Vyvýšený záhon: Má cenu jej pořídit na zahrádku?

Foto: Pikwizard

Vyvýšené záhony se stávají v poslední době velmi oblíbenými. Důvodů je hned několik. Mohou sloužit jako dekorace, přinášejí vyšší úrodu a také šetří naše záda a usnadňují práci.  Dnes si řekneme, jaké jsou výhody i nevýhody takových záhonů a jak jednoduše si je doma můžete vyrobit.

Výhody i nevýhody vyvýšeného záhonu

Výhod vyvýšeného záhonu je hned několik. Pokud máte zahrádku s jílovitou půdou, nemusíte se trápit s revitalizací půdy, která by vám zabrala několik let. Do vyvýšeného truhlíku dáte půdu, která vám hned první rok zajistí bohatou úrodu. Navíc má truhlík vhodné mikroklima, díky kterému rostliny porostou rychleji a bude se jim dobře dařit.

Další výhoda je ta „pohybová“: při okopávání nebo pletí se nemusíte shýbat nebo si dokonce klekat.

Tyto záhony také méně lákají škůdce, typicky slimáky nebo hraboše.

Foto: Pikwizard

Tip: Na slimáky platí zahradnický fígl. Pokud vyvýšený záhon ohraničíte měděnou páskou nebo trubičkou, žádný slimák se do něj nedostane. Slimáci totiž nesnášejí plazit se po mědi.

Vyvýšené záhony si můžete sami jednoduše vyrobit nebo si je koupit. Mohou se lišit tvarem i velikostí, takže si můžete pořídit přesně takové, které budou do vaší zahrady skvěle zapadat a doplňovat ji.

Nevýhodou vyvýšených záhonů mohou být jejich vyšší pořizovací náklady. Cena na trhu se pohybuje podle jejich velikosti od 500 Kč až do 3 000 Kč. Také budete muset zakoupit kvalitní zeminu, pokud k ní nemáte přístup. S vyššími náklady je potřeba počítat i tehdy, pokud budete chtít vyvýšené záhony zabudovat do konkrétního typu exteriéru.

Úrodu si pak dříve sklidíte a díky velkému množství živin je i bohatší.

Foto: Pikwizard

Mikroklima ve vyvýšených záhonech aneb jak to celé funguje?

Jednotlivé vrstvy ve vyvýšených záhonech zajišťují, že v nich postupně vzniká humus. Ten je dobrý nejen jako zdroj živin pro rostliny, ale také se při jeho vzniku uvolňuje teplo. Proto je možné začít pěstovat rostliny ve vyvýšeném záhonu dříve než jinde. Úrodu si pak dříve sklidíte a díky velkému množství živin je i bohatší.

Vzhledem k tomu, že při tlení jednotlivých vrstev se zemina mírně propadá, na jaře bude už pod okrajem vyvýšeného záhonu. Můžete ji znovu doplnit až po okraj, nebo toho využít pro výrobu „minipařeniště“ a až následně zeminu dodat kolem již vzrostlejších rostlin.

Tip: Pokud na jaře vyvýšený záhon nezaplníte hlínou až po okraj, bude vám stačit k vytvoření minipařeniště jen přetažení bílé netkané folie přes vrchní část záhonu.

Foto: Justýna Malásková

Vzhledem k tomu, že při tlení jednotlivých vrstev se zemina mírně propadá, na jaře bude už pod okrajem vyvýšeného záhonu.

Založení vyvýšeného záhonu

Při založení dejte do záhonu čtyři vrstvy.

Spodní vrstvu můžete vytvořit z drnů, které vám zbyly při úpravě zahrady. Také můžete vložit posekanou trávu, zbytky větviček nebo listí. Ale pozor: ořechové listí nesmíte použít, obsahuje totiž silice, které brání růstu rostlin. Spodní vrstva bude v záhonu stabilní a vytvoří přirozený přechod pro další, vyšší vrstvu. Nad spodní část navrstvěte směs větviček a štěpky. Tyto dvě vrstvy by měly tvořit 20–30 cm výšky záhonu.

Následuje vrstva vyzrálého kompostu smíchaného s hnojem (pokud máte k dispozici). Podle dostupnosti materiálu a výšky záhonu by tato vrstva měla mít na výšku 5–20 cm.

Do mezer pak můžete umístit bylinky, kterým se vyvýšený záhon bude díky množství živin obsažených v půdě velmi zamlouvat.

Foto: Pikwizard

Tip: Pokud použijete hnůj koňský, bude držet více tepla. Kravský hnůj zase obsahuje větší množství živin, ale také plevele.

Poslední vrstvu, která by měla mít výšku kolem 20 cm, tvoří kvalitní substrát.

Tip: Pokud horní vrstvu promícháte s pískem, bude lépe provzdušněná a bude lépe odvádět vodu do nižších vrstev záhonu.

Co a jak je možné ve vyvýšeném záhonu pěstovat?

Pokud dáte do záhonu všechny potřebné vrstvy, je dobré počkat přibližně týden, protože jednotlivé vrstvy trošku slehnou. Poté je potřeba záhon dosypat.

Při vysazování dejte vysoké rostliny do středu záhonu a nižší rostliny kolem nich, k okraji pak můžete vysadit pnoucí rostliny, jako je hrášek, cuketa, meloun nebo okurka. Tak zajistíte všem rostlinám dostatek světla. Do mezer pak můžete umístit bylinky, kterým se vyvýšený záhon bude díky množství živin obsažených v půdě velmi zamlouvat.

Tip: Pokud vysadíte pnoucí rostliny na okraj záhonu, můžete je nechat viset z vyvýšeného záhonu dolů nebo (jak jsme udělali my) jim přidat pomocnou mřížku tak, aby šplhaly vzhůru.

Foto: Justýna Malásková První rok je půda bohatá na živiny, že nebudete muset vůbec přihnojovat.

První rok výsadby

První rok je půda ve vyvýšeném záhonu bohatá na živiny natolik, že nebudete muset vůbec přihnojovat. Tehdy se vyplatí zasadit rajčata, papriky, zelí, kedlubny a pórek. Tyto rostliny jsou na živiny náročné, proto se jim bude dařit. Je lepší se vyhnout listové zelenině, která má v sobě velké množství dusičnanů. Tu je vhodné pěstovat až druhý rok po založení záhonu.

Tip: Při sázení můžete ke kořenům nasypat mykorhizní houby, které rostlině usnadní přijímání živin a vody. Úroda bude pak o to bohatší.

Druhý rok od založení záhonu sázíme…

Od druhého roku si můžete dovolit do vyvýšeného záhonu nasadit rostliny, které na živiny nejsou tak náročné. Jak jsme již řekli, je to například listová zelenina (salát, špenát), ale i zelenina kořenová, nebo dokonce brambory.

Tip: Ze salátů doporučujeme ty, které se dají sklízet průběžně. Jednotlivé listy trhejte odspodu a rostlinu nechte dál růst v záhonu. Tak budete mít po ruce vždy čerstvý salát a sklizeň se vám prodlouží i o několik týdnů.

Pošlete nám svoje tipy na pěstování ve rostlin ve vyvýšeném záhonu. Těšíme se i na fotografie

Další články z této rubriky

Sněženkygutentor-overlay

Novoroční probouzení zahrady

Nový rok, nový začátek a opět stojíme na startovní čáře. Také už vám v lednu cukají netrpělivě ruce …

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*