Tina Harnesk: Kdo seje do sněhu

Tina Harnesk: Kdo seje do sněhu
Foto: Pixabay

Ať už se ocitneme kdekoli, naše srdce mají kořeny

Bylo jen otázkou času, kdy Tina Harnesk (nar. 1984) ze švédského Jokkmokku, jež měla vždy blízko ke knihám a sámské literatuře, uskuteční svůj sen a napíše knihu. Že se jí to podařilo víc než dobře, svědčí vítězství její prvotiny Kdo seje ve sněhu, jež byla oceněna švédskou literární cenou Kniha roku 2023.

Tina Harnesk: Kdo seje do sněhu
Foto: se svolením nakladatelství Euromedia Group, a. s.

Sámská stařenka Máriddja si nezkrotnou povahu zachovává i v pětaosmdesáti letech. Bývala divokým, ale velice milovaným dítětem. Její svobodomyslná matka Ibbá se jí vždy zastávala, jinak nechávala věci plynout a přijímala je, aniž by si tím zatěžovala duši. Dceři dopřávala svobodu a nevadilo jí, když se chovala potřeštěně nebo ignorovala společenská pravidla a normy.

Když byla Máriddje sdělena diagnóza zhoubné nemoci, vyrovnala se s tím po svém. Nikomu se s tím nesvěřila, ani manželovi Bierovi, neboť chtěla zbývající čas prožít doma, bez litování a náročné léčby. Žili stranou od ostatních roztroušených domků horské vsi a málokdy chodili mezi lidi. Bylo jim tak dobře. Měli jeden druhého, a i když jim nebyly dopřány děti, posiloval je láskyplný vztah.

Jen litují, jak dopadla mladší Bierova sestra Risten, nešťastná a rozervaná mladá žena. Její dítě, chlapec Heaika-Joná, jim rozzářil život, když se o něj krátce starali, ale pak o něj bolestně přišli. Po smrti Risten našla Máriddja na půdě její deník a poznala, jak těžké to v životě měla.

Vyprávění o životě starých manželů se prolíná s příběhem mladého Kaje a jeho dívky Mimmi. Kaj si nedovede vysvětlit, proč mu jeho krásná, avšak odtažitá matka Laura nevěnovala více pozornosti. Svého biologického otce nepoznal, vyrůstal s ní a jejím manželem, který jej adoptoval. V dětství byl kvůli tomu nešťastný, připadal si ztracený, ve škole se ho spolužáci stranili. Matku slepě obdivoval, byla hodná, ale měl pocit, že vždy unikala jeho snaze se jí přiblížit, a to i ve chvíli, kdy umírala a on seděl u ní. Po pohřbu vyklízel se svým bratrem její pozůstalost, a tak našli pečlivě uložené bedýnky s jejich jmény, které pro ně matka přichystala. Kaje překvapilo, jak velké poklady mu zanechala.

Osud ještě přichystal Kajovi i Bierovi s Máriddjou zásadní a dojemné odhalení tajemství v důsledku násilně zpřetrhaných rodinných pout. Máriddja si do té doby uvědomovala, že až zemře, zmizí s ní i její rod Skájddeových spolu s příběhy, vzpomínkami a tradicemi, které budou pohřbeny tam, kde byl jejich domov. Zda se tak skutečně stane, odhaluje závěr knihy.

Autorka v ní oživuje staré zvyklosti, legendy, pověry, jazyk a povahu domorodých obyvatel Sámů, aby připomněla nutnost nápravy křivd z minulosti. Sámové byli tehdy nuceni opustit svá bydliště v nejsevernější části Švédska, svoji kulturu, jazyk i svá jména a vystěhovat se ze svých domovů na jih. Rodiče dětem kreslili obrazy lidí a země, v níž měli kořeny, aby na to další generace nezapomněly. Obrazy zasněžené krajiny, „v níž starší příbuzní kdysi zaseli semena svého života a nechali je klíčit. A v níž nyní odpočívají a v míru kráčejí po stezkách věčnosti.“

Zdroj: redakce – Dana Vondrášková (autorské dílo), euromedia.cz

Další články z této rubriky

Sestry pod vycházejícím sluncemgutentor-overlay

Sestry pod vycházejícím sluncem

Heather Morrisovou z Nového Zélandu přitahují silné příběhy pozoruhodných lidí, kteří v životě projevili odvahu překonávat mezní situace. Vydala o…
Každý den je Valentýngutentor-overlay

Každý den je Valentýn

Nová kniha Anety Kollerové Maškové Každý den je Valentýn slibuje čtenářům humorný a něžný příběh, jehož hlavním motivem je láska.

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*