Unikátní zámecký park v Krásném Dvoře

Unikátní zámecký park v Krásném Dvoře
Foto: Dana Vondrášková – Průčelí zámku s čestným dvorem.

Významný český šlechtic, hrabě Jan Rudolf Černín z Chudenic, rytíř Řádu zlatého rouna, byl uznávaným znalcem přírodních věd a umění, jehož byl také mecenášem a sběratelem. Proslul rovněž jako zakladatel obdivuhodných krajinářských parků na svých panstvích. K jednomu z nejstarších u nás patří Krásný Dvůr.

Hrabě Jan Rudolf Černín (1757-1845) poznal na své kavalírské cestě několik evropských zemí, kde ho mimo jiné okouzlila architektura zámeckých parků. Inspirován jejich uspořádáním, začal ihned po návratu a převzetí rodového majetku plánovat na zámku v Krásném Dvoře úpravu parku o rozloze devadesáti šesti hektarů, již zadal zahradnímu architektu Rudolfu Födischovi. Práce nově koncipovaného přírodně krajinářského parku v anglickém stylu probíhaly v letech 1783-1793, přičemž dokončování velkoryse pojatého záměru probíhalo i později.

Smělý projekt ideálně využil přirozeného reliéfu krajiny s rybníky, údolím i protékajícím potokem Leskou a proměnil ji výjimečným způsobem. Věhlas parku šířily po celé Evropě prominentní osobnosti, jež byly na Krásný Dvůr často zvány a které okouzlila jeho velkolepost.

Úchvatným dojmem působí i dnes, stejně jako pohled na vzrostlé věkovité stromy. V rozlehlém prostoru zámeckého parku se návštěvník může procházet jakkoli dlouho a stále bude udivován důmyslným propojením jeho lesnatých a travnatých částí i promyšlenými průhledy v krajině. Její romantický ráz podtrhují i mnohé drobné stavby.

Jako první lze při cestě od zámku vlevo spatřit Hraběcí studánku. Nedaleko ní stojí na původním místě osmiboká ptačí voliéra, založená nejspíš před rokem 1791. Dříve ji na ostrůvku, kde se vypínala, obklopovala voda a vedly k ní tři můstky. V současnosti nese znaky novodobějších úprav. Opodál připomíná pamětní deska z roku 1906 jména vzácných návštěvníků zámku, císaře Františka Josefa I., císaře Ferdinanda I., Johanna Wolfganga Goetha a devatenácti dalších. Nejstarší stavba Panův templ, zvaný též Velký či Janus templ, má podobu menšího antického chrámu s iónskými sloupy a klasickým tympanonem. Barokní boží muka z roku 1749 u rybníka Snílku stojí v blízkosti vodopádu, jímž v určenou dobu tryskala voda strmými kaskádami z bazénu pod Čínským pavilonem a umocňovala poetickou náladu. Pokračuje-li návštěvník směrem k Obelisku, uchvátí ho na strmém srázu nad Velkým rybníkem Gloriet, kruhový chrámek v ideálním antickém stylu. Nazývá se také Malý templ či Venušin chrámek.

Unikátní zámecký park v Krásném Dvoře
Foto: Dana Vondrášková – Čínský pavilon ukrytý v zeleni.

Cesta směřuje až k čtyřhrannému, 26 metrů vysokému Obelisku z pískovcových kvádrů, postavenému roku 1801. Nápis na něm upomíná na bitvu u Ambergu roku 1796, vedenou Karlem Ludwigem Johannem Vavřincem, velkovévodou Rakouským. Základní kámen k němu byl položen 11. srpna rok poté. Odtud můžeme pokračovat k Holandskému statku, jinak zvanému Červená hájovna či Anglický dům, který měl budit dojem selské usedlosti a využíval se k bydlení. Na dohled upoutají věže Gotického templu s točitými schodišti, jež z něj činila malebnou rozhlednu. Postaven byl na nejvyšším místě parku a údajně ho navrhl a nazval Gotickou věží sám Jan Rudolf hrabě Černín. Sestoupíme pak níže k osmibokému Čínskému pavilonu, půvabné stavbičce na uměle navršené jeskyni, zbudované v letech 1788-1790. Od něj půjdeme částečně ještě Mílovkou směrem od Obelisku k odbočce kolem Hájovny, jež tu stála ještě před založením parku. Kdysi v ní žil zahradník a obydlená je i v současnosti.

Cestou zpět k zámku půjdeme ke klasicistnímu Goethovu pavilonu (Lusthaus), v němž zakladatel parku v létě pořádal oblíbené hudební dýchánky. Jméno nese po geniálním básníkovi, jenž se parkem procházel při svých návštěvách v letech 1808 a 1810. Než dojdeme k zámku, okouzlí nás pro změnu starý statný dub s obrázkem Panny Marie. U podzámeckého rybníka je zachováno torzo Goethova dubu, jednoho z nejstarších a nejmohutnějších u nás, s obvodem deseti metrů. Jeho věk se odhaduje na osm set až tisíc let. Starých stromů, především až pětisetletých dubů, zde roste více.

Unikátní zámecký park v Krásném Dvoře
Foto: Dana Vondrášková – Goethův pavilon, půvabný malý letohrádek.

Vyplatí se nechat si dost času na prohlídku celého parku a zavítat i do Poustevníkovy rokle s rozvalinami někdejší poustevny či vzpomínkou na nedochovaný hrázděný kostelík nebo velký dřevěný most Čertovu lávku. Na konci rokle zůstala hrobka se symbolickým sarkofágem, připomínající pomíjivost života podobně jako novodobější památník obětem první světové války.

Zámecký park okouzluje mimořádnou koncepcí krajinářské architektury. Roste v něm na sto druhů našich i cizokrajných dřevin. V jeho tišině se ozývá zpěv ptáků a návštěvník zde zažívá chvíle radosti, rozjímání i obdivu k božské i lidské tvůrčí síle.

Veřejnosti je otevřený celoročně, vstup je volný. Projít si ho můžete sami svým tempem, anebo na koni s doprovodem. Zájemci o podrobnou historii zámeckého parku a život jeho zakladatele se mohou těšit na knihu Markéty Šantrůčkové „Jan Rudolf Černín a jeho Krásný Dvůr: Krajinářský park v Čechách v ohnisku vlivů a cestovních inspirací 1770–1830“, jež vyjde v první polovině roku 2023.

Zdroj: Text a foto – Dana Vondrášková (autorské dílo)

Další články z této rubriky

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*