Dnešní mladé generaci se musí jedno nechat: umí se k tomu postavit. TÍM nemyslím něco tak povrchního jako je práce nebo životní výzvy, ale hledáček fotoaparátu. I když slovo hledáček už aby pohledal… Prostě se umí fotografovat. Špulí ústa. Stoupají si bokem, aby vypadaly štíhlejší. Nasazují lišácké výrazy nebo krčí obočí v hraném nezájmu. Sledují módní, hudební, designové a jiné trendy a jsou trendy. V hloučku mladých vypadám pokaždé jako rozpačitá teta, která neví, jak zamaskovat dvě brady a nemožný zadek.
„Počkej! Z této strany ne!“ Volá Tera a nastavuje svůj druhý profil. „Z té strany nejsem hezká!“
Já nevím jak vy, ale já jsem se na sebe dívala do zrcadla z profilu někdy v raném dětství a připadala jsem si jako princezna z obou stran a ze všech úhlů. Pak jsem se o totéž pokusila v dospělosti. Spatřila jsem něco, co mé vnímavé dítě namalovalo ve školce a zlomyslná učitelka pod to připsala: MAMINKA. Vypadalo to jako hlava Jožo Ráže po další ošklivé dopravní nehodě. Od té doby se vyhýbám zrcadlům, výlohám s odrazem světla a fotografiím obecně. Tedy – vyhýbala jsem se.
#80 Jednu starou věc každý den
Pak jsem zjistila, že jsem ÚŽASNÁ taková, jaká jsem. Že i lidé středního věku, plnoštíhlé postavy a nearistokratických rysů mají právo na úžasný život. A začala jsem se chovat, jako bych byla mladá, štíhlá a s profilem Grace Kelly. Začala jsem se fotit, postovat vše na Facebook a Instagram a rozhodla jsem se celému světu sdělit, pokud by to náhodou ještě někdo nevěděl, že jsem úžasná. ÚŽASNÁ BÁRA.
Člověk, který sám o sobě rozhlásí, že je úžasný, je buď úžasný nebo úplný debil.
Někteří známí by mě raději viděli znovu v riflích a černé bundě s vlasy do culíku, s beznadějí vepsanou v obličeji. Cítili by se asi mnohem lépe, kdybych jezdila každý druhý rok na dovolenou k moři a měla před každými svátky napečeno a vyleštěná okna. Ale pro mě už není cesty zpět. K moři jedu klidně v lednu a peču, když mám čas a chuť. Leštím si hlavně okno do své duše, zanesené neuvěřitelným množstvím předsudků, pochybností, chybných úsudků. Jde to ztuha a jsou chvíle, kdy mě to vtahuje zpátky jako vodní víry.
Protože být pasivní a naštvaný je mnohem snazší a bere to méně energie.
Nemá to úplně happy end, i když já jsem happy mnohem víc než dřív. Snažím se žít úžasný život bez ohledu na okolnosti, věk a finanční limity. Když něco opravdu chcete, tak se otevřou jiné cesty a jiné možnosti. Jediná rada, jak vypadat úžasně, je cítit se tak. Nic to nestojí. Můžete začít hned. TEĎ. V každém z nás je ÚŽASNÁ BÁRA a na jméně nezáleží.
Vaše Bára
Zdroj: redakce – Barbora Janečková (autorské dílo), www.uzasnabara.cz
Další články z této rubriky
gutentor-overlayMladické nerozvážnosti
gutentor-overlayAutomatické psaní
gutentor-overlayÚžasná Barča
gutentor-overlayPříběhy s veselým koncem I.
gutentor-overlayTisíc mil
gutentor-overlayZamotaný příběh se jmény
gutentor-overlayProti srsti
gutentor-overlay
Buďte první kdo přidá komentář