Sestry pod vycházejícím sluncem

Historické romány Heather Morrisové o lidském hrdinství, vnitřní síle a odhodlání zdolávat náročné překážky se zakládají na reálných faktech a osobních prožitcích. Tak je tomu i v příběhu o australských vojenských sestrách, jež byly za druhé světové války několik let válečnými zajatkyněmi Japonců, kteří 15. února 1942 pronikli do Britského Malajska a Singapuru.

Hrdinkami románu jsou sestry Ena a Nora. Nora s těžkým srdcem posílá svoji dcerku Sally s tetou na právě odjíždějící loď, aby byly v bezpečí. Oblast Singapuru, kde dosud žily, je ničena nálety japonského letectva a tisíce uprchlíků se zoufale touží zachránit. Na poslední chvíli se i ony s Johnem, nemocným manželem Nory, dostanou na obchodní loď Vyner Brooke. Je s nimi i malá dívka June, která ztratila maminku, a sestry se jí ujmou. Přistoupí skupina zdravotních sester z Ošetřovatelského sboru australské armády, Vivian, Betty a Nesta, a hned se začnou starat o zraněné pasažéry a pomáhat ostatním.

Situace je nebezpečná, ale to nejhorší je teprve čeká. Při dalším přeletu je loď zasažena a rychle jde ke dnu. Většině přeživších se podaří doplavat na ostrov Sumatra. Tam je brzy objeví a zajmou japonští vojáci. Oddělí muže od žen a dětí a všechny přemístí hluboko do divoké džungle, kde je několik táborů pro válečné zajatce. Když dojde 16. února 1942 k masakru na pláži Radji na ostrově Bangka, kde vojáci japonské císařské armády brutálně popraví 21 zdravotních sester a 60 australských a britských vojáků ze dvou potopených spojeneckých lodí, jako zázrakem přežije jediná z žen, Vivian, jež se připojí k ostatním zajatým.

Ženy s dětmi se stěhují do dalších míst, kde panují otřesné podmínky. Více jak tři a půl roku bojují v drsném prostředí za přežití. Jsou o hladu, sužují je nemoci a musejí snášet surové chování vojáků. Mnohé zajetí nepřežily. Jen v lednu 1945 zemřelo sedmdesát žen. Statečné sestry vynaložily veškeré úsilí, aby byly druhým oporou a duchovně je posilovaly. Dokonce uspořádaly několik koncertů, které všem trpícím zajatkyním a dětem daly naději a víru, že kruté životní podmínky přečkají a dočkají se konce války. Den osvobození se již přibližuje.