Myslím si, že jsem vcelku bystrou pozorovatelkou okolního dění. Leč stane se, že jsem postavena před skutečnost, na kterou nejsem připravená a kterou si nedokážu nijak vysvětlit. Kdy se to stalo? Proč mi to nikdo neřekl? Kdo to dovolil? Ne, nemluvím o nových vládních opatřeních. Mám na mysli obyčejné tepláky. Jsou všude.
Mladí lidi se naparují v teplákovkách jako kdysi sovětští generálové, jen jim na prsou chybí ta cinkavá vyznamenání.
Vejdu do obchodu módního řetězce a na stojanech, figurínách i na lidech uvnitř vidím zase jenom samé tepláky. Nejde přitom o žádné sofistikované funkční materiály pro sportovní aktivity, ale tlustou bavlněnou teplákovinu, která se vám na kolenou vytahá a kolem pasu vygajdá, a to v sekci dříve určené sezonním novinkám. Navíc jsou v těch nejšílenějších barvách, pokud se tepláků týče, vůbec. Béžová. Šedá. Bílá. Khaki. Občas černá. Já to prostě nechápu!
Uspořádejte si kuchyň tak, aby se vám v ní dobře vařilo – inspirace, které vám usnadní práci
Jsem definitivně stará. Protože za mých mladých let by nás na veřejnosti nikdo nedonutil chodit v teplákách ani za milion. Půjčovali jsme si do tělocviku pytlík se cvičebními úbory ze šatny sousední třídy, případně jsme my, holky z gymplu, cvičily aerobik ve slušivých dresech. Ano, i nátepníčky byly. Jinak jsme šily doma podle Burdy a nosily modely. Do školy. Do práce. Na návštěvy. Do divadla.
Abych si vzala ven tepláky, to se nestalo ani v době, kdy jsem měla velikost 38 a zřetelné lícní kosti.
Možná se o mém stylu oblékání dá říct, že je výrazný a specifický a že miluju barvy. Ale oblečte mě do tlusté neforemné béžové teplákové soupravy a já zmizím. Propadnu se do země. Dokážu pochopit, že je to pohodlné, že vás to nikde neškrtí, v zimě to hřeje, můžete se v tom i vyspat a ráno budete vypadat stejně, jako když jste uléhali. Ale dívat se na to nedá. Uznávám, že i mé oblíbené černé legíny mohou vypadat příšerně, když si je oblékne nesoudná žena a zkombinuje je s krátkým tílkem. Ale i v případě nenápadného nošení pod dlouhé šaty a hábity by měly legíny zůstat jen doplňkem šatníku, nikoliv jeho základem.
Je to hrozné klišé, ale kultivovanost z veřejného prostoru mizí.
Vítězí pohodlí nad elegancí, módní trendy nad selským rozumem.
Nebo opravdu přijde nepatřičné jen mně, když v centru Ostravy potkám maminku v béžové teplákovce, jak veze své dítko v černém kočárku se zlatými křídly na boudičce? Patrně není pověrčivá, nikdy nebyla v krakovském Wawelu nebo neviděla pohřební kočár, jinak by s touto rakvičkou na kolečkách přece nemohla vyjet mezi lidi. Už aby to dítko povyrostlo a mohlo cupitat vedle maminky ve své vlastní značkové tlusté teplákovce.
Člověk a stres – pracujte se stresem ve svůj prospěch
Naštěstí to jde se světem z kopce už tisíce let a zatím pořád žijeme. Už tady byly i šustivé teplákové soupravy s barevnými motivy i rukávy, které opanovaly ulice, přírodu i obchodní domy. Ale to bylo v divokých devadesátkách. Přežila jsem tu dobu bez této ikonické dvoudílné šusťákovky, která je k vidění u starší generace dodnes. Navzdory módnímu diktátu si nikdy nehodlám pořídit ani tetování, vyholit a znovu namalovat obočí ani nosit tepláky jinam než na zahradu či na vycházku do lesa.
Patrně se již brzy ocitnu na okraji společnosti mezi jinými divnými ženami v šatech a silonkách, co se malují červenou rtěnkou.
Ale já věřím, že v klubu Úžasné Báry nebudu sama. Držím vám místo!
A do té doby si můžeme zazpívat oblíbený song pro ty, co milují nejen tepláky, ale i gumáky!
Zpíváme tady:
Vaše Bára
Zdroj: redakce – Bára Janečková
Buďte první kdo přidá komentář