýlit ve prospěch světla a dobra, musíme sami zářit a činit dobro. A toho malého zákeřného ruského Morena je třeba hodit do řeky a rozložit na molekuly ve všech mořích a oceánech světa, aby se už nikdy neposkládal dohromady.
Vaše Bára
Zdroj: redakce – Barbora Janečková, www.uzasnabara.cz
Další články z této rubriky
gutentor-overlayZachraňte Úžasnou Báru IV.
gutentor-overlayZachraňte Úžasnou Báru III.
gutentor-overlayZachraňte Úžasnou Báru II.
gutentor-overlayZachraňte Úžasnou Báru I.
gutentor-overlayEmerencie a ty druhé
gutentor-overlayBez obalu
gutentor-overlayRoad trip s knihou Svět Úžasné Báry III. – pokračování
gutentor-overlayRoad trip s knihou Svět Úžasné Báry III.
gutentor-overlayRoad trip s knihou Svět Úžasné Báry II.
gutentor-overlay
Buďte první kdo přidá komentář