Mistrovské zenové tušové malby z Japonska

výstava Japonských zenových obrazů
Foto: Národní galerie Praha

Zen je jako hledat brýle, které máte na nose.“ (anonym)

Salmovský palác v Praze se 27. května 2022 po dvou a půl letech znovu otevřel veřejnosti uvedením unikátní výstavy ZENGA – japonské zenové obrazy ze sbírky Kaeru-an (Z žabí chýše), která potrvá do 4. září 2022.

Národní galerie Praha zde poprvé představuje výběr mistrovských zenových maleb a kaligrafie převážně na závěsných svitcích, pocházejících z obsáhlé sbírky uměleckých prací z 15. až 20. století. Galerii ji před třemi lety velkoryse daroval Felix Hess, nizozemský vědec, umělec, sběratel a historik umění, zaměřený na Japonsko. S Národní galerií Praha ho pojí úzký vztah, neboť uspořádal a po několik let až do roku 2009 vedl na zbraslavském zámku stálou expozici asijské sbírky.

„Výstava Zenga je mementem toho, jak důležití jsou soukromí patroni a dárci pro rozvoj veřejných uměleckých sbírek. Historický interiér Salmovského paláce spolu s japonskou tušovou malbou sahající do17. století je zase nikdy nekončící dialog mezi Východem a Západem,“ připomíná generální ředitelka NGP Alicja Knast.

Ne náhodou nese Hessova sbírka název „Z žabí říše“. Noční kvákání žab, které pozorně poslouchal na své zahradě, ho fascinovalo natolik, že je považoval za své první učitele zenového buddhismu. Díky nim se naučil soustředění a žábám na počest pojmenoval svoji vzácnou sbírku.

Výraz zenga (složený ze znaků Zen a Ga) znamená zakusit zen prostřednictvím malby, inspirující k hlubšímu vhledu do zobrazeného i do sebe, a moci tak pochopit, čím zen ve skutečnosti je. Malba se stává prostředkem k probuzení a pěstování ušlechtilých vlastností, soucitu i odpovědnosti. Může přinést rychlejší nebo dokonce okamžitý účinek než studium knih.

výstava Japonských zenových obrazů
Foto: Národní galerie Praha

Buddhismus a jeho odnož zen pronikl z Číny do Japonska ve 12. století. Zenga (zenová malba) se zde úspěšně rozvíjela v období Edo (1603-1868), věrná moudrosti nic nebrat příliš vážně, ani sebe. Projevilo se to v pracích mistrů, do nichž zenové principy vnesli zkratkou, aby ji divák podobně přijal.

Výstavu uvádí ensō (japonsky kruh), zenový symbol duchovního probuzení. Manifestuje světlo poznání také v podobě jasu Slunce či Měsíce a jednoduchostí připomíná prázdnotu i princip nekonečné proměny. Tak zachytil Óbaku Mokuan (1611-1684) Krajinu v úplňku s popisem: „Na širé obloze samotný měsíc jako železný kruh spásy vrhá své světlo na zem mezi stíny hor.“ Jamaoka Teššú (1836-1888), vážený samuraj, mistr meče i kaligrafie, se představuje obrazem Hora Fudži a hlemýžď s mírně ironickým dovětkem „Je-li duch jedno s tělem, vše je možné. Usmyslí-li si hlemýžď vylézt na Fudži, jistě tak učiní.“ Úchvatné jsou dokonalé kaligrafie, mezi nimiž upoutá Trpělivost od Ašikaga Šizan (1859-1959) se signaturou doplněnou o údaj „stár 101 let“.

Zenové obrazy nezachycují vždy jen typickou krajinu a poklidné scenérie, tvořené s úctou k přírodě „ukrývající univerzální princip proměnlivých dějů“ a navozující meditaci na sílu přítomného okamžiku, ale často jsou prodchnuty humorem, ironií, není jim cizí ani karikatura Buddhy. “Vyjadřuji své učení pomocí štětce a inkoustu místo svého jazyka; smyslu slov se zmocníte očima.“ řekl o své tvorbě mnich Sengai Gibon (1750-1837) z prvního zenového kláštera v Japonsku. Svědčí o tom jeho malba Tanka pálí Buddhovu sochu. Malby někdy provází haiku – forma minimalistické zenové poezie, jejímž zakladatelem a nejvýraznějším tvůrcem byl legendární básník Macuo Bašó (1644-1694).

výstava Japonských zenových obrazů
Foto: Národní galerie Praha

Obdivuhodné exponáty jsou členěny do pěti témat – Patriarcha zenu Daruma a zenový kruh, Zenová praxe, Zen a příroda, Zenová kaligrafie, Zen a parodie, které uzavírá několik předmětů ze sbírky Felixe Hesse s žabími motivy. Meditativní naladění navozují zvuky tradiční japonské bambusové flétny šakuhači, bublání potoka nebo žabího kvákání. Zaujme výklad o specifičnosti zen buddhismu včetně krátkých příběhů s hádankou – kóanů, jež zdánlivě nedávají smysl, proto je nelze řešit intelektem. Jejich pochopení umožňuje studentům zenu osvobodit mysl od navyklých stereotypů a slouží jim k meditaci. „Jak zní potlesk jedné ruky?“ patří k nejznámějším.

Zen nemá žádnou formu, ale potřebujeme formu, abychom ho odhalili.“ O tom se může přesvědčit každý, kdo zavítá do Salmovského paláce. Výstava, pojatá v duchu zenu za střídmého použití přírodních materiálů, nabízí rovněž interaktivní malbu světlem a pestrý doprovodný program. Zakoupit je možno výpravný katalog v češtině s anglickým resumé a monografii Seeing Zen: Zenga from the Kaeru-An Collection v anglickém jazyce.

Výstavu připravily Markéta Hánová, ředitelka Sbírky asijského umění, a Jana Ryndová, kurátorka Sbírky asijského umění Národní galerie Praha, ve spolupráci s Felixem Hessem, Johnem Stevensem a Filipem Suchomelem. Navštívit ji lze do 2. října 2022. 

Zdroj: redakce – Dana Vondrášková

Další články z této rubriky

Anthony De Mello: Nepotřebuješ se změnitgutentor-overlay

Anthony De Mello: Nepotřebuješ se změnit

Jezuitský kněz, psychoterapeut a spisovatel Anthony De Mello (1931-1987), narozený v Indii, získal světovou proslulost inspirativními myšlenkami o lásce a…
Nicholas Sparks: Přánígutentor-overlay

Nicholas Sparks: Přání

Oceňovaný americký spisovatel, scénárista a filantrop Nicholas Sparks (nar. 1965) napsal přes dvacet románů, většinou bestsellerů New York Times, přeložených…

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*