Zbav se obav

Brigid Delaney obdivuje intelektuální cestu stoicismu, jež jí propojením s duchovním pohledem na svět obohatila život. Stoicismus jako filosofické pojetí bytí vznikl počátkem 3. století př. n. l. a Brigid se zaměřuje především na tři proslulé učitele – Epikteta, Senecu a Marca Aurelia, jejichž díla se nám vesměs zachovala. Seznamuje s jejich osudy a vlivem nového směru učení nejen na tehdejší společnost, ale pro inspiraci v současné době.

Kniha je členěna do tří hlavních částí – první vysvětluje základy stoicismu a odpovídá na otázky, jak řešit důležité věci, vyrovnat se s pohromou, zůstat v pohodě a být dobrý. V druhé části, nazvané Život a jeho absurdity, autorka pohledem této filozofie radí, jak si udržet klid a umírněnost, dosáhnout spokojenosti s tím, co mám, umět překonat strach a úzkost, ale také jakým způsobem se projevovat na sociálních sítích. Závěrem se věnuje našemu chování v rozhodujících chvílích, významu truchlení i přijetí faktu vlastní konečnosti a smrti.

I když se mohou zdát nedosažitelné čtyři ctnosti, jimiž se stoici řídili – odvaha, střídmost, spravedlnost, moudrost -, a také vlastní racionální myšlení, podaří-li se člověku v tomto duchu žít, pocítí vyrovnanost a velkou vnitřní svobodu.

Stoici jsou někdy pojímáni jako pasivní, takovou domněnku však Brigid Delaney vyvrací jasnými důkazy včetně životů a charakterů zmiňovaných osobností. Klidu a rozvahy docílili tím, že ovládali svoje emoce, činy, reakce i chování k ostatním. Uvědomíme-li si, co v určitém momentu můžeme či nemůžeme mít pod kontrolou, lépe vyhodnotíme správné počínání, do něhož můžeme investovat energii, a to s vědomím, že ne vždy můžeme ovlivnit výsledek a uspět podle svých představ. V takovém případě nemá smysl se trápit výčitkami nebo zklamáním.

V kapitole Jak se vyrovnat s pohromou poukazuje autorka na osobní odolnost, potřebnou k překonání těžkostí, jako je ztráta zdraví, příjmů, reputace a vztahů. Zároveň je třeba vyžadovat odolné systémy vládnutí, poskytující bezpečí jedincům v nejistých obdobích. Římský císař Marcus Aurelius, přezdívaný „filozof na trůně“, nedovolil ani v těžkých časech, aby jeho myšlenky zaplavila negativita. „Vesmír je změna; náš život je takový, jaký z něj udělají naše myšlenky,“ poznamenal si do deníku.