Kočičí slovník

Lili Chin (nar. 1971 v Malajsii) emigrovala ve dvanácti letech do Austrálie, kde se po dokončení studia úspěšně věnovala filmové animaci. Poté, co adoptovala pejska, začala kreslit psy a později také kočky (maluje rovněž želvy, prasata a ptáky) s takovým nadšením, že jí to změnilo život i kariéru. Začala se mnohem více zajímat o život a chování psů i koček, aby co nejlépe porozuměla jejich povaze a komunikaci. S ohledem na vlastní a zejména vědecké poznatky a zkušenosti odborníků z veterinárních klinik o tom napsala a zábavnými ilustracemi obohatila dvě knížky. U čtenářů se jim dostalo nadšeného přijetí.

Chcete-li zjistit, zda své kočce opravdu rozumíte, tato milá knížka vám v tom pomůže. Kočky se sice řadí k predátorům-individualistům, jsou ale zároveň sociálně flexibilní stvoření, která přilnou ke svému člověku. Pocity, náklonnost, důvěru, stejně jako potřebu být o samotě dávají najevo vlastními způsoby, jež se mohou jevit zcela jinak, než jsme zvyklí třeba u psů. Je dobré si všímat řeči těla, zaměřit se na kontext a přijmout, že každá kočka je osobnost. Její chování ovlivňuje nejenom věk a zdravotní stav, ale také plemeno, genetika, pohlaví a dosavadní zkušenost.

Lili Chin vysvětluje, jak kočka využívá smysly. Například čichem rozeznává pachy jiných koček nebo členů rodiny a své teritorium neustále obnovuje značkováním. Doma hlavu otírá o dveře či nábytek, na škrabadle zanechává pachové stopy tlapek, aby každý věděl, že tady bydlí a to místo má ráda. Pokud jde o vůně kočce libé, vítězí šanta a kozlík lékařský, v nichž se vzrušeně válí a přivádí ji do extáze.

Také sluch hraje v životě koček velkou roli. Věděli jste, že pohyb každého kočičího ucha obstarává třicet svalů a působí jako radar, i když odpočívá? Autorka na názorných kresbách ukazuje rozličné polohy uší, které vyjadřují pohodu a spokojenost, pozornost anebo výstrahu, případně „nic moc“. Mnohé prozradí také pohyby ocasu, jimiž kočka dává najevo, jak se cítí – zda je nevyrovnaná, vyděšená, zmatená, frustrovaná, je v pasti, zaujímá obranný postoj či že „věci nejsou v pořádku“.

Podle nastražených fousů lze zase usuzovat, zda je kočka nadšená, zvědavá, nejistá nebo je toho na ni příliš, když ji třeba nevhodně nebo dlouho hladíme. Pokud spolu žije více koček, je dobré rozeznat, zda jejich vzájemné honění a škádlení je jen hra, a kdy už to začíná být vážné. Autorka prozrazuje, proč kočku občas chytá amok a lítá jako šílená. Užitečné jsou ukázky, co vyjadřuje pohledem, jak naznačuje stres a úzkost, nebo naopak uvolněnost. Dozvíte se také, co vám říká dotyky tělem a čenichem, mňoukáním, a mnoho dalších zajímavých informací.