Milostná dramata slavných i zapomenutých
Známý reportér a spisovatel Stanislav Motl (nar. 1952) napsal na pětadvacet knih a zaujal svým pravidelným pořadem Stopy, fakta, tajemství, stejně jako televizními seriály Na vlastní oči a Osudové lásky, které vydal i v knižní podobě.
Stanislav Motl oživuje patnáct osudových milostných příběhů našich i světových osobností. Prudká vzplanutí, strhující vášně či něžně oddané lásky, i ty věrné a šťastné, inspirující, ale také bolestné, zraňující. Milující dvojice odhalují své charaktery, niterné touhy stejně jako zklamání, jež se pak promítla do jejich života. Mezi ty, jež dnes jsou téměř zapomenuty, patří příběh Christiana Heinricha Spiesse, vzdělaného muže, který se místo očekávaného vstupu do řeholního řádu nadchl pro divadlo a připojil se ke kočovné herecké společnosti. Setkal se tam s velkou životní láskou, krásnou, talentovanou a obletovanou herečkou Sophií Körnerovou. Psal pro ni hry a oba záhy propadli vzájemnému kouzlu lásky. Christian nebyl zdaleka jediný, kdo Sophii obdivoval. Líbila se také hraběti Kašparu Heřmanu Küniglovi, svobodnému zednáři, jenž oba pozval na svůj zámek v Bezděkově. Spiessovi nabídl, aby převzal jeho úřední záležitosti, a Sophii mu mezitím odloudil. Ten, přestože mu přátelství a útěchu poskytovala Küniglova žena, zradu své přítelkyně nesl těžce. Po čase se uchýlil na úpatí romantických Tupadelských skal nedaleko Klatov, kde v poustevně psal ponuré prózy a básně, a jako „básník hrůzy“ inspiroval například Karla Hynka Máchu nebo Josefa Váchala.
Poznáme velkou múzu hudebního skladatele Leoše Janáčka, krásnou a vzdělanou Kamilu Urválkovou, s níž se poznal a pak pravidelně stýkal při častých lázeňských pobytech v Luhačovicích. Jejich vztah i korespondenci ukončil teprve rázný zákrok jejího muže, jenž se o tom dozvěděl od anonymního „přítele“.
Leoš Janáček (3. 7. 1854 – 12. 8. 1928): Skladatel, kterého bychom dnes mohli chápat jako aktivního seniora
Stanislav Motl zmiňuje i velice intenzivní poměr Boženy Němcové s básníkem a aktivním vlastencem Václavem Bolemírem Nebeským, který prožívala již jako matka čtyř dětí. Dalšími připomínanými dvojicemi jsou básník Johann Wolfgang Goethe a jeho mladá, pozdní láska Ulrika von Levetzow, jež se s ním setkala jako sedmnáctiletá při pobytu v Mariánských Lázních. Autor odhaluje i vztahy Jakuba Arbese s Josefinou Rabochovou, Arthura Breiskyho s Boženou Dapeciovou a upomíná na utajené city Petra Bezruče k Fanynce Tomkové, smutnou lásku básníka Rudolfa Těsnohlídka či Huga Haase a také vztah Kateřiny Vilemíny Zaháňské (paní kněžny z knihy Babička Boženy Němcové) s rakouským šlechticem, diplomatem a politikem Klemensem Wenzelem Metternichem, svého času jedním z nejdůležitějších mužů v Evropě.
Lou Andreas-Salomé: Rainer Maria Rilke
Ze zahraničních osobností poznáme první velkou lásku Ernesta Hemingwaye – Agnes von Kurowsky – i jeho pozdější manželky, stejně jako obdivuhodný vztah dvou významných představitelů reportážní fotografie – Roberta Capy s odvážnou a vždy usměvavou Gerdou Taro. Netradiční, ale nikoliv povrchní láska dvou originálních a silných povah Fryderyka Chopina a George Sandové nakonec nepřestála jejich rozpory a odlišný přístup k životu. Oproti tomu obdivuhodný pár snů – Anny Ondráková, slavná česká herečka, a boxerský šampion Max Schmeling – žil ve šťastném manželství přes padesát let.
Frédéric Chopin (1. 3. 1810 – 17. 10. 1849) – skladatel, na něhož si dělá nároky Polsko i Francie
Stanislav Motl při přípravě jednotlivých dílů Osudových lásek pro Českou televizi, z nichž čerpal pro stejnojmennou knihu, rozšířenou a doplněnou o nové informace, pátral v mnoha archivech po dosud neznámých dokumentech, úzce spolupracoval s archiváři, historiky, literárními či hudebními vědci i některými pamětníky, které nechává v knize promlouvat o tajemství lásek význačných párů. Zajímavou publikaci, v níž se čtenář seznámí rovněž s dobovými reáliemi a sociálními i politickými poměry, doplňuje přes dvě stě fotografií osobností i vybraných archivních dokumentů.
Zdroj: redakce – Dana Vondrášková (autorské dílo), rybkapub.cz
Další články z této rubriky
gutentor-overlaySusan Meissner: Ohnivé květy
gutentor-overlayTat tvam asi – Ty jsi to
gutentor-overlayO Veverčákovi, který se bál
gutentor-overlay
Buďte první kdo přidá komentář