Deprese? Co s ní?

Deprese? Co s ní?
Foto: Pikwizard

Kromě demence je deprese nejčastějším duševním onemocněním ve stáří, ale s postupujícím věkem se nezhoršuje. Často se setkáte s názorem, že příčinou deprese ve starším věku je sám věk, ale není to tak.

Deprese se může objevit v jakémkoliv věku – tehdy, když se dispozice nebo tendence k ní získané v průběhu života setkají s akutními nebo chronickými stresovými faktory, jako jsou ztráty v rodině, konflikty, změny podstatných životních rolí a tak dále. Co si budeme povídat, dnes už pomalu stačí jen sledovat zprávy o nemocech, globálních hrozbách či o ekologii a člověk má na depresi zaděláno hned. Všichni při stresu přirozeně používáme své osvědčené strategie jeho zvládání. Pokud se nám nepodaří dostatečně pružně přejít na takové strategie, které jsou pro danou situaci vhodné, může se vyvinout taková duševní nemoc, jakou je deprese.


Typickými příznaky deprese je ztráta radosti, nedostatek zájmu o věci, a tedy zanedbávání činností, které jsou pro vás opravdu dobré. To může vést k začarovanému kruhu, nebo dokonce ke spirále směřující dolů, takže je na tom takový člověk stále hůře.

Druhý začarovaný kruh deprese vyplývá ze skutečnosti, že postižený trpí obrovskou ztrátou sebeúcty a stáhne se ze společnosti. Kvůli negativní komunikaci se zvyšuje riziko, že se vzdálení známí postupem času stáhnou, zatímco příbuzní a přátelé začnou naléhat, ať takový člověk jde ven mezi lidi, ať se začne něčemu věnovat, že se to zlepší… Jenže ačkoliv dotyčný většinou sám dobře ví, že by měl něco dělat, prostě nemůže, nejde mu to. Netrpělivost okolí ho pak dovede k myšlenkám, že svým blízkým vadí a leze jim doslova na nervy. A tak jsou všichni ještě bezmocnější. Deprese vyžaduje hodně pochopení a někdy i téměř nadlidskou trpělivost.

Třetí začarovaný kruh spočívá v tom, že depresivní lidé mohou svět, sebe i budoucnost vidět negativně. Stejně jako se člověk dívá na svět růžovými brýlemi, když je zamilovaný, vidí svět šedě, když má depresi. Je pak velmi obtížné naučit se postupně nahlížet na věci jinak.

Obecně si řada lidí udržuje dobrou psychickou kondici do vysokého věku. Jsou tedy schopni se vypořádat se životními změnami tak, aby si zachovali psychickou pohodu. Mnohé je o smíření s během života. Vidíte to velmi dobře zejména na starších lidech, když jsou konfrontováni se ztrátami, které jsou nevratné a u nichž není žádná vyhlídka na zlepšení. Pomáhá například sociální srovnání, jež spočívá ve vědomí, že existuje řada lidí, která je na tom hůře než já. V uvědomění si vděčnosti za to, co ještě mohu dělat ve srovnání s řadou jiných lidí.

Pokud je člověk omezen v pohybu a třeba i sužován další nemocí, vypadá to, že z kvality života zbylo málo. Ale když si uvědomí, že už se nemusí za lecčíms tak honit jako dříve, že už nemusí komunikovat s těmi, s kterými dřív musel a nebylo mu to třeba zrovna příjemné, že se už nemusí každé ráno vylepšovat u zrcadla nebo řešit, jak vydělat víc peněz…, může mu to všechno dost ulevit. Vyrovnaný člověk je pak hrdý na to, čeho dosáhl, a vděčný za všechny úspěchy i neúspěchy a pády, které ho v životě potkaly.

Podstatné je mít i s postupujícím věkem nějaké dosažitelné cíle. Pro někoho to může být poznávací cesta třeba do Číny, pro jiného schopnost zůstat doma a být samostatný. Nebo udržet se v kondici, aby mohl obdělávat zahradu a radovat se z ní.
Ano, zní to hezky, že? Ale co když cítíte, jak vám ubývá energie, jak vyprchává vaše radost ze života a jak se uzavíráte do sebe?

Pak je vždy užitečné o tom mluvit – nejlépe s blízkou rodinou nebo s dobrými přáteli, kteří povzbudí či pomohou. Někdy to nestačí, někdy není komu se svěřit. V takovém případě je dobré vyhledat odbornou pomoc a začít zmínkou o svých problémech u svého praktického lékaře. Řešením nemusí být jen odborník typu psychiatra a ordinovaná psychofarmaka, ale klidně i psychoterapie dostupná lépe pro ty, kteří žijí ve městech. Může se samozřejmě stát, že hned na začátku nenarazíte na vhodného terapeuta, s kterým si „sednete“, ale nevzdávejte to. Při větších potížích má toto řešení zpravidla velmi dobré výsledky.

Přeji vám spolu s bývalým známým moderátorem televizní relace o počasí Jánem Zákopčaníkem „slunce v duši“ pro příští dny.

Podstatné je mít i s postupujícím věkem nějaké dosažitelné cíle.
Foto: Pikwizard Přeji vám „slunce v duši“ pro příští dny.

Zdroj: redakce – Milan Dobrovský, medicalnewstoday

Další články z této rubriky

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*