Za štěstím do Plzně

Za štěstím do Plzně
Foto: Dana Vondrášková - Výhled z ochozu nevyšší věže je úchvatný

Nevěříte? Anebo si přitom představujete orosenou sklenici pěnivého moku? Budiž, ale za opravdovou šancí splněných přání se vydáme z oblíbených plzeňských hospůdek s proslulým Prazdrojem na nepřehlédnutelné místo v centru města.

Na prostorném náměstí Republiky vyniká monumentální katedrála sv. Bartoloměje, trojlodní gotický chrám, založený společně s městem koncem 13. století a poprvé písemně zmiňovaný roku 1462.

Za štěstím do Plzně
Foto: Wikimedia Commons – Královské krajské město Plzeň podle Georga Döblera namalováno Johannem Venutem, 1816. Na obraze vidíme chrám sv. Bartoloměje s původní podobou věže, která shořela po zasažení bleskem 6. února 1835. Její nová podoba byla ukončena v lednu 1838.

Od té doby byl svědkem mnoha významných historických událostí a proměn, včetně vlastních. Ta poslední, velice zdařilá revitalizace interiéru, probíhala tři roky, aby se v červnu 2021 v obnovené podobě otevřel veřejnosti.

Za štěstím do Plzně
Foto: Dana Vondrášková – Prosvětlený interiér katedrály po renovaci v červnu 2021

Jeho prosvětlené prostory zdobí cenné sakrální památky. Mezi postavami světců na hlavním oltáři vyniká slavná Plzeňská madona v „krásném slohu“. Opuková plastika z dílny slavných sochařů a stavitelů Parléřů, 128 cm vysoká, je považována za nejvzácnější dílo v Plzni.

Za štěstím do Plzně
Foto: Ján Grajcár – Biskupství plzeňské 2016 – Plzeňská madona

Ve farním kostele byla zcela jistě již roku 1384 a pro svou jedinečnost ho povýšila na poutní místo. K líbezné, po staletí uctívané zázračné soše Panny Marie se vznášely naléhavě šeptané prosby věřících za pomoc při uzdravení. Mnohé byly k velké úlevě i nevyléčitelně nemocných vyslyšeny, jak potvrzují zápisy z plzeňského církevního archivu.

Za štěstím do Plzně
Foto: Dana Vondrášková – Nepřehlédnutelná plzeňská dominanta – chrám sv. Bartoloměje

Po prohlídce mohou ti zdatnější po zdolání 301 schodů vystoupat věží na vyhlídkový ochoz, odkud se naskýtá nádherný panoramatický výhled na město a okolí. Věž, o níž se ve známé písničce zpívá, že převyšuje kopce, je charakteristickou dominantou Plzně. Díky výšce 102 metrů je nejvyšší kostelní věží v České republice.

Za štěstím do Plzně
Foto: Dana Vondrášková

K dalším „nej“ spojených s chrámem patří místo na jeho vnější straně u barokní mříže chránící sousoší Krista, modlícího se s apoštoly na Olivetské hoře. Mříž, vyrobenou v roce 1713, zdobí hlavy andělíčků, z nichž jedna upoutá na první pohled, neboť její rysy jsou vyhlazeny nesčetným osaháváním do lesku. Říká se jí také důvěrně Osahánek nebo Vošáhlík. Proč tomu tak je, vysvětluje stará pověst.

Za štěstím do Plzně
Foto: Dana Vondrášková – Andělíčka přinášejícího štěstí nepřehlédnete

Vztahuje se k dávnému dni, kdy měl v kostele svatbu mladý ženich, povoláním kat. Profese mu nedovolovala vstoupit dovnitř před oltář, kde ho proto zastoupil náhradník, zatímco novomanžel se v pokleku modlil u venkovní mříže. Když po nějaké době vstal, zachytil se o hlavičku andílka, čehož si zvědaví přihlížející ihned všimli. Tak vznikla pověst, že andělíček, dotýkaný katem, jenž – jak se věřilo – oplývá kouzelnou mocí, přinese štěstí každému, kdo na něj sáhne. Pověra přešla v lidový zvyk, přitahující sem i v dnešní době mnoho místních a návštěvníků města.

Za štěstím do Plzně
Foto: Dana Vondrášková – K barokní mříži s andělíčkem přicházejí lidé se svými přáními

Jak uvádí Plzenský deník.cz v článku „Andělíček plnící přání je opředený záhadou“ ze dne 13. 8. 2010, zjistilo se, že jako jediný z řady není dutý a nikdo ani v plzeňském památkovém ústavu neví proč. „Tvrdí se, že by v andělíčkovi mohly být zality ostatky svatých,“ mínil Mons. Emil Soukup, kněz plzeňské katedrální farnosti. Domněnka nebyla potvrzena ani vyvrácena a je-li pravdivá, může skutečně umocňovat splnění vroucích přání.

Za štěstím do Plzně
Foto: Dana Vondrášková – Velký znak města Plzně ochraňovaný andělem jako štítonošem. Na trojvrší se zlatým křížem je latinský nápis „In hoc signo vinces“ (v tomto znamení zvítězíš)

Pokud se tomu shovívavě usmíváte, přesvědčte se sami, že to funguje, jak může potvrdit i autorka článku. Nalevo od mříže nepřehlédněte nenápadnou kovovou plastiku rukou, umístěnou na obrubníku, dílo umělce Lukáše Řezníčka, instalované v roce 2017 jako symbol naděje, kterou lidem andělíček dává.

Za štěstím do Plzně
Foto: Dana Vondrášková – V blízkosti mříže je umístěna nenápadná plastika Lukáše Řezníčka

Ostatně vždyť i Plzeň je pod ochrannými křídly anděla, jak je patrné z jejího velkého znaku, zobrazeném nad hlavním vchodem katedrály. Ten při nedávné obnově vzbudil překvapení. Architekt Jan Soukup si všiml, že do středu znaku, kde je tradičně zobrazován rytíř v bráně, znázorňující krále Václava II., umístil Gustav Miksch, autor fresky vytvořené v letech 1882-1883, Žida v chasidském klobouku.

Za štěstím do Plzně
Foto: Dana Vondrášková – Po restaurování fresky plzeňského znaku vynikla postava Žida v chasidském klobouku namísto původního rytíře

Důvodem byla nejspíš skutečnost, že stejně jako dalším kolegům, kteří se podíleli například na opravě vitráží, městští konšelé za provedenou práci nezaplatili.

Zdroj: redakce – text a foto Dana Vondrášková

Další články z této rubriky

Za štěstím do Plzněgutentor-overlay

Za štěstím do Plzně

Nevěříte? Anebo si přitom představujete orosenou sklenici pěnivého moku? Budiž, ale za opravdovou šancí splněných přání se vydáme z oblíbených…

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*