Dřívější odchod do důchodu pro náročné profese, zvýhodnění pro pracující důchodce. MPSV odeslalo na vládu důchodovou reformu

24. března 2024 Dana Vondrášková Zajímavosti 0
Dřívější odchod do důchodu
Foto: Pixabay

Po vypořádání meziresortního připomínkového řízení odeslalo MPSV důchodovou
reformu na vládu. Ta by celý materiál měla projednat do konce března. Do návrhu
byla doplněna dvě klíčová opatření. Především došlo k rozšíření okruhu lidí, kteří
budou vzhledem k náročnosti své profese zvýhodněni formou snížení důchodového věku. Současně chce MPSV více podpořit pracující seniory. Díky reformě pro ně bude zavedena sleva 6,5 % na důchodovém pojištění, jejich výdělek se tak citelně zvýší.

Konkrétní opatření byla představena už v loňském roce. Přehledně jsou popsána na
webu MPSV podle jednotlivých cílových skupin včetně předpokládané účinnosti. Součástí
důchodové reformy je například navázání hranice odchodu do důchodu na věk dožití, ale
i celá řada dalších významných změn, které podpoří především rodiny. „Důchodová
reforma, na kterou zatím nikdo jiný neměl odvahu, má zcela jasné parametry. Přicházíme
s koncepčním a udržitelným návrhem, který zajistí spravedlivé důchody současným
seniorům, ale i jejich dětem, vnoučatům a dalším generacím,“ zdůraznil ministr práce
a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Lidé v nejnáročnějších profesích mohou odejít dříve do důchodu
Na základě odborných analýz Ministerstva zdravotnictví byl stanoven okruh osob, které
získají zvýhodnění formou snížení důchodového věku, a to na základě kategorizace rizik
podle zákona o ochraně veřejného zdraví. S účinností od 1. ledna 2025 budou nad rámec
již nyní vymezeného okruhu osob do tzv. náročných profesí doplněny:
• všechny osoby pracující na pracovištích s přítomností rizik kategorie 4,
• osoby pracující na pracovištích s výskytem vybraných rizik kategorie 3 – celková
fyzická zátěž, vibrace, zátěž teplem a zátěž chladem.

Na pracovištích s těmito riziky je aktuálně zařazeno asi 119 tisíc lidí. „Při vymezování
konkrétních profesí jsme vycházeli z jasných dat i z širokého mezinárodního srovnání.
Postupujeme v souladu s Ministerstvem zdravotnictví a dalšími odborníky. Bereme to nyní
jako výchozí stav, který můžeme v budoucnu doplňovat a aktualizovat. Základním
principem je jednoznačný dopad na lidské zdraví, který není možné kompenzovat určitými
pomůckami a nelze tedy daného zaměstnance jinak ochránit. V takovém případě tedy
chceme, aby lidé měli možnost odejít do důchodu dříve,“ přiblížil ministr Jurečka.

Návrh zohledňuje práce v náročné profesi v období 10 let před účinností zákona. Poté, co
zákon vejde v platnost, bude možné získat nárok na snížení důchodového věku
maximálně o 15 měsíců při odpracování 2 200 směn. Snížení věku až na 30 měsíců bude
možné po odpracování 4 400 směn, což odpovídá asi 20 letům práce.

Co se týče dopadů tohoto opatření na zaměstnavatele, celkové dodatečné náklady na
odvody pojistného by v roce 2025 mohly činit přibližně 1,2 až 1,6 miliardy korun. „Podle
našeho předpokladu i u zaměstnavatelů s vyšším počtem osob v náročných profesích
navýšení mzdových nákladů pravděpodobně nepřekročí v prvním roce platnosti zákona
0,5 % a v prvních třech letech 1 %,“ zdůraznil ministr Jurečka.

Pracující senioři budou více zvýhodněni
Dalším opatřením, které bylo do návrhu doplněno, je zvýhodnění práce v důchodu.
„Reforma myslí i na zvýšení motivace lidí, kteří chtějí a mohou pracovat v seniorním věku.
Právě na vrcholu své kariéry mají lidé trhu práce stále co nabídnout, zejména pak své
bohaté celoživotní zkušenosti a expertízu. Profitovat pak mohou nejen oni sami v podobě
dalšího příjmu, ale také třeba samotné firmy. Přišli jsme proto v loňském roce například
se slevou na pojistném pro zkrácené úvazky, kde jsou cílovou skupinou i lidé ve věku
55+. Nyní přicházíme s další podstatnou změnou, která je ještě více motivační a plníme
další bod programového prohlášení vlády,“ uvedl ministr Jurečka.

Návrh předpokládá nahrazení trvalého zvyšování důchodů o malé částky snížením sazby
pojistného o 6,5 % pro všechny starobní důchodce s výdělečnou činností. V případě
OSVČ bude sníženo pojistné také o 6,5 %. Sazba pojistného placeného zaměstnavatelem
zůstane zachována.

Modelové příklady
Zvýšení čistého příjmu od zaměstnavatele za 1 rok výdělečné činnosti:
• U mzdy 20 tisíc Kč činí navýšení příjmů 1 300 Kč měsíčně, tzn. 15,6 tis. Kč za rok.
• U mzdy 40 tisíc Kč činí navýšení příjmů 2 600 Kč měsíčně, tzn. 31,2 tis. Kč za rok.

Sleva nahradí nízké trvalé měsíční navýšení důchodu v průměru o 80 Kč, které je spojeno
s každoroční žádostí a čekáním na rozhodnutí. Informace o přiznání důchodu se jednou
sdělí zaměstnavateli a ten již zajistí slevu na pojistném po celou dobu trvání pracovního
poměru přímo ve výplatě mzdy. Finanční efekt se na straně zaměstnance projeví okamžitě, ne až s odstupem. Starobních důchodců, kteří vykonávají výdělečnou činnost, je aktuálně asi 270 tisíc. Podle odhadů by výpadek příjmů z pojistného na důchodové pojištění činil asi 4 miliardy korun ročně.

Příklady dalších klíčových opatření v důchodové reformě
Mezi již dříve představená opatření, která jsou součástí důchodové reformy, patří
například navázání důchodového věku na transparentní demografické ukazatele, tedy věk
dožití. Cílem je, aby pro budoucí generace byla udržována průměrná délka výplaty
starobního důchodu přibližně stejná, předpokládáme přibližně 21,5 let. Platí, že pro
ročníky 1965 a starší se v oblasti důchodového věku reformou nic nemění.

Novinkou bude také rodinný vyměřovací základ, který ocení výchovu dětí a péči o závislé
osoby. Platí ale, že výchovné zůstane každému, kdo jej už obdržel. Pro nově přiznávané
důchody však od roku 2027 nebude důchod zvyšován za výchovu prvních dvou dětí o 500
korun. Doba péče o tyto dvě děti bude oceněna rodinným vyměřovacím základem ve výši
průměrné mzdy. Pokud bude rodič také pracovat, jeho skutečný výdělek se k rodinnému
vyměřovacímu základu přičte, a tím se ocenění doby péče zvýší.

Reformou dojde i téměř ke zdvojnásobení minimální výše základní a procentní výměry
starobního důchodu a invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně na částku
odpovídající 20 % průměrné mzdy. U invalidního důchodu pro invaliditu druhého a prvního
stupně půjde o poměrné snížení (polovina, respektive třetina), stejně tak u pozůstalostních
důchodů (vdovské a vdovecké polovina, sirotčí 40 %).

Zdroj: MPSV, Marian Jurečka

Další články z této rubriky

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*