Jan Drbohlav: Římská jízda

Průběh římské jízdy císaře Karla IV. a události, které jí předcházely, vypráví jeho přítel Vysoce důstojný a osvícený Jan ze Středy, biskup Litomyšle a Olomouce, jenž byl od roku 1353 královským dvorským kancléřem. Zdržoval se v blízkosti císaře a podporoval jej i v úsilí prosadit schválení Bully aurea, tzv. Zlaté buly Karla IV., na říšském sněmu. Jako hlavní ústavní zákon Svaté říše římské platila od roku 1356 až do jejího zániku v roce 1806. Zaručovala nezávislé a výsadní postavení českého státu a krále v rámci říše s předpisy, podle kterých měl tehdejší svět žít. „Čest, spravedlnost a dodržování pravidel. Takový je svět, ve kterém chci žít,“ přál si Karel IV.

Karlu IV. se díky obratné diplomacii a vladařským schopnostem podařilo uskutečnit nejednu smělou vizi.

Promyšlená jednání na nejvyšší úrovni předcházela rovněž jeho korunovaci na císaře Svaté říše římské, jíž papež Inocenc VI. odmítl udělit souhlas, neboť se mu nelíbila vzrůstající moc českého krále. Po splnění jím uložených podmínek jí však už nic nebránilo. Boj o moc ale ani poté nebyl vyhraný, neboť proti Karlovi se otevřeně stavěli jeho odpůrci. Kromě papeže zejména vlivný rod Wittelsbachů, stejně jako několik mocných v Itálii, spřádajících úklady, jak se zvoleného císaře zbavit. Karel byl varován, že mu v Římě hrozí velké nebezpečí. „Císařská koruna je těžká – a může ji nosit jen ten, kdo udrží hlavu nahoře. Těm, kteří hlavu sklání, zlomí vaz,“ podotkl Petrarca.