Bez televize

Světový den televize (21. 11.)
Foto: Pixabay

Rozhodně nejsem člověk, který ráno vstane a pustí si televizi. Přijde z práce a sedne si k televizi. A v noci se u stále běžící televize probudí s hlavou zalomenou. Já doma nejvíc ze všeho miluju ticho. Ticho je pro většinu pracujících matek nedostatkové zboží, stejně jako samota. Teď se občas konečně vracím do prázdného domu, a věřte – nevěřte, ještě stále se toho ticha a klidu nemůžu nabažit. Ta rozkoš dělat si co chci, většinou tedy aspoň chvíli nedělat vůbec nic, a ještě tomu v tichu! Och! Ach!

Perspektiva se ale rázem změní, když mě někdo druhý svévolně od některé možnosti odstřihne. Jako společnost O2, která se rozhodla, že náš set-top-box je starý a přestala do něj pouštět televizní signál. Jakože žádná tragédie, řeknete si.  Určitě se to nějak vyřeší. Ovšem to by k této politováníhodné události nesmělo dojít v neděli odpoledne, deset minut před posledním zápasem našich na MS v hokeji. V den vyhlášení výsledků evropských voleb, které mne zajímají. Na obrazovce vzkaz, že máme volat zákaznickou linku, jinak jen černočerná tma. Vrátila jsem se právě z práce, zpocená, vyřízená, po několika náročných dnech na jednom festivalu a návratu z druhého. Našla jsem svého sportovně založeného muže nevěřícně hledícího do černé bedny, který po mně chtěl už mezi dveřmi okamžité vyřešení situace, a hlavně vysvětlení, co se stalo, proč a kdo za to může?

Toho chlapce na zákaznické lince je mi líto. I on si jistě představoval nedělní odpoledne v práci jinak a radostněji.

Když jsme se po půlhodině hovoru loučili, myslím ale, že mi dal zapravdu. Sepsal za mne stížnost, na kterou zatím nikdo nereagoval. Máme u O2 všechny možné služby, pevnou linku, tři mobily, internet i televizi. Když se platba v bance zpozdí o jediný den, dostaneme všichni výstražné sms v intenzitě zprávy o radiačním poplachu. Ale aby nám dal někdo vědět, nejlépe opakovaně, že přestože máme všechno zaplaceno a jsme dlouholetí zákazníci, odstřihnou nás od TV vysílání, za to jsme nikomu nestáli. Chlapec na lince tvrdil, že VŠICHNI majitelé starých boxů dostali sms a že k vypínání signálu dochází po vlnách. Nedělní odpoledne před finále MS je rozhodně nejvhodnější čas pro to svůj záměr realizovat.

Nakonec se ukázalo, že O2 poslala informační sms na naši pevnou linku. Mají prý přehozená telefonní čísla ve formuláři. Posílat esemesky na pevnou linku bych možná pochopila u mlékárny, ale v případě telekomunikační společnosti je to opravdu na pováženou. Nedosti na tom, závěr dlouhého hovoru, v němž jsme použila všechnu svou asertivitu, ironii a vztek přetavený do slov, skončil informací o nutnosti se nový set-top-box KOUPIT. Za nemalé peníze. Ať žijí nadnárodní společnosti, pro které je zákazník jen zdrojem příjmů. Obávám se, že i když všechny služby převedu jinam, bude to nakonec úplně stejné. A to, že mám od dob privatizace nějaké akcie O2, dodává celé věci na pikantnosti.

Naši hokejisté po boji prohráli. Obávám se, že můj boj o slušné zacházení s klientem dopadne podobně. Ale budu bojovat do poslední sekundy a doufat, že nedojde na trestné střílení.

Vaše Bára

Zdroj: redakce -Barbora Janečková, www.uzasnabara.cz

Další články z této rubriky

Sestry pod vycházejícím sluncemgutentor-overlay

Sestry pod vycházejícím sluncem

Heather Morrisovou z Nového Zélandu přitahují silné příběhy pozoruhodných lidí, kteří v životě projevili odvahu překonávat mezní situace. Vydala o…
Každý den je Valentýngutentor-overlay

Každý den je Valentýn

Nová kniha Anety Kollerové Maškové Každý den je Valentýn slibuje čtenářům humorný a něžný příběh, jehož hlavním motivem je láska.

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*