#77 Hlavně klid

strom zrcadlící se v hladině jezera
Foto: Pixabay

Poslední dny usínáme se špatnými zprávami a budíme se s obavami. V noci mi před očima tančí červené tečky na mapě světa. Místa výskytu koronaviru. Svět už není bezpečné místo k životu. Nebo že by bylo všechno jinak?

Zachovat si chladnou hlavu a kritické myšlení v době, kdy nás média masírují statistikami, grafy, reportážemi a fotkami nahánějícími hrůzu, je dost těžké. Honba za senzací se dobře prodává. Už jsme příliš navyklí na své pohodlíčko, svůj dostateček, automaticky očekáváme, že všechno bude pořád jenom lepší a my se budeme mít lépe a lépe. Ale to nejde. Tak dobře jako my se ještě nikdy nikdo neměl. A jednoho dne za to budeme muset zaplatit. Ovšem dnes to nebude. Asi ani zítra.

Bojíme se všeho neznámého. Vy i já. Je snadné uvěřit, že hrozba je za dveřmi. Je snadné vzbudit strach a hysterii. Člověk se chce chovat rozumně, zvažovat rizika, chránit sebe i své blízké. Jenže to nejde. Nejde to v případě koronaviru, ani v případě smrtelných nehod na cestách, náhlých srdečních selhání, útoků šílenců se zbraněmi. Ano, můžeme se zavřít doma se zásobami potravin na dva měsíce. Zrušit dovolenou. Chodit s rouškou. Já tomu rozumím.

Ale jednou stejně budeme muset zase vyjít ven.

Jet služebně do míst, kde se mísí lidi z celého světa. Sahat na nákupní košíky. Sedět v čekárně u doktora. Přecházet rušnou křižovatku. Poslat děti na tábor nebo jet na hory, kde vás na svahu může sejmout kdokoliv ze stovek lyžařů, co se řítí kolem vás. Kdykoliv může propuknout epidemie, válka, blackout. Svět není bezpečné místo k životu. Nikdy nebyl.

Jediné, co můžeme ovlivnit a co můžeme prožít přesně tak, jak chceme, je přítomný okamžik. Je jen na nás, zda zvolíme obavy nebo naději, nadávky nebo modlitby, strach nebo optimismus. Jestli si před spaním pustíme zprávy nebo budeme usínat u pohádky pro děti. Vždycky máme možnost volby. Pokud si uchováme klid v duši navzdory neklidu v okolním světě, pokud budeme každý den žít nejlépe, jak umíme, pokud se zkusíme uskromnit ve svých potřebách samozřejmě a bez vnějších podnětů, budeme zaručeně šířit nakažlivý virus dobré nálady. A na ten ještě nikdy nikdo neumřel.

Vaše Bára (www.uzasnabara.cz)

Další články z této rubriky

Zachraňte Úžasnou Báru V.gutentor-overlay

Zachraňte Úžasnou Báru V.

Smetana, nebo Dvořák? Pro mě vždycky Antonín Dvořák. Vždycky. Ale musím říct, že v průběhu svého pražského macerování v kultuře…
Zachraňte Úžasnou Báru IV.gutentor-overlay

Zachraňte Úžasnou Báru IV.

Tak jsem se dnes chystala do divadla, které je na programu až zítra. Naštěstí jsem to zjistila včas, když jsem…
Zachraňte Úžasnou Báru III.gutentor-overlay

Zachraňte Úžasnou Báru III.

To si tak sedíte ve žlutém ušáku ve své dočasné laskavé pražské rezidenci, pracujete a za oknem najednou stíhačky. Napřed…
Zachraňte Úžasnou Báru II.gutentor-overlay

Zachraňte Úžasnou Báru II.

Když přijedete z malého města do velkoměsta, počet pošuků na metr čtvereční se výrazně zvýší. Jsem stále ve střehu.
Zachraňte Úžasnou Báru I.gutentor-overlay

Zachraňte Úžasnou Báru I.

Stačí pár šedých zimních měsíců bez většího povyražení a slunečního svitu a cítím, že uvadám. Jak vtipně poznamenala moje dcera,…
Emerencie a ty druhégutentor-overlay

Emerencie a ty druhé

Miluju procházky po starých hřbitovech a zkoumání jmen na náhrobcích. Zajímavé je, že žili byli pořád jen Josefové, Františci, Janové…
Bez obalugutentor-overlay

Bez obalu

Říct něco bez obalu znamená nebrat si servítky. Jít přímo k věci. Najít jádro pudla a pojmenovat ho.

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*