Město bohaté historií a léčivými prameny

Poděbrady lázně
Foto: Dana Vondrášková, Poděbrady lázně

Poděbrady prosluly v novodobé historii lázněmi na léčbu onemocnění srdce, cév a krevního oběhu. „Město našich srdcí“ na břehu Labe si kromě spokojených lázeňských hostů zamilovali také další návštěvníci, oceňující jeho příjemnou atmosféru, dostatek kulturního vyžití, poklidné vycházky a výlety malebným okolím.

Původ jména Poděbrady se snaží vysvětlit hned několik hypotéz. Jedna předpokládá, že je odvozeno od brodu v mělkém úseku Labe, jež městem protéká, další zmiňuje místo pod vrchy – pode brdy, jiná nevylučuje, že jde o připomínku zdejších mužů s vousem pod bradou, anebo naopak mužů bezvousých. Archeologickými nálezy zde bylo prokázáno osídlení již v době mladého paleolitu.

Lázně Poděbrady
Foto: Dana Vondrášková, Lázně Poděbrady, pramen Boček

Nejstarší písemný dokument z roku 1223 zmiňuje Hroznatu z Poděbrad, po němž panství spravoval jeho syn Vilém. Dědice ale neměl, a tak po jeho smrti připadla pozůstalost králi. Přemysl Otakar II. tu pak namísto původní dřevěné tvrze nechal zbudovat hrad, který se díky pozdějším strategickým úpravám Bočka z Kunštátu stal nedobytným přemyslovským sídlem, marně obléhaným dokonce i císařem Zikmundem.

Lázně Poděbrady
Foto: Dana Vondrášková, Lázně Poděbrady

Pod ochranou krále Jiřího

Tradiční červnové slavnosti krále Jiřího vzdávají hold Jiřímu z Kunštátu a Poděbrad, který se možná narodil na zdejším hradě. Osvícený český král „obojího lidu“, skvělý diplomat, politik a tvůrce ideje mírové unie evropských států dokázal za svého panování v letech 1458-1471 výrazně posílit prestiž českého státu. Svému městu, nad nímž držel ochrannou ruku, zajistil značnou prosperitu udělením významných práv.

Lázně Poděbrady
Foto: Dana Vondrášková, Lázně Poděbrady, náměstí před hradem se sochou krále Jiřího

Ne vždy ale Poděbradští zažívali šťastné časy, zejména v dobách válečných vpádů a opakujících se ničivých povodní. K dovršení všeho vypukl roku 1681 mohutný požár, jehož plamenům podlehla značná část domů. Zbídačené město se z útrap jen pomalu a s obtížemi vzpamatovávalo. Teprve v polovině 18. století, když se na popud Marie Terezie začalo s barokní obnovou hradu, došlo nejen k oživení stavebního ruchu, ale i společenského života. Velkou událostí se stalo slavnostní odhalení bronzové jezdecké sochy krále Jiřího, jemuž bylo 16. srpna 1896 přítomno spolu s významnými osobnostmi více než deset tisíc lidí. Významné dílo sochaře Bohuslava Schnircha zachycuje panovníka v okamžiku, kdy podává ruku ke smíru králi Matyáši Korvínovi, poraženému v bitvě u Vilémova roku 1469, a vyjadřuje tak Jiříkovu snahu o mírové řešení konfliktů.

Lázně Poděbrady
Foto: Dana Vondrášková, Lázně Poděbrady

Smrt nevinných havířů  

Stejně jako na svého patrona nezapomínají Poděbrady ani na tragickou událost z 5. srpna 1496.  Osudného dne byla na městských stínadlech za řekou vykonána poprava deseti nevinných vůdců kutnohorských havířů. Dožadovali se přijetí u krále Vladislava Jagellonského, jemuž chtěli povědět o svém útisku a poukázat na to, jak se těžaři obohacují na jeho úkor. Královský hejtman Oněk Kamenický z Topic jim slyšení sice naoko přislíbil, místo toho je ale uvěznil na poděbradském hradě a prosadil, aby byli jako nebezpeční buřiči odsouzeni k trestu smrti stětím.

Lázně Poděbrady
Foto: Dana Vondrášková, Lázně Poděbrady

Městský kat Kolouch exekuci odmítl vykonat, meče se nakonec musel chopit kat panský. Když se král dozvěděl pravdu, viníci neunikli trestu. Pověst vypráví, že krví nevinných se rok co rok barvily listy starého dubu, který byl svědkem smutné události. Lidé věřili, že takto je poznamenána i voda z pramene u popraviště, který roku 1624 po celý měsíc vyvěral do ruda zbarvený. Mělo se přitom za to, že stejně jako pokroucené plody starého dubu má zázračné účinky. Pramen ve studni je dnes již vyschlý, avšak sirno-železitá léčivá voda se stala předzvěstí proměny města převážně zemědělského charakteru v proslulé lázně. 

Lázně Poděbrady
Foto: Dana Vondrášková, Lázně Poděbrady

Havířský kostelík

K uctění památky havířů dal Ondřej Prachovec postavit v roce 1516 na místě popravy dřevěnou kapli. Stavbu později poničenou následky třicetileté války nahradil roku 1665 zděný kostelík Nanebevzetí Panny Marie, u něhož stála dřevěná zvonička se dvěma zvony, krytá doškovou střechou. Její osud zpečetil roku 1921 požár způsobený bleskem, po němž zbyla pouze zděná podezdívka. Zdařilou rekonstrukcí se podařilo uvést kapličku do původní podoby a od května 2011 je poprvé v historii přístupná veřejnosti.

Lázně Poděbrady
Foto: Dana Vondrášková, Lázně Poděbrady, Havířský kostelík

V blízkosti kaple žili od 16. století dva poustevníci, kteří se o ni starali. Prostředky na údržbu získávali almužnami a prodejem „zázračných“ žaludů z pověstného dubu, který tu stával až do roku 1777, kdy ho poničil zásah blesku natolik, že smutné torzo muselo být po sedmi letech odstraněno, zatímco poustevna dotvářela romantický ráz místa až do svého zboření v roce 1816.

Lázně Poděbrady
Foto: Dana Vondrášková, Lázně Poděbrady, Havířský kostelík

Kostelík, stejně jako mnoho jiných, se za josefínských církevních reforem uzavřel, avšak již roku 1788 byl znovu obnoven jako hřbitovní kaple. Potřebné opravy se dočkal o století později díky iniciativě „Spolku pro dostavbu kostelíčka“, založeného lékárníkem Janem Hellichem. Práce se ujal opět sochař Bohuslav Schnirch, podle jehož návrhů svatostánek získal novogotickou podobu.

Lázně Poděbrady
Foto: Dana Vondrášková, Lázně Poděbrady, Havířský kostelík

Nápis nad krásným průčelím připomíná: „Léta Páně 1496 pozdvihnuvše se někteří z havířů kutnohorských proti svým starším pro křivdu činěnou jim při rudách, byli křivě obžalováni u krále Vladislava, tři na Křivoklátě a deset z nich v Poděbradech uvězněno. Téhož roku byli k smrti mečem odsouzeni a ten pátek po sv. Vavřinci L. P. 1496 na tomto místě, kde tento chrám Nanebevzetí Panny Marie stojí, odpraveni“. Autorem barevných vitráží se sv. Václavem, sv. Ludmilou, sv. Prokopem a sv. Alžbětou je akademický malíř prof. Karel Liebschner. Novotou zářící kostel byl otevřen věřícím v září 1896. V současnosti je jako kulturní památka přístupný v letních měsících. Chcete-li ho navštívit, pospěšte si, neboť od října 2022 bude probíhat restaurování interiéru.

Lázně Poděbrady
Foto: Dana Vondrášková, Lázně Poděbrady

U zdroje lázní

Léčivý železitý pramen u jezírka Jordán na bývalých stínadlech se využíval počínaje rokem 1722. Jeho složení dal později zkoumat MUDr. Bohumil Bouček, skvělý praktický lékař, později první lázeňský lékař, zakladatel poděbradských lázní a iniciátor stavby původní skromné lázeňské budovy s jednou vanou, kam byla uzdravující voda donášena ze studánky. Roku 1881 se lázně modernizovaly a nová větší budova, disponující odpovídajícím vybavením, byla v provozu až do roku 1937.

Lázně Poděbrady
Foto: Dana Vondrášková, Lázně Poděbrady

Mezitím se pátráním po zdrojích pitné vody, jíž se městu nedostávalo, podařilo nečekaně objevit první léčivé zřídlo. Nalezl ho v roce 1904 pruský statkář baron Karl Bülow z Bothkampu, pozvaný do Poděbrad knížetem Hohenlohe na hon. Bylo o něm mimo jiné známo, že dokáže pomocí virgule najít vodní zdroj. Na požádání se o to na zámku pokusil a skutečně na druhém nádvoří označil místo, kde měl být pramen. Nalézal se však v hloubce 96 metrů, a tak teprve po usilovném ročním hloubení mohl 1. srpna 1905 vytrysknout proud výborné perlivé kyselky. Tři roky nato baron stejným způsobem objevil druhý tzv. Zámecký pramen v hradním příkopu.

Lázně Poděbrady
Foto: Dana Vondrášková, Lázně Poděbrady

I když místo původně hledané pitné vody byla nalezena voda minerální, její výskyt měl pro Poděbrady zásadní význam k využití v balneologii. Ve srovnání se slatinným pramenem původních lázniček je přitom hlubinná podzemní voda svým složením vyjma obsahu železa zcela jiná a nevyvěrá na povrch. Postupné navrtávání dalších pramenů zvětšovalo kapacitu přírodní minerální vody, vhodné díky obsahu oxidu uhličitého k léčebným procedurám, ale také k pití. Knížecí lázně se úspěšně rozrůstaly a z Poděbrad se stalo vyhledávané lázeňské středisko. Kvůli většímu vztlaku je v současné době dvacet z šestadvaceti až 126 metrů hlubokých vrtů utěsněno.

Lázně Poděbrady
Foto: Dana Vondrášková, Lázně Poděbrady

 
Osm veřejných pítek umožňuje vychutnat si oblíbenou minerálku v různých částech města, zatímco do obchodů po celé republice je rozvážena z plnírny a. s. Poděbradka. A jaký pramen rozhodně nemůžete vynechat? Určitě ten nejkrásnější Eliščin na lázeňské kolonádě. Secesní pítko v měděné váze je kryto umělecky kovanou baldachýnovou stříškou s volutami, maskarony a rostlinným vzorem. Voda z něj osvěží, stejně jako procházka přívětivým městem, jež se lehce stává srdeční záležitostí.

Lázně Poděbrady
Foto: Dana Vondrášková, Lázně Poděbrady, Eliščin pramen na kolonádě

Kromě lázeňství proslulo město i výrobou skla. První zdejší sklárna byla založena v roce 1876 bratry Gerhardtovými. Vyráběla draselné sklo až do roku 1926, kdy se specializovala na sklo olovnaté. Současná firma Crystal Bohemia, a.s., pokračující v tradici českého křišťálu, je považována za největší v České republice a za špičkového světového výrobce.

Lázně Poděbrady
Foto: Dana Vondrášková, Lázně Poděbrady

Letos slaví Poděbrady významné výročí 550 let od památného roku 1472, kdy jim byl oficiálně přiznán status města s různými výhodami. Pro své obyvatele, lázeňské hosty i návštěvníky připravilo město pestrý celoroční program, který zahájila velkolepá slavnost ve dnech 3.-5. června 2022.

Lázně Poděbrady
Foto: Dana Vondrášková, Lázně Poděbrady, Most přes Labe a soch sv. Jana Nepomuckého

Zdroj: Text a foto – Dana Vondrášková, Literatura: Ladislav Langr, 150 poděbradských příběhů, Kompakt, spol. s. r. o 312 s.; mesto-podebrady.cz

Další články z této rubriky

Poutní místo Loreta v Kosmonosechgutentor-overlay

Poutní místo Loreta v Kosmonosech

Na dohled od Mladé Boleslavi v blízkých Kosmonosech se na mírném návrší vypíná architektonický barokní skvost, poutní areál Loreta, obklopený…
Do Levína za keramikou i tajemstvím…gutentor-overlay

Do Levína za keramikou i tajemstvím…

Starobylý městys Levín se 137 stálými obyvateli se nachází v malebné krajině litoměřického okresu nedaleko Úštěka, pod dominantou hory Sedlo.…
Kouřim – staré královské městogutentor-overlay

Kouřim – staré královské město

Středočeské město Kouřim s necelými dvěma tisíci obyvatel leží západně od Kolína na místě obývaném již v pravěku. Pravděpodobně před…
5 tipů na letní výlety s dětmigutentor-overlay

5 tipů na letní výlety s dětmi

Zabavit vnoučata na prázdninách u babičky může být někdy oříšek. Prvních pár dní si neposedové vystačí jen s vaší přítomností,…

1 Comment

  1. Poděbrady,město mého zeleného mládí,mých studií. Při jménu města slýchám zašumění stříbrného větru.Uběhlo od té doby více než půl století,55 let. Ale i dnes jim náleží mé srdce.Poděbrady,má láska.

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*