Fenka v ofsajdu

Pes
Foto: Pixabay

Vedle toho, že v naší domácnosti zuřila válka koček o každou píď našeho domu, vlastnila naše rodina také hezkou řádku psů. Dnes vás chci seznámit s příhodami jedné z našich fenek, která byla ze všeho nejvíce podobná velšteriérovi.

Než jsme si ji přivedli domů, netušili jsme, že pes může zbožňovat fotbal (ba dokonce jej hrát tak, že by mu kdejaký příslušník kdekterého prvoligového mančaftu záviděl). Ale možná byla její láska k tomuto sportu dána polohou našeho domku. Bydleli jsme totiž u hřiště, mí bratři kopanou milovali a aktivně se jí věnovali. Netrvalo dlouho a moje máma si zmíněnou fenku vycvičila na pokyn: „Přiveď kluky z hřiště domů.“  V takovém okamžiku fenka vyběhla na hřiště, ukořistila klukům balon a čumáčkem ho dožduchala až před branku našeho domu. Bratrům nezbývalo nic jiného než ji následovat.

Máma si zmíněnou fenku vycvičila na pokyn: „Přiveď kluky z hřiště domů.“ V takovém okamžiku fenka vyběhla na hřiště, ukořistila klukům balon a čumáčkem ho dožduchala až před branku našeho domu.

Foto: Pixabay

Jednoho dne však její fotbalové dovednosti narušily zápas místního přeboru. Zmíněné odpoledne na protějším hřišti čile čutalo s hosty místní družstvo, za něž hráli oba mí bratři. Fenka se vyhřívala na sluníčku před domem, kde seděla i moje máma s babičkou, které zrovna probíraly plány na zbytek dne. V tu chvíli padlo osudné spojení: do toho a toho se pustíme, až se kluci vrátí z hřiště domů. Fenka nezaváhala ani vteřinu, vymrštila se, obloukem přeskočila plot a hurá na hřiště. Okamžitě se vrhla k míči, který v tu chvíli zrovna drželi hosté, a způsobem, jejž by jí záviděli jistě i Zidane s Henrym, se přes domácí obranu, ba dokonce i přes trenéra dostala s merunou opět až k naší brance (té v plotě, nikoliv u domácích na hřišti). Zatímco domácí tým se fenku zoufale snažil doběhnout a obehrát o míč, hosté stáli v němém údivu. Jejich trenér ovšem naši fenku v duchu velebil, neb jeho svěřenci tou dobou již zoufale prohrávali a jemu se kmitla hlavou myšlenka, že vítězství by bylo možné získat kontumačně, a to za nastoupení hráče, který není registrován v týmu. Situaci tehdy zachránila až naše babi, která merunu osobně zanesla trenérovi domácího týmu s douškou, že naše fenka usoudila, že hra je příliš pomalá, pročež se rozhodla vložit se do zápasu sama.

Jednoho dne však její fotbalové dovednosti narušily zápas místního přeboru. Zmíněné odpoledne na protějším hřišti čile čutalo s hosty místní družstvo, za něž hráli oba mí bratři.

Foto: Pixabay

Stejně srdnatě, jako bránila ve fotbale, byla zvyklá bránit i náš dům, dvorek, zahradu, veškerý majetek a klid našich životů. Díky ní jsme nikdy nemuseli zamykat bránu, protože na dvůr se neodvážily ani cizí kočky, natož nějaký zloděj. Ovšem i tahle její důslednost se nám jednoho dne měla – no, ne přímo vymstít, nicméně nás alespoň přivést do trapné situace. O tom vám však povyprávím až příště.

Zdroj: redakce – Olga Skálová

Další články z této rubriky

gutentor-overlay

Zuby v tlamě a dáma na ústupu

Po naší fence sportovkyni, o níž byla řeč v minulých článcích, jsme chvíli psa neměli. Ale pak si na…
Štěně dogy.gutentor-overlay

Čekání na dogu

Po chvíli odmlky, kdy nás opustil náš foxteriér, babička svolala rodinnou radu, aby nám oznámila, že…
Kufr a pas.gutentor-overlay

(Ne)Povedená emigrace

Kromě koček, psů, králíků a jednu dobu i holuba byly součástí našeho zvěřince pochopitelně i slepice…
Čarodějnice.gutentor-overlay

Jak začarovat auto

Svět je plný magie a rituálů. Někteří z nás věří na anděly, jiní na duchy, další přikládají důležito…
Máme suché rucegutentor-overlay

Máme suché ruce!

Lidstvo je tak rozmanité, že rozčlenit ho do skupin a kmenů jako živočichy nestačí. Jsme daleko rafi…
Kraslice ve sněhu.gutentor-overlay

Svátky dva v jednom

To mi bylo dvanáct let a velikonoční víkend jsme tehdy trávili na chatě. Už pár dní bylo nádherné ja…
Saxofonista s kapelou.gutentor-overlay

Hudba na vlastní nebezpečí

Můj táta byl léta amatérským hudebníkem. Hrál na klarinet a saxofon a působil v několika kapelách. S…

1 Comment

  1. Přečetla jsem několik vašich článků a děkuji, dlouho jsem se tak nepobavila. Připomínáte mi vyprávění paní Frybove a jejího nezapomenutelného Robina 😉

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*