Moderní naslouchadla – nový zvuk v uších

Typy naslouchadel.
Foto: Pixabay.

Naše smysly se s věkem mění. Zejména zhoršení sluchu se zdá být nevyhnutelným důsledkem stárnutí. Abyste se i nadále mohli aktivně účastnit komunikace s rodinou, přáteli a známými, mohou diskrétní sluchové systémy kompenzovat funkční deficit sluchového orgánu a přispívat k nové kvalitě života.

Ztráta sluchu není důvodem sociální izolace! Cítit, slyšet, vidět, čichat, ochutnávat – ze všech našich pěti smyslů je sluch nejvíce v akci. Interakcí obou uší vnímáme zvuky nepřetržitě a můžeme je přiřadit k příslušným zdrojům. V každé denní situaci nám náš sluchový orgán bez výjimky pomáhá zorientovat se, komunikovat s přáteli a kolegy, uvědomovat si nebezpečné situace a vyhýbat se jim. Náš sluch je bránou do sociálního prostředí – spojuje nás s našimi bližními. Tón hlasu vyjadřuje emoce jako radost, smutek a hněv.

Ti, kterým se sluch zhorší, jsou v mnoha každodenních situacích výrazně znevýhodněni. Odborníci v této souvislosti varují před sociální izolací a souvisejícím rizikem vzniku deprese.

Naslouchadla

Jen výjimečně dochází k náhlé ztrátě sluchu. Častěji se sluch po dlouhou dobu postupně neustále zhoršuje. Může se dokonce stát, že si toho dotyčný ani sám nevšimne a až díky kontaktům se svým okolím si uvědomí, že se mu sluch znatelně zhoršil a bude asi potřeba to řešit nějakým naslouchadlem. Pod naslouchadlem si většina z nás představí něco velkého, neforemného, nepraktického. Nakonec můžeme být překvapeni, protože analogová zařízení, která se často obtížně používala, se v mezičase vyvinula v high-tech pomůcky s moderním designem.

Dnešní sluchadla fungují jako malé počítače. Jsou sotva větší než kávové zrno a přesvědčí svou intuitivní použitelností a vysokým výkonem. Zaznamenávají aktuální sluchovou situaci nositele, analyzují ji a poté se automaticky přizpůsobí akustickému prostředí zesílením důležitých signálů a snížením nežádoucích zvuků.

Starší muž neslyší.
Foto: Freepik – racool_studio. Může se dokonce stát, že si toho dotyčný ani sám nevšimne a až díky kontaktům se svým okolím si uvědomí, že se mu sluch znatelně zhoršil.

Jak fungují sluchadla?

Naslouchadla nemohou řešit hlavní příčiny ztráty sluchu, ale jsou schopna pomoci s příznaky. Ačkoli se sluchadla v některých ohledech liší, struktura a základní funkce každého jsou podobné. V zásadě se skládají z mikrofonu, zesilovače a reproduktoru. Jsou napájena bateriemi nebo akumulátory.

Mikrofon snímá zvuk, který je pomocí mikročipu převeden na elektrické impulsy a odeslán do zesilovače. V závislosti na typu ztráty sluchu jsou akustici sluchadel dokonce schopni individuálně naprogramovat mikročip tak, aby přesně zesílil ty tóny, které už člověk tak dobře neslyší. Zařízení je zároveň tak inteligentní, že dokáže identifikovat rušení nebo zvuky řeči a poté je odfiltrovat nebo zesílit. Zesílené tóny se nakonec dostanou do reproduktoru. V závislosti na konstrukci sluchadla se tóny dostanou do zvukovodu postižené osoby a následně jsou zpracovány mozkem.

Moderní sluchadla lze tedy chápat jako malé, extrémně výkonné počítače, které lze díky nejnovějším technologiím přizpůsobit individuálním potřebám uživatele. Nejde tedy jen o zesílení okolního hluku – lidé se sluchovým postižením často vnímají spíše okolní hluk, zatímco mluvenou řeč slyší jen velmi nejasně. Některé zvuky jim znějí pronikavěji nebo bzučí, jsou často vnímány jako nepříjemné nebo dokonce bolestivé. V těchto případech by tedy nestačilo zvýšit hlasitost. V závislosti na prostředí, hladině hluku a aktivitě zajišťují sluchadla optimální zvuk jednak zesílením a jednak filtrováním příslušných zvuků.

Fungování naslouchadel

Sluchové systémy rozlišujeme na analogové a digitální, přičemž rozdíl mezi nimi spočívá ve zpracování signálu. Zatímco analogová naslouchátka snímají signály z prostředí a reprodukují je přes reproduktor, i když nefiltrované, ta digitální fungují na principu zesílení a filtrování určitých zvuků. Uživatelé digitálních systémů tak mají mnohem lepší zážitek z poslechu. Novější sluchadla jsou obvykle digitální.

Kromě toho se rozlišují dva různé typy sluchadel: buď se umísťují přímo do ucha, nebo za ucho. V zařízení vkládaných do uší (ITE) jsou všechny tři komponenty umístěny ve vnitřním uchu. U naslouchadel za uchem (BTE) je nalezneme za uchem a zvuk se poté pomocí tenké zvukové trubice přenáší do sluchátka zařízení. Kromě toho mikrofon a zesilovač takzvaného zařízení RIC (Receiver-in-Channel) také sedí za uchem. To znamená, že zařízení RIC může být o něco menší než zařízení BTE. Které zařízení bude nejlépe odpovídat danému typu ztráty sluchu, závisí na různých faktorech určených odborníkem na sluch.

Naslouchadla do uší.
Foto: Pixabay. V zařízení vkládaných do uší (ITE) jsou všechny tři komponenty umístěny ve vnitřním uchu.
Naslouchadla do uší (zařízení ITE)

Naslouchadla, která se nosí přímo v uchu, fungují tedy na principu umístění celé technologie sluchadla do ušního boltce nebo do zvukovodu. Všechny součásti jsou v jakési malé misce, která je zatlačena do ucha jako zástrčka. Považují se tedy za kosmeticky nenápadnou variantu naslouchátek. Na trhu nalezneme modely, které se umísťují do boltce, pak ty, které se vkládají hlouběji do zvukovodu, a dokonce i modely tzv. CIC (Completely in the Canal), které úplně „zmizí v uchu“. Mnoho modelů lze navíc bezdrátově připojit k elektronickým zařízením, chytrým telefonům nebo televizorům.

Naslouchadla za ucho (zařízení BTE)

Protože sluchadla do uší jsou kvůli své kompaktnosti a složitosti obvykle dražší a zároveň je nemohou bez problémů nosit všichni, mnoho lidí se nakonec rozhodne pro verzi naslouchadla za uchem. Malé modely jsou obvykle vybaveny externími sluchátky: reproduktor je umístěn ve zvukovodu, nikoli v samotném naslouchadle. Odtud se zvuk dostává přímo k bubínku. Vzhledem k tomu, že mikrofon a sluchátko jsou podstatně dále od sebe než u zařízení umístěných přímo v uchu, riziko zpětných vazeb mezi komponenty zařízení je nižší. I když se nosí mimo ucho, jsou dnes tato naslouchadla navržena tak diskrétně, že si jich ostatní často ani nevšimnou.

Jsou sluchadla vhodná také pro sportovní a volnočasové aktivity?

V podstatě ano. Špičková naslouchadla s pokročilou zvukovou technologií jsou vhodná například pro lidi, kteří kladou velký důraz na zvlášť dobrou kvalitu zvuku. Existují také řešení pro fyzicky aktivní jedince, kteří trpí ztrátou sluchu. V zásadě by vytrvalostní sporty, jako je chůze, turistika, jízda na kole nebo jóga, neměly mít na konvenční sluchadla negativní dopad. Ačkoliv dříve býval problém, pokud zařízení přišlo do styku s vodou a potem, dnes existují modely, které odpuzují kapaliny. Ani plavání se sluchadlem není žádný problém. Pokud si tedy budete vybírat naslouchátko, upozorněte odborníka, který vám při nákupu bude asistovat, na své sportovní a volnočasové aktivity – jistě vám dobře poradí, jaké zařízení pro vás z tohoto hlediska bude nejvhodnější.

Ztráta sluchu není důvodem sociální izolace! Zvuk vln, cvrlikání ptáků a šťastné hlasy hrajících si dětí? Tyto každodenní zvuky spojujeme s cennými vzpomínkami a pocity štěstí. Pokud se sluch s věkem zhoršuje, nemusí to znamenat, že už nikdy všechny tyto zvuky neuslyšíte.

Zdroj: redakce – Milan Dobrovský, medicalnewstoday.com

Další články z této rubriky

1 Comment

  1. Další článek, který mě utvrdil v tom, že je skutečně dobré sledovat tuto stránku, protože, ačkoliv se mě osobně zatím potřeba naslouchátka naštěstí netýká, důležitá je povědomost o možnosti řešení.
    A za to děkuji.

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*