Evropská unie uvalila na Česko finanční postih, který mnoha lidem unikl. Týká se pravidla, které má chránit tzv. whistleblowery, tedy lidi, kteří upozorní na nezákonné nebo neetické jednání ve firmách, úřadech nebo institucích. Směrnice o ochraně oznamovatelů byla přijata už v roce 2019. Česká republika ji však dlouho ignorovala, přičemž implementovat ji měla do konce roku 2021. Výsledkem je žaloba Evropské komise a hrozba milionových pokut.
Pravidla platí už dávno. Česko je ale nedodrželo
Podle evropské legislativy měly všechny členské státy zajistit ochranu pro ty, kdo nahlásí porušení pravidel, například podvody, korupci nebo porušení pracovního práva. A to nejen na papíře, ale i v praxi. Směrnici měla směřovat k tomu, aby lidé, kteří byli svědky protiprávního jednání byli po oznámení této skutečnosti v bezpeční. Opatření by se mělo týkat veřejného i soukromého sektoru, přičemž v privátní sféře se jedná o společnosti s více než 50 zaměstnanci.
Přečtěte si také:
Česko ale lhůtu nestihlo. Zákon o ochraně oznamovatelů sice nakonec schválilo až v roce 2023, ovšem ani ten podle Bruselu neplní všechny požadované parametry. Evropská komise proto v březnu téhož roku rozhodla, že se obrátí na Soudní dvůr EU. A požadovala po České republice nejen to, aby chyby napravila, ale rovnou i finanční sankce.
Kolik nás to bude stát?
Přesná výše pokuty zatím není známá, ale podle návrhu Komise by Česko mohlo zaplatit paušální pokutu ve výši 2,3 milionu eur, tedy asi 57 milionů korun. Aby toho nebylo málo, Komise současně podává žalobu i na Německo, Polsko, Španělsko nebo Maďarsko. Všichni totiž směrnici zavedli buď se zpožděním, nebo neúplně. Evropské instituce tím dávají jasně najevo, že ochranu whistleblowerů berou vážně.
Proč na tom záleží?
Oznamovatelé, často sami zaměstnanci, upozorňují na chyby, které by jinak mohly zůstat skryté: korupce, machinace ve veřejných zakázkách nebo porušování bezpečnosti práce. Jenže bez právní ochrany jim hrozí odveta v podobě výpovědi, zhoršení pracovních podmínek nebo dokonce šikany. Evropská směrnice proto nařizuje, aby všechny větší firmy, obce a instituce zavedly vnitřní oznamovací systémy. Ty mají umožnit lidem upozornit na problém diskrétně, bezpečně a bez rizika postihu.
Může si EU dovolit rozdávat pokuty?
Ano, všechny členské státy se k respektování implementace unijního práva zavázaly v primárních smlouvách EU. Smlouva o fungování EU totiž stanovuje, že když stát neharmonizuje svoje právo s přijatou směrnicí EU včas, Evropská komise zahajuje tzv. řízení o porušení povinnosti. Nejprve zašle výzvu k nápravě, následně tzv. odůvodněné stanovisko a pokud stát ani poté směrnici nezavede, může být žalován u Soudního dvora EU. Díky Lisabonské smlouvě navíc může Komise Soudnímu dvoru navrhnout i výši postihu.
Soudní dvůr v případě porušení rozhodne o nápravě a pokud stát nesplní ani tento rozsudek, může čelit finančním sankcím. Skutečnou výši pokuty nakonec navrhuje ESD, přičemž může rozhodnout o paušální pokutě, nebo dennímu penále, dokud stát pravidla nenapraví.
Setkali jste se již s tímto novým pravidlem EU? Diskutujte v komentářích
Zdroje: Jaroslav Novotný – Autorský text,
https://www.novinky.cz/clanek/domaci-cesko-dostalo-pokutu-za-nezavedeni-smernice-o-whistleblowerech-40511853,
https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/whistleblower-cesko-zakon-evropska-unie-pokuta_2307041806_bko,
https://commission.europa.eu/aid-development-cooperation-fundamental-rights/your-fundamental-rights-eu/protection-whistleblowers_cs,
https://www.investigace.cz/zprava-evropska-korupce-evropa/
Buďte první kdo přidá komentář