Začíná to každý rok lyžovačkou, fotkami usmívajících se lyžařů na bílých svazích, nejlépe s bombardinem v ruce. Pak přichází medvědí česnek a jeho sběr. Vytáhli jsme kolo, podívejte! Tomu neuniknete ani neujedete. Následuje nekonečný foto seriál dovolená u moře, který zastaví až série Naši školáci. A pak se konečně se dostáváme k fotkám houbařských úlovků. Už je to tady!
Nelyžuju, neběhám, nejezdím na kole. U moře jsem nebyla a školáka doma nemám. Jsem na sociálních sítích totálně out.
A jako by toho nebylo dosti, ještě nechodím na houby.
Nenašla jsem v životě jeden jediný, asi proto, že jsem nikdy žádné hřiby nehledala. Jestli vás štve, že se mnou nemůžete virtuálně soupeřit v žádné oblíbené kategorii na facebooku či instagramu, tak vězte, že to nebude mít fatální následky. Na rozdíl od pozření té dobroty, co možná mícháte ve své smaženici.
Číst nebo žít, toť otázka!
Nedůvěru k lesním houbám ve mně vybudoval děda Benetka, který se prý kdysi nějakou otrávil. Dědu jsem milovala a věřila mu každé slovo, takže zhruba do 25 let jsem prostě žádné houby, natož s octem, nejedla. Pak jsem opatrně začala se žampiony a dnes už sním houby sušené, zavařené, čerstvé, jakékoliv z prověřeného zdroje. Ale to neznamená, že bych snad kvůli tomu šla do lesa s košíkem. Nikdy! Mám ploché nohy a mohla bych svou chůzí plašit lesní zvěř.
Můj muž se dnes ale vrátil z lesa s několika malými praváčky, které vypadaly tak roztomile, že jsem je málem vyfotila. Ale pak jsem se vzpamatovala. Nejsem pouliční rváč, abych vydržela komentáře s fotkami superúlovků, koši napěchovanými až do kopce v soutěži Já jsem našel víc! Já vám to všem přeju, opravdu. Rostou! Hurá! Ale začínám být z tohoto monotématu poněkud otrávená.
#341 Výročí svatby
Za pár týdnů, až propukne vánoční šílenství a všude zahoří svíce a vzplane křesťanská láska, bude hůř. Vzpomenu si na své vanilkové rohlíčky, které jsme jedli lžičkou jako drť, na své neuměle zabalené dárky a chaos v domácnosti, které ani o Vánocích nevykazuje znaky dokonalosti. Asi si stáhnu nějaký nový filtr a appku, která vykouzlí potřebnou iluzi na fotkách na několik kliknutí. Musím zabojovat! Protože pak se začne lyžovat a budu definitivně v háji.
Být úžasná je celoroční dřina, zvláště když plavete pořád proti proudu s hlavou vztyčenou. Krásný den na houby vám všem! 😉
Vaše Bára (www.uzasnabara.cz)
Další články z této rubriky
gutentor-overlayZachraňte Úžasnou Báru V.
gutentor-overlayZachraňte Úžasnou Báru IV.
gutentor-overlayZachraňte Úžasnou Báru III.
gutentor-overlayZachraňte Úžasnou Báru II.
gutentor-overlayZachraňte Úžasnou Báru I.
gutentor-overlayEmerencie a ty druhé
gutentor-overlayBez obalu
gutentor-overlayRoad trip s knihou Svět Úžasné Báry III. – pokračování
gutentor-overlayRoad trip s knihou Svět Úžasné Báry III.
gutentor-overlay
Buďte první kdo přidá komentář