Emil Kintzl, Jan Fischer: Zmizelá Šumava s Emilem pěšky

Emil Kintzl, Jan Fischer: Zmizelá Šumava s Emilem pěšky
Foto: Pixabay

Respektovaný a milovaný Emil Kintzl (1934-2022) byl legendárním propagátorem Šumavy, kde prožil celý život a přirostla mu k srdci. Dokázal o její historii i podmanivé, tajemné kráse poutavě a osobitým způsobem vyprávět i psát.

Emil Kintzl, Jan Fischer: Zmizelá Šumava s Emilem pěšky
Foto: se souhlasem nakladatelství Albatros Media

Emil Kintzl se narodil v Praze, odkud se s rodiči a starším bratrem přestěhoval po německé okupaci roku 1939 do Sušice, maminčina rodiště. V osmnácti letech se stal na dva roky učitelem tělocviku v hartmanické škole. Po návratu z vojenské prezenční služby učil ve dvoutřídce v Srní a v roce 1958 působil jako tělocvikář v Kašperských Horách. Po roce 1975 byl v důsledku konfliktu s tehdejším režimem ze školství propuštěn a pracoval až do roku 1990 jako topič. Nikdy se nesmířil s ničením vysídlených vesnic v příhraničním prostoru během padesátých let. Až do poslední chvíle aktivně propagoval historii Šumavy, jíž se zabýval i v několika knihách či v pořadu „Zmizelá Šumava“. Vášnivě se věnoval sportu, zejména turistice a lyžování. V březnu 2022 byl v důsledku nešťastné srážky s lyžařem přepraven do plzeňské nemocnice, kde po dvou dnech zemřel ve věku 88 let.

Knihy, jež Emil Kintzl napsal, završuje poslední, Zmizelá Šumava s Emilem pěšky, na níž se podílel s Janem Fischerem. Poznáme v ní Šumavu po stezkách, jež „propojují životy lidí na Šumavě od nepaměti“. Emil Kintzl nás provede i těmi, které nejspíš na turistických mapách nenajdeme, můžeme se ale spolehnout, že na nich nebude chybět dobrodružství ani pohádkově tajemná krása. Jedná se o sedm výletů na místa příběhů „Zmizelé Šumavy“. „Kdo to za týden zvládne, je kabrňák. Šumava je velká, krásná a pro většinu z vás, troufám si tvrdit, neprochozená a neprobádaná. Tak nazujte pořádné boty, zabalte svačinu, najděte špacírku nebo trekkingové hole a pojďte se mnou, vyrážíme,“ vybízí Emil Kintzl.

První výlet vede krajem zapomenutých vesnic, kde lidé málem ukradli i kašnu (Dlouhá Ves, Platoř – Humpolec – Bohdašice), druhý z Radešína přes „ovesné barony“ až k Andělu Páně, třetí až na vrcholky hor, ze Srní přes Oblík a kolem kanálu zpět, na čtvrtém poznáme Povydří, Jelenov, Turnerovu chatu a Svojše, pátý směřuje z Nicova „jako nic“ přes Kohoutí kříž až k Blanickým rytířům, následující míří za zlatem krále Karla po stopách dávných zlatokopů v Kašperských Horách, Císařském Dvoru a Červené. V posledním se projdeme z Rejštejna přes Kozí hřbety až k Bohemia Werke, továrně založené v roce 1878, svého času největšího podniku na zpracování dřeva.

Všechny trasy obsahují přehlednou mapu s vyznačenými místy, kudy vede, jejich přesný popis, historii, příběhy a mnoho zajímavostí. Doplňují je nádherné snímky uznávaného sušického krajinářského fotografa Jana Kavale, který s Emilem stezky prošel. Pro srovnání nechybí ani dobové černobílé fotografie, dokumentující proměny míst.

Jan Fischer, režisér cyklu dokumentů „Zmizelá Šumava“, napsal s Emilem Kintzlem i trojici knih stejně zaměřených. V epilogu na svého přítele vzpomíná: „Po nešťastném úrazu na lyžích odešel báječnej chlap v neuvěřitelný kondici, plnej síly, elánu, vitality a optimismu. A to se v osmdesáti osmi letech může říct o málokom. Odešel nečekaně a rychle, od rozdělaný práce, a člověk jen těžko hledá slova. Stopa, kterou tady zanechává, je trvalá. Laskavá, poučná, ale hlavně typicky a nezaměnitelně kintzlovská.“

Všichni, kdo jsme obdivovali Emila Kintzla i jeho odkaz, mu můžeme s úctou, uznáním a obdivem děkovat a jít v jeho stopách Šumavou pěšky, anebo prostřednictvím knih či pořadu „Zmizelá Šumava“.

Zdroj: redakce – Dana Vondrášková, albatrosmedia.cz    

Další články z této rubriky

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*