Elizabeth Stroutová: Olive Kitteridgeová

Elizabeth Stroutová: Olive Kitteridgeová
Foto: Pixabay

O ženě s nezlomnou životní silou

Známá americká spisovatelka Elizabeth Stroutová (nar. 1956) získala za knihu „Olive Kitteridgeová“ s více jak miliónem prodaných výtisků několik ocenění včetně prestižní Pulitzerovy ceny. Úspěch slavil i stejnojmenný televizní seriál.

Elizabeth Stroutová: Olive Kitteridgeová
Foto: se souhlasem nakladatelství Jota

Autorka projevuje své mistrovství formou povídek. Vystupuje v nich Olive Kitteridgeová, kdysi obávaná učitelka matematiky, nyní již v důchodu. Nikdy nebyla přívětivá, natož zdvořilá. Je nerada sama, ale ještě víc nerada je s lidmi, nemůže nikoho vystát. Žije s manželem Henrym v obyčejném malém městě státu Maine a bez iluzí. Stále dobře naladěný Henry zná jako lékárník trápení mnoha sousedů, kteří si k němu chodí pro léky i povzbuzení. Všichni ho mají rádi a diví se, jak může s tak nedůtklivou ženou žít.

Olive však má v jádru dobré srdce, je citlivá, empatická, obětavá a ochotná pomoci. Ale je také náladová, vznětlivá, ironická a říká otevřeně, co si myslí. Necitlivou upřímností stejně jako výbušností zraňuje své blízké. Manžel, jehož více méně přehlíží, to snáší trpělivě a s laskavostí sobě vlastní, i když se mu žena za své zlostné výpady nikdy neomluví. Syna Christophera však poznamenají natolik, že to vážně naruší jejich vztah. Když se ožení, odmítne bydlet v domě, který mu rodiče postavili, a odjíždí s ženou do Kalifornie. Olive je zklamaná a těžce to nese. Těšila se, že rodina bude pohromadě. Syn se však domů nevrací, ani po rozvodu.

„Olive zastává soukromý názor, že život závisí na tom, čemu říká ´malé třesky´ a ´velké třesky´. Velké třesky jsou například svatba nebo děti, důvěrnosti, které člověka dokáží držet nad vodou, ale skrývají v sobě nebezpečné, neviditelné proudy. A právě proto člověk potřebuje také malé třesky, například příjemnou prodavačku v obchodě nebo servírku v Dunkin´ Donuts, která ví, jak máte rádi kávu.“

Touží po lásce, pochopení a sblížení se synem, kterého má ráda, přestože mu to neumí dát najevo. Neukojitelný hlad po porozumění marně zahání oblíbenými koblihami. Když se syn ožení podruhé, pozve ji k sobě do New Yorku, aby jí představil novou ženu Ann a její děti z předchozího manželství. V letadle při pohledu na krajinu pod sebou pociťuje „něco, v co už nedoufala: náhlou a naléhavou touhu po životě.“ Vnímá i novou naději, že ji pozvali, aby byla součástí jejich života, že ji potřebují. Sled událostí, jež si však představovala poněkud jinak, ji přiměje už po třech dnech k návratu. Přitom dojde k výměně názorů, kdy jí syn řekne, že dokáže v lidech vzbuzovat hrozné pocity, ale on už se nenechá ovládat strachem z ní, chová-li se paranoidně. Když vidí, že není ochotná to uznat, nechá ji bez přemlouvání odjet.

Je velmi obtížné opravdu poznat člověka takového, jaký skutečně je, i když si myslíme, že ho známe, jak zjišťuje také Olive, která začíná více chápat sama sebe a přijímá život i v jeho nelehkých projevech.

Každá ze třinácti povídek je zaměřena na příběhy volně propojených lidí, které Olive zná ze školy jako žáky, kolegy, anebo jsou jí určitým způsobem blízcí či známí. Jejich osudy nesou stopy životních radostí i omylů, zklamání i tragédií, přesto nepostrádají naději ve smysl všeho, co prožívají. Do jisté míry se můžeme ztotožnit s některými jejich prožitky i chováním, neboť vhled do lidského nitra, který autorka mistrně odhaluje, jako by ukazoval i něco z naší povahy a zkušeností. Spolu s hrdinkou jsou nám blízcí, vždyť nic takového jako jednoduchý život neexistuje a je třeba snažit se porozumět i těm, jež nemůžeme vystát.

Elizabeth Stroutová věděla už od dětství, že bude spisovatelkou. Milovala literaturu i poezii a brzy začala psát povídky. První příběh vyšel, když jí bylo dvacet šest let. „Jako spisovatele mě nezajímá „dobré“ nebo „špatné“, ale temnost lidské zkušenosti a neustálé nedokonalosti našich životů,“ říká a potvrzuje ve svých knihách, které se ani tak nečtou, jako prožívají.

V nakladatelství Jota vyšlo i pokračování příběhu o nezdolné Olive v knize s názvem „Olive Kitteridgeová je zpět“.

Zdroj: redakce – Dana Vondrášková, jota.cz

Další články z této rubriky

Marek Eben: Myšlenky za volantemgutentor-overlay

Marek Eben: Myšlenky za volantem

Udělal jsem nejlepší zkušenost s tím, když se člověk snaží odžít ten jeden den, jak nejlíp umí. A pak zase…

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*