Poslouchat, co chci, číst, co chci… pro nás dnes naprosto samozřejmá záležitost, pro generace před námi nikoliv. V polovině listopadu nám tuhle nemilou vzpomínku připomněla hned dvě výročí. Většinu jako první napadne 17. listopad, dva dny předtím byl ale ještě trochu zapomenutý Den vězněných spisovatelů. Ten v roce 1993 vyhlásil PEN klub, aby upozornil na skutečnost, že svoboda slova stále není zcela samozřejmou záležitostí.
Cenzurovaní autoři v době komunismu
Pamětníci jistě vzpomínají na cenzurní seznamy, na jejichž základě probíhalo vyřazování knih z knihoven i knihkupectví za minulého režimu v padesátých letech. V první vlně cenzury zmizela díla Masaryka, Beneše a dalších politiků z první republiky či legionářská literatura. Na další rozsáhlé vyřazování milionů svazků knih z knihoven pak došlo v době normalizace, kdy na základě Směrnice o zvláštních fondech tiskovin v knihovnách jednotné soustavy zmizeli autoři jako Václav Havel, Milan Kundera či Josef Škvorecký.
Řada knih se ke čtenářům dostávala klikatou neoficiální cestou, často ze zahraničí. Připomeňme například jména Egon Bondy, Ivan Klíma, Magor Jirous, Ludvík Vaculík, Eva Kantůrková, Pavel Kohout, Bohumil Hrabal nebo Vlastimil Třešňák. Ke komu se kniha těchto autorů dostala, raději ji schoval hluboko do šuplíku. Sami autoři byli pronásledováni nebo vězněni.
Už jste si koupili Kunderu? Aneb vyplatí se investovat do knih po smrti autora?
Ukojit čtenářský hlad
Po pádu komunismu nastává „čtenářský hlad“. V roce 1990 se objevuje na dva tisíce soukromých nakladatelů, kteří se snaží uspokojit poptávku po do té doby nedostupné literatuře. Řadu z nich ale postupem času čeká zánik. Produkce knih není tak výnosná, trh je nasycen. Volnou ruku v produkci získávají i velká nakladatelství.
Dnes knihy z devadesátých let mají hodnotu pár desítek korun. „České knihovny jsou plné nejen knih z dob socialismu, které vycházely v obří produkci, ale právě také dříve zakazovaných autorů vydaných v devadesátkách. Vyplňují české knihovny, v majitelích vyvolávají určitý sentiment, ale málokdo se k nim vrací,“ komentuje české knihovny Barbora Votavová, brand manažerka Knihobotu. „I přes literární kvality se mezi nimi pouze výjimečně najdou kousky, které nabraly na finanční hodnotě,“ dodává.
Z děl Bohumila Hrabala patří mezi vzácnější kousky třeba jeho Zápisník zapisovatele, který vyjde zhruba na 2 500 korun. Raritním se stal také Cybercomics od Egona Bondyho. Na Knihobotu jej najdete za 2 000 korun.
Vánoční dárky z druhé ruky už nejsou tabu. Potěší kvalitou i cenou
Cena svobody
Dnes už má svobodu a možnost publikovat každý. Stejně jako možnost si cokoliv koupit. (Zákazu prodeje podléhají pouze knihy s antisemitskou tematikou, respektive jakákoliv díla, která propagují rasovou, etnickou, národnostní, náboženskou či třídní zášť nebo zášť vůči jiné skupině osob.) Jak křehká ale tato svoboda může být, ukazují státy okolo nás. V Maďarsku prakticky neseženete knihy s LGBTQ tematikou. V knihkupectví musí být v obalu a knihkupci nesmí vystavovat jejich obálku. Dokonce i v některých státech USA se ze škol vyřazují LGBTQ knihy nebo tituly, které tematizují rasovou diskriminaci. V Polsku jsme pak byli svědky pálení knih o Harrym Potterovi.
Až tedy vezmete do ruky knížku, zkuste si vzpomenout na zakazované autory. Jejich dílo už dnes sice nemusí mít velkou finanční hodnotu, svoboda, za kterou pro nás bojovali, má ale hodnotu nevyčíslitelnou.
Knižní typologie – máte doma soudružku, utahaného rodiče nebo svačinářku?
———————————————-
O Knihobotu
Knihobot.cz je největší český knižní secondhand. Vznikl v roce 2019 pod taktovkou Dominika Gazdoše. Kombinuje moderní technologie se zodpovědným přístupem ke knihám z druhé ruky. Jeho hlavní misí je změnit fungování knižního trhu a naučit Čechy vracet knihy zpět do oběhu. Funguje po celé České republice, Slovensku, Rakousku a Německu – knihy dokáže vyzvednout na jakékoliv adrese a stejně tak je kamkoli zaslat. Tituly prodává na bázi komisního prodeje a díky dlouhodobé práci s daty může zajistit tu nejlepší prodejní cenu i rychlost prodeje.
Zdroj: Zuzana Žižková, Barbora Votavová, knihobot.cz, wikipedie.cz
Další články z této rubriky
gutentor-overlayPříspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením vzroste až o 1 500 korun
gutentor-overlayMinimální mzda se bude pravidelně valorizovat, schválila vláda
gutentor-overlayDny otevřených center pro léčbu migrény se letos odehrají v dalších městech. Prvním z nich je Ústí nad Labem
gutentor-overlay
Buďte první kdo přidá komentář