Jarní rovnodennost

Prvosenka jarní.
Foto: Pixabay

Tak jsem ráno vstala, vypila jsem hrnek nezbytné kávy a vyšla na terasu. Podívat se, jak je venku. Zkontrolovat výšku, tlak, teplotu a rosný bod. A pozdravit jaro.

Už je cítit ve vzduchu, už je zapsáno v kalendáři, už klepe na naše srdce, aby se otevřela.

Kupodivu nemá svátek Jaro-slav ani Jaro-slava, ale Světlana. Posel světla, vlastně poselkyně, poslice, no raději světlonoška. Moje kamarádka Světlanka je přesně taková: rozzáří každou temnotu a rozežene těžké zimní mraky. Někdy stačí ten jeden jediný paprsek, aby se všechno proměnilo k lepšímu. Z některých lidí vyzařuje, jiní ho pohlcují jako černá díra. První jarní krůčky si ovšem vyžadují i jistou obezřetnost.

Jaro je zrádné, jak říkala moje babička.

Myslela tím zejména snahu odhodit teplé bundy a ulehnout na vyhřáté meze, i když ve skutečnosti fičí nepříjemný vítr a zem je studená.

Lidé k jaru upínají své naděje. Morena hozená do potoka odnáší zimu přes peřeje dál a dál a než dopluje k nejbližšímu moři, bude rozložená na molekuly. My se naopak začínáme z molekul schovaných před zimou znovu skládat v ty okouzlující a energie plné osoby, které si ničí nehty na rukou zabořených v hlíně a objímají stromy. Koho mohou nechat klidným krokusy rašící z trávy či záhony narcisů, bledulí, sněženek, prvosenek a zanedlouho i tulipánů? Přesazujeme, vysazujeme, stříkáme, zastřihujeme, obcházíme po zahrádkách jako mlsní kocouři. Jaro je tady!

Přehnaný optimismus však není na místě. Pokaždé, když v březnu schovám zimní boty a nechám vyčistit péřovky, začne chumelit. Pokaždé, když v mrazu leštím okna, dorazí k nám písek ze Sahary a dá mému zoufalství žlutooranžový nádech. Pokaždé, když začnu plnit novoroční předsevzetí a chodit pravidelně ven, něco se zvrtne. Většinou jedna z mých noh. Nebo některý z mých jarních plánů. Protože jaro je nový začátek a já toho chci pořád v životě tolik změnit!

Divoká rašící jarní energie proudí mým lymfatickým systémem a okysličuje mé srdce, okoralé dlouhou zimou a nekonečnou řadou epidemií a mocenské agrese.

Na jaře máme sadit kytky, ne bojovat s blázny.  Pusťme symbolicky po vodě všechno, na čem lpíme. Obavy o zdraví a majetek, strach z toho, že sami budeme mít málo, když budeme pomáhat druhým. Hranice mezi „oni“ a „my“ stejně neexistuje, protože hrana už dávno zvoní každému z nás.

Zhluboka se nadechněte a nechte ten svěží jarní vzduch proniknout do celého těla. Dnes je jarní rovnodennost.

Poměr tmy a světla se vyrovnává, což nám dává tu každoroční naději, že se svět vrací do harmonie.

Pokud ji chceme udržet nebo snad dokonce vychýlit ve prospěch světla a dobra, musíme sami zářit a činit dobro. A toho malého zákeřného ruského Morena je třeba hodit do řeky a rozložit na molekuly ve všech mořích a oceánech světa, aby se už nikdy neposkládal dohromady.

Vaše Bára

Zdroj: redakce – Barbora Janečková, www.uzasnabara.cz

Další články z této rubriky

Dvě děti na laviččce, jede z nich je novorozené miminko.gutentor-overlay

Na Toníčka!

Pokud opět postrádáte několik blogů, jste v obraze. Kromě dvou dnů hledám i klíče od auta, zubní kartáček, kaktus a rám na obraz. Zatímco věci i dny…
Síť neuronůgutentor-overlay

Lehká nespecifická abnormalita

Lehčí forma mi umožňuje skutečný stav věci občas maskovat. Přitom abnormalitu vysvětluje slovník cizích slov nejen jako nenormalitu, ale také…
Cesta lesem.gutentor-overlay

Stezka odvahy

Cítím, že přišel čas na novou stezku odvahy. Po dvou nebo po třech nohách, na tom nezáleží. Hlavně vyrazit do…
Velké balení jogurtu.gutentor-overlay

Záhada s jogurtem

Prohledala jsem celé auto. Půlkilové balení v zářivě bílém kelímku se nedá přehlédnout ani v mé Ježuře. Nikde nic. Podívala…
Početná skupina lidí na břehu moře, kde zapadá sluncegutentor-overlay

Neopouštěj staré známé pro nové

Můj život je prost mnoha věcí. Nemám žádné démanty, žádné zlato, kromě snubního prstýnku, prstýnku po dědovi a zlaté minimyši…
Staré kapesní hodinky.gutentor-overlay

Humor a láska. A dochvilnost!

Zato, že ještě všichni žijeme pod jednou střechou, vděčím hlavně další genetické výbavě a rodinným konstelacím. Protože i kdybychom se…
Pes - labradorgutentor-overlay

Zvířata v nás a kolem nás

Jestli mě něco ubíjí, je to stereotyp. Jestli mě něco ničí, jsou to neustálé změny. A mezi tou pumou v kleci a štvanou lesní…
Máme suché rucegutentor-overlay

Máme suché ruce!

Lidstvo je tak rozmanité, že rozčlenit ho do skupin a kmenů jako živočichy nestačí. Jsme daleko rafinovanější, záludnější, laskavější, chytřejší…
Narozeninová knížka do kabelkygutentor-overlay

Narozeninová knížka do kabelky

Letos už nezapomenu popřát k narozeninám nikomu, protože jsem si pořídila skvělý vynález: narozeninovou knížku do kabelky. Pracně jsem dlouhodobě…
úžasná Bára na Tenerifegutentor-overlay

S maminkou na Kanáry IV.

Ještě zajímavější než přímá zkušenost z dovolené s maminkou, je poslouchat ji, jak o ní vypráví ostatním. Role se nečekaně…

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*