Stoletá Luftova zahrada

Stoletá Luftova zahrada
Foto: Dana Vondrášková – Luftova zahrada okouzlí podmanivým půvabem.

Metropole Západočeského kraje odhaluje zároveň s novou tváří i mnohé přírodní krásy, jimiž město s průmyslovou tradicí překvapivě oplývá. Patří k nim i několik obdivuhodných zahrad. Podíváme se do jedné z nich v městské čtvrti Doudlevce.

Ještě než se zrodila proslulá zahrada, stál a dosud stojí v její těsné blízkosti kříž na kamenném sloupu s nápisem v plzeňském nářečí: „Tutu památku zanechal Mates Pechman L.P. 1861“, jako by měl své okolí ochraňovat i v dobách obtížných…

Stoletá Luftova zahrada
Foto: Dana Vondrášková – Autorem velblouda a psa je umělecký kovář Ľudovít Strelka.

Když si manželé Vilém a Juliana Burgerovi na klidném místě nad řekou Radbuzou začali budovat převážně užitkovou zahradu se dvěma rybníčky, jistě netušili, s jakým zájmem ji po více jak sto letech budou obdivovat současní návštěvníci. Počínaje rokem 1886 se po dvě desetiletí věnovali jejím úpravám a obhospodařování. Tento prostor se zahradními domky a dvěma chovnými rybníčky byl tehdy známý jako „Rybárna“. Na její paměť ulice odbočující k zahradě nese dosud název „Za Rybárnou“.

Později ovdovělá Juliana odkázala zahradu v roce 1912 svému oblíbenému synovci, zemskému advokátovi a obecnímu zastupiteli JUDr. Vilému Luftovi (1870-1920), který ji postupně přetvořil v okouzlující rezidenční okrasnou zahradu, kde chtěl s rodinou bydlet. Pro výstavbu reprezentativní vily v její zadní části s výhledem na řeku mu však stavební úřad odmítal vydat svolení, což pro něj bylo trpké zklamání. Zvelebování zahrady přesto věnoval mnoho úsilí a podařilo se mu z ní vytvořit nádherné místo, kde důmyslně a přitom přirozeně uplatnil anglický styl krajinářské architektury. Prostor zahrady s rododendrony a cizokrajnými tisy, tsugami, cypřišky, metasekvojí čínskou, tisem červeným, bukem lesním i domácími druhy dřevin zdobily plastiky plzeňského sochaře Otokara Waltera ml. (1890-1963), zejména Rusalka či hlava vodníka v podobě maskaronového chrliče z roku 1926. Jeho obnovená replika je dílem Jakuba Oravy, stejně jako plastika dívky (nově dotvořené původní Rusalky) u dolního rybníka či balustráda tvarovaná do podoby šachových figur. Její postava pohlíží na protější schodiště sestupující do rybníka a terasu se zdobnou balustrádou a betonovými lavicemi, skrytými pod břečťanem. Z obou stran se nabízejí úchvatné pohledy na okolí rybníka, v jehož hladině se odráží společně s novou replikou altánu z roku 2015 s rybou na korouhvičce a letitými, mohutnými pyramidálními duby.

Stoletá Luftova zahrada
Foto: Dana Vondrášková – Balustráda s šachovými figurami.

Po smrti Viléma Lufta připadla zahrada jeho dceři Heleně, která však zanedlouho zemřela a pozemek přešel do vlastnictví její matky Marie, ovdovělé manželky Viléma. Nalezla v ní útěchu po ztrátě nejbližších, z níž se nikdy zcela nevzpamatovala. Soustředila se na péči o zahradu a ovocný sad, zatímco rybníky využíval jako mezisklad ryb Vilémův bratr Stanislav, jenž v Plzni provozoval vyhlášený obchod „Ryby Luft“. V roce 1959 chtěla Marie Luftová darovat zahradu příbuzným, aby zabránila jejímu zestátnění, avšak pod pohrůžkou vyvlastnění ji byla nucena prodat státu. Ten ji na čas poskytl domu dětí a mládeže, poté ji využíval svaz zahrádkářů a rybářů, jenž v rybnících choval rybí násady. Naštěstí se působení těchto organizací nijak významně nepodepsalo na autentickém pojetí zahrady, jež se v podstatě zachovalo beze změn. Po další léta nevyužívaný, zpustlý prostor připadl od roku 1991 městu Plzni. Lákal zároveň soukromou firmu k rezidenční výstavbě výměnou za část parku ve čtvrti Slovany. V roce 2009 se její návrh projednával na zastupitelstvu města Plzně. Naštěstí padlo rozhodnutí, podpořené odbornými posudky, zachovat tento jedinečný zahradní skvost jako cennou ukázku původní soukromé zahrady z meziválečného období.

Zahrada se následně dočkala náležité péče a po náročné revitalizaci je od roku 2010 v plné kráse přístupná veřejnosti, jež ji obdivuje jako vzácný příklad prvorepublikové zahradní architektury. Nově byla obohacena o dřeviny, jako je Parrotia persica, muchovník, panašovaný liliovník a okrasné buky. Je v péči Správy veřejného statku města Plzně, kterou obětavě a s láskou zajišťuje pan Ing. Petr Kuták z odboru životního prostředí, péče o dřeviny. Na jejím prostranství jsou umístěny i novodobé keramické plastiky hrajících si dětí autorů Pleskal & Vojatzoglu, heraldické znaky Plzně v podobě kovového psa a velblouda od uměleckého kováře Ľudovíta Strelky nebo tuby Petry Tomáškové.

Ani v době, kdy je „Luftovka“, jak je důvěrně nazývána, bez návštěvníků, není opuštěná. Kromě zpěvavého ptactva skýtá domov ledňáčkům, volavkám nebo veverkám, lasičce či lišce a v mokřadní vegetaci se daří žábám nebo užovce podplamaté.

Stoletá Luftova zahrada
Foto: Dana Vondrášková – Pod starou vrbou umístěné dětské sochy autorů Pleskal & Vojatzoglu.

Koncepce Luftovy zahrady, v níž se zastavil čas, je osvěžující a na návštěvníka působí kouzelným půvabem i pozitivní energií. Má status významného krajinného prvku a je součástí regionálního biokoridoru Územního systému ekologické stability. Byl již podán návrh na prohlášení kulturní památkou.

Lze ji navštívit na adrese Zborovská 110/68, Plzeň, každou první středu v měsíci či po domluvě s panem Ing. Petrem Kutákem v jiném termínu – telefon: 725787704 nebo 378033242, e-mail: kutak@plzen.eu.

Zdroj: Text a foto – Dana Vondrášková (autorské dílo)

Další články z této rubriky

Stoletá Luftova zahradagutentor-overlay

Stoletá Luftova zahrada

Metropole Západočeského kraje odhaluje zároveň s novou tváří i mnohé přírodní krásy, jimiž město s průmyslovou tradicí překvapivě oplývá. Patří…

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*