Jak zůstat člověkem

Starší žena.
Foto: Freepik.

Možná znáte přísloví „člověk člověku vlkem“. V dnešní době se mi zdá, že se to bohužel část našich spoluobčanů snaží naplnit. Doba covidová odkrývá naše slabiny a otevírá cestu k naplnění již zmíněného nechvalného přísloví. Zároveň ale ukazuje naprosto neočekávané příběhy lidí, kteří se dokázali  v nelehkém období postavit za druhé, udělat „víc než se dá“. Prostě doba covidová, plná protikladů, neuvěřitelných situací a příběhů.

Zapomněli jsme třeba, že v našem státu velká část občanů 80+, ale i mladších nemá internet a určitá část z nich nemá poblíž (nebo vůbec) své příbuzné, kteří by jim pomohli. Čím jiným si vysvětlit, že registrace na očkování byla postavená na řešení hlavně on-line, že obvodní lékaři nebyli od začátku právě kvůli této skupině lidí zapojeni. Podobný problém byl i u sčítání. Zajímal se někdo o ty, co mají právě nějaký vážný zdravotní nebo jiný problém (sečíst by se chtěli, ale buď nemají internet, anebo měli problém s formuláři)?

Chtěla bych jen pozvednout hlas za všechny nemohoucí, slabší nebo nesmělejší. Tito lidé často propadnou systémem, stanou se evidenčním pojistným číslem, ale to přece není lidské. Pojďme se ptát, pojďme se zajímat a řešit. Přeci lidé se od jiných tvorů liší právě svým sociálním cítěním, empatií a schopností souznění. Proboha, je krásné, jak se chovají tisíce zdravotníků v době covidové, ale pak nesmí zůstat skrytý případ naprostého lidského selhání lékaře, zdravotníka nebo politika, který nevnímá člověka, ale jen číslo.

Dokonce chápu, že v dnešní době plné techniky jde odosobnění jaksi „samo“. Měli bychom si ale připomenout, že třeba dnes už nejsou telefonní seznamy, a tak pro seniory, kteří by i sami sobě uměli pomoci, pokud by znali cestu, není moc možností, když nemají internet. Najít odborníka na opravu v domácnosti, lékaře specialistu nebo otevřené centrum na setkávání s vrstevníky není vůbec snadné. Zeptat se např. lékaře, jestli by lékařskou zprávu vysvětlil pochopitelně a uchopitelně, je těžké často pro pacienta středního věku, natož pro seniora, který třeba ještě špatně slyší nebo má pocit (umocněný chováním zdravotníků), že obtěžuje. Bylo by dobré, kdyby se na lékařských fakultách probírala víc etika než bodové ohodnocení výkonů…

Starší a mladší žena.
Foto: Freepik. Přeci lidé se od jiných tvorů liší právě svým sociálním cítěním, empatií a schopností souznění.

Neměli bychom ztrácet úctu ke stáří, sami bychom měli nabídnout pomocnou ruku a porozumění, neměli bychom ztrácet člověčenství.

Naše děti vidí, jak se chováme k rodičům, nebuďme pak překvapeni, až se stejně budou chovat k nám. Slova Isokratese: „Chovej se ke svým rodičům tak, jak chceš, aby se k tobě chovaly tvé děti,“ by měla být návodem nám všem, jsou mnoha staletími prověřená.

Další články z této rubriky

Ranní vstávání z postele.gutentor-overlay

Maličkosti

Je váš život plný maličkostí nebo naopak velkých věcí? Jak moc velká může být maličkost? Jaký by byl svět bez…
Detail rukou dítěte a dospělého.gutentor-overlay

Co mi nikdo neřekl

Vždy jsem „věděla“, že až já budu mámou, budu si to užívat, budu chápavá, laskavá a prostě dokonalá. Nikdo mi…
Žena leží s hlavou pod polštářem.gutentor-overlay

Když nemůžu spát

Patřím mezi pamětníky, ať chci nebo ne, takže předpokládám, že i vám bude název článku připomínat pořad Haničky Zagorové. Přesto…
fejeton - doba penízovágutentor-overlay

Doba „penízová“

Měli jsme dobu kamennou, železnou, bronzovou. No a teď mám pocit, že máme dobu „penízovou“. Stále jen slyším, kolik to…

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*