Pohled do života aristokracie v knihách historičky Hany Kneblové o šlechtě v českých zemích

Šlechta v českých zemích
Foto: Freepik

Mgr. Hana Kneblová (nar. 1976 v Novém Jičíně) je historičkou, překladatelkou a jazykovou redaktorkou. Napsala řadu knih pro děti i populárně naučných publikací, zaměřených na historii českých zemí za vlády slavných panovníků a pod správou šlechty.

Šlechta v českých zemích
Foto: se svolením nakladatelství Euromedia Group, a. s.

V nakladatelství Brána vychází ve dvou dílech další publikace Hany Kneblové věnovaná aristokracii v českých zemích, jež zaujme širokou veřejnost. Je psaná živým a čtivým jazykem, bez zatěžující přemíry informací a poznámek pod čarou. Autorka se v prvním díle věnuje šlechtě od nejstarších rodů, jež se objevují v písemných pramenech z 10. století. K jedněm z prvních a předních v Čechách, později známých jako páni z Rýzmburka, patřili Hrabišici.

Hana Kneblová seznamuje s postavením a životem šlechty ve vrcholném středověku až po osudy jejích členů po roce 1918. Šlechta měla jistá privilegia, ale i povinnosti, jež se ctí plnila. Přesto nebyly vzácné případy, kdy záliba v přepychu a okázalosti nebo velké náklady na budování nových sídel některé rody přivedly do velkých finančních potíží a dluhů, jako například v případě Pernštejnů, kdy pro dluhy a pohledávky věřitelů byl vydán na čtyřiadvacetiletého Jana zatykač. Vyhnul se mu, když se stal vojákem, ale jeho rozmařilý způsob života a nutnost platit vlastní vojenské oddíly byly důvodem, proč Pernštejnové přicházeli o svá panství. Finančně nákladným životním stylem, jemuž propadly mnohé statky, byl znám také Petr Vok z Rožmberka.

V kratších kapitolách se dozvíme o třetí pražské defenestraci, českém stavovském povstání, trestech pro Moravu a Slezsko, pobělohorské konfiskaci a následných změnách, nástupu nové šlechty v 19. století, ale i osobnostech, které o povýšení do šlechtického stavu nestály, neboť nechtěly mít nic společného s monarchií.

Autorka mapuje osudy šlechty po roce 1918, kdy byl zrušen šlechtický stav, došlo k pozemkové reformě, byly vydány Benešovy dekrety a po roce 1989 začaly platit restituční zákony, díky nimž byly majitelům vráceny znárodněné majetky.

Podstatná část knihy je věnována osobnostem, jejichž nevšední a často dramatické životy autorku zaujaly, k nimž patří mimo jiné blahoslavený Hroznata, Zdislava z Lemberka, poslední Rožmberk, Kateřina Frederika Vilemína Benigna Zaháňská – „paní kněžna“ z ratibořického zámku, baronka Bertha von Suttner, první žena, která získala Nobelovu cenu míru (1905), a další lidé s nevšedními životními osudy. Nechybí zmínky o známých postavách z pověstí – Lomikarovi, rožmberské Bílé paní či Janu Šemberovi.

Kniha obsahuje barevnou přílohu s vyobrazením vybraných zástupců šlechty. Uzavírá ji výběr literatury a jmenný rejstřík.

Zdroj: redakce – Dana Vondrášková (autorské dílo), euromedia.cz

Šlechta v českých zemích
Foto: se svolením nakladatelství Euromedia Group, a. s.

Ve druhém díle knihy Šlechta v českých zemích nás Hana Kneblová seznamuje s životem členů aristokracie počínaje narozením dítěte, jeho křtem a výběrem jména, jež obsahovalo i jména světců jako patronů, jež měli ochraňovat jeho život. Například celé jméno Zdenka Radslava Kinského, jenž se mj. zasloužil o text protiněmecké deklarace před 2. světovou válkou, znělo Zdenko Radslav Dlask Henyko Smil Rudolf Ferdinand hrabě Kinský z Vchynic a Tetova.

Dozvíme se, jak se uzavírala manželství, o kariéře v zemské správě, diplomacii nebo církvi či armádě, o společenském životě na šlechtických sídlech, zálibách aristokratů, mezi něž patřily turnaje, lovy, dostihy, společenské hry, tanec, umění, ale také alchymie a astrologie. Někteří šlechtici se zaměřovali na sběratelství, zakládání knihoven se vzácnými tisky anebo projektování a úpravu zámeckých zahrad.

Mezi šlechtou bylo běžné mecenášství, podporující nadané umělce. Takto známým byl zejména František Antonín Špork, jenž se zasloužil o vznik první stálé veřejné operní scény v českých zemích, nebo hrabě Václav Morzin, proslulý mecenáš Antonia Vivaldiho, či kníže Josef František Maxmilián Lobkovic, podporující Ludwiga van Beethovena každoroční rentou, stejně jako arcivévoda Rudolf Habsburský a kníže Ferdinand Kinský. Podobně byl kníže Karel Lichnovský z Voštic mecenášem Ferenze Liszta a geniálního houslisty Niccola Paganiniho.

Autorka přibližuje rovněž osudy několika aristokratek – zbožné Maxmiliány Zásmucké ze Zásmuk, hraběnky Marie Terezie Kinské, Žofie Chotkové nebo nejvýznamnější spisovatelky habsburské říše, dvakrát nominované na Nobelovu cenu za literaturu, Marie von Ebner-Eschenbach, či poslední lásky J. W. Goetha, meklenburské šlechtičny Ulriky von Levetzow, i dalších výjimečných aristokratek.

Připomíná také slavné Čechy ve službách šlechty, jakými byl obrozenec Josef Dobrovský, malíř Josef Mánes či Karel Čapek, působící jako učitel třináctiletého Prokopa Lažanského na zámku Chyše.

Závěrem vybrala Hana Kneblová několik zajímavostí, z nichž se některé řadí k senzacechtivým zprávám, tradujícím se pověstem či úslovím jako „znám své pappenheimské“, ale i neobvyklým příhodám. Neopomíjí význam Tereziánského ústavu šlechtičen na pražských Hradčanech a Hradčanskou nadaci po zániku monarchie.

V knize nechybí vítaná barevná příloha, výčet literatury a jmenný rejstřík.

Zdroj: redakce – Dana Vondrášková (autorské dílo), euromedia.cz

Další články z této rubriky

Život začíná po přechodugutentor-overlay

Život začíná po přechodu

Populární spisovatelka Marcela Mlynářová vydala dvacet jedna zábavných knížek o tom, jak se dají životní starosti zvládat.

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*