Osho: Nic není nemožné

Osho: Nic není nemožné
Foto: Pixabay

Charismatický Čandra Móan, známý jako Osho (11. 12. 1931 – 19. 1. 1990), se narodil v džinistické rodině v indické Kuchwadě. Proslul jako duchovní učitel, propojující východní meditaci se západní psychoterapií.

Osho: Nic není nemožné
Foto: se souhlasem nakladatelství Dobrovský- BETA

Čandra Móan, profesor filozofie a veřejný řečník, cestoval po Indii, aby jako probuzený seznamoval posluchače s duchovní cestou směřující k vnitřní svobodě – osvícení, podstatě našeho bytí. V roce 1970 začal učit první žáky, tzv. sanjásiny, a to pod přijatým jménem Bhagván Šrí Radžníš (Ten, který poznal, že je Bohem, anebo také Požehnaný boží člověk). Ve městě Púna založil ášrám, otevřený také západním zájemcům. Počet stoupenců jeho hnutí rychle narůstal. V důsledku konfliktů s obyvateli Púny i sporů s indickou vládou se v roce 1981 přestěhoval se svými oddanými do Oregonu. Díky úsilí a organizačním schopnostem jeho blízké spolupracovnice Ma Ánand Šíly se obětavým příznivcům podařilo vybudovat tu během čtyř let usilovné práce město Radžníšpuram, kde žilo několik tisíc lidí. I zde však docházelo ke sporům se starousedlíky, a to o půdu. Po odsouzení Ánand Šíly za několik trestných činů zdejší komunita po roce 1985 zanikla a Osho, jak se od roku 1988 nechal nazývat, se po vyhoštění z USA vrátil zpět do Púny. Zemřel v nedožitých 59 letech.

Pozornost i odsudky okolí vzbuzoval Oshův životní styl, který rozhodně nebyl asketický. Rád žil v luxusu a potrpěl si zejména na nové vozy značky Rolls-Royce, jichž vlastnil téměř sto. Rovněž jeho nekompromisní odsuzování církve a mocenských systémů, jež člověka svazují a využívají, spolu s nekonvenčními názory, dráždilo mnoho lidí včetně státních zástupců v zemích, kde se objevil. Žáci ho však obdivovali jako svého mistra a s nadšením přijímali jeho promluvy, jež jim, jak tvrdili, změnily život. Oshův odkaz stále oslovuje a naplňuje životy tisíců lidí, jimž dokázal jasně, důrazně a srozumitelně předat své poselství. Přitom posluchače nabádal, aby ničemu a nikomu nevěřili, a to ani jemu, ale sami zkoumali a přesvědčovali se vlastní zkušeností. Kladl velký důraz zejména na meditaci, včetně její dynamické formy.

Osho nenapsal za svůj život ani jednu knihu. Publikace, které o něm v hojném počtu stále vycházejí, obsahují přepisy proslovů, přednášek a diskusí s posluchači. Jejich úroveň ve stylu vyjadřování je proměnlivá, stačí třeba porovnat Cestu bílého oblaku (upr. Jiří Mazánek) vydanou v Pragmě roku 1994 s některými pozdějšími publikacemi. Všechny přesto shodně vyjadřují doporučovaný způsob cesty k osvícení.

Kniha Nic není nemožné – Hledání pravdy, dobra a krásy obsahuje výběr odpovědí na otázky žáků i další proslovy. Osho tlumočí nutnost změny, aby člověk, který si stále neuvědomuje „svou jedinečnost, svou božskost, svou krásu, svou pravdu“, mohl naplnit smysl svého života, a zve na cestu, která k tomu vede. Upozorňuje, že „porovnávání je příčinou toho, že jsou lidé šťastní, nebo nešťastní“ a patří mezi příčiny připoutanosti k světským záležitostem, vytvářející soutěživost a ambice, ačkoliv každý je ve své podstatě neporovnatelný. Za jedinou ctnost považuje bdělou pozornost. Na všechny neduhy a smutek duše doporučuje jeden jediný lék – meditaci.

Za poněkud kontroverzní bylo svými důsledky vnímáno Oshovo doporučení „Já ti radím, aby ses nejprve plně oddal svým vášním a užíval si je tak, až tě to začne upřímně nudit.“ To pokládal za první krok, jímž se lze zbavit lačnosti, žárlivosti, posuzování a zlosti.

Nesmiřitelným postojem a odsuzujícími výroky vůči náboženství mnohé popudil. „Všechna náboženství jsou paraziti, kteří lidi vysávají, zotročují a nutí je věřit, což jde proti inteligenci, navíc když je nutí modlit se slovy, která nevycházejí z jejich srdce, ale jen z paměti.“

Zabýval se také otázkou sexu, který nezamítal, ale ujišťoval, že jeho potřebu až závislost na něm je schopen překonat každý. Existuje vyšší úroveň blaženosti, již poskytne doporučovaná meditace. „Nemusíte toho litovat, neohlížejte se zpátky, dívejte se kupředu. Ve vašem bytí se rozvine něco úžasnějšího, cosi podobného lotosu, a poskytne vám to naprosté naplnění a uspokojení a svobodu, nezávislost, individualitu. Poprvé ucítíte, že sami dokážete vzlétnout na nekonečnou oblohu existence. Vaše potřeba druhých zmizela – právě to je sex, potřeba druhých – a v tomto orgastickém prožitku, bez pomoci někoho jiného, budete schopni lásku rozdávat, ne s ní obchodovat, a nebudete ani v nejmenším očekávat, že dostanete něco na oplátku.“ Zdůrazňuje zároveň nutnost oprostit se od psychologie davu a umět přijmout svoji autentickou realitu. „Staňte se pánem své mysli, buďte sami sebou a nepodléhejte vlivům společnosti… A půjdete-li dál správným směrem, stane se vaší meditací a nakonec i vaším mystickým prožitkem osvícení.“

Promluvy prokládal Osho četnými příklady, anekdotami i ostrými vtipy. Tak je tomu také v této publikaci, kde jsou projevy shrnuty do tematických celků: Láska – psychologie frustrace, Ego – útěk před sebou samým, Žití – intenzivně a s nadšením, Meditace – Od konání k pozorování, Bytí – tajemství mystické růže, Svoboda – buďte sami sebou.

Ať už vás Oshovo učení strhne, či nikoliv, rozhodně k němu nebudete lhostejní, a možná vám poskytne možnost podívat se na vše i na sebe jiným pohledem.

„Opravdu zbožný člověk se zrodí okamžikem, kdy přijme zodpovědnost za sebe sama, okamžikem, kdy řekne: ‚Cokoliv, co jsem, záleží jen na mně – ne na minulosti, ale na přítomnosti. Záleží na mém rozhodnutí v tomto okamžiku, a jestliže ho chci změnit, mám naprostou svobodu to udělat.‘“ Vždyť nic není nemožné…

Zdroj: redakce – Dana Vondrášková, Dobrovsky.cz

Další články z této rubriky

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*